Smrk (Jizerské hory)

Smrk
Rozhledna na vrcholu Smrku

Vrchol1124,1 m n. m.
Prominence184 m ↓ sedlo Mokra Przelecz
Izolace11 km → Wysoka Kopa[1]
SeznamyTisícovky v Česku #167
Ultratisícovky #49
Hory a kopce Jizerských hor #2
Poznámkanejvyšší hora české části pohoří
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
PohoříJizerské hory / Smrčská hornatina / Vysoký jizerský hřbet / Vlašský hřeben
Souřadnice
Smrk
Smrk
Horninaortorula
PovodíSmědáNisaOdra,
KwisaBobrOdra,
JizeraLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk (polsky Smrek, německy Tafelfichte) je s výškou 1124 metrů nad mořem nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor. Odedávna se zde stýkaly hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska. Dnes je zde pěší hraniční přechod do Polska a v roce 2003 zde byla znovupostavena rozhledna. Polský vrchol Smrek má výšku 1123 metrů a leží těsně za česko-polskou hranicí. Na jižních svazích hory pramení řeka Jizera a nedaleko vrcholu, na západním svahu hory, leží přírodní památka Klečoviště na Smrku.

Historie

Vzhledem ke své poloze byla oblast kolem hory odedávna předmětem sporů o přesný průběh hranic. Hranice mezi českým a slezským majetkem údajně procházela od skály pod vrcholem hory (Tafelstein) k prameni Jizery a dále podle jejího toku. Na Smrku však jsou dva prameny a každé panství považovalo za správný ten pro něj výhodnější. Jeden takový spor je zmiňován již v roce 1628 za vlády Albrechta z Valdštejna. Proto bylo nařízeno označení sporné hranice tabulemi opatřenými nápisem A.D.F.S.S.R.I.P. (Albertus, Dux Friedlandiae, Saganiae, Sacri Romani Imperii Princeps). Jedna z těchto tabulí byla umístěna také na obrovský „Dresslerův smrk“ na vrcholu hory. Tento smrk byl pak označován jako „Tafelfichte“ (Tabulový smrk), po jeho vyvrácení roku 1790 se toto jméno postupně začalo používat i pro celou horu. Do té doby byla nazývána „Hora u obrázku“, „Heidelberg“ nebo „Polský hřeben“.

Smrk byl také údajně dějištěm dvou leteckých havárií. Roku 1939 se do jižního svahu hory zřítilo k Věži grálu letadlo Heinkel He 111. Roku 1944 skončil na vrcholu Smrku svůj let německý Junkers.

Rozhledna

Podrobnější informace naleznete v článku Rozhledna na Smrku.

První rozhledna byla postavena až v roce 1892. Její stavba údajně trvala sedm týdnů a stála 1683 zlatých a otevřena byla 21. srpna 1892. Díky pečlivé údržbě vydržela dřevěná rozhledna až do roku 1946, kdy sousední chata z roku 1924 vyhořela. Neudržovaná věž se postupně rozpadala, až se v šedesátých letech zřítila.

V roce 1992 vznikla v Novém Městě „Společnost pro obnovu rozhledny“. Samotná stavba 20 metrů vysoké ocelové stavby architekta Jana Dudy začala v roce 2001. Náklady na její stavbu dosáhly 3,6 mil. Kč a byla otevřena 18. září 2003.

Pomník

Na vrcholu se nachází Körnerův pomník, který postavili členové Německého horského spolku v Novém Městě pod Smrkem. Tak učinili na počest stého výročí výstupu německého básníka z Bad Flinsbergu, Karla Theodora Körnera. Pomník je zhotoven z kamenného, rulového obelisku a kamenné desky, do níž je vytesán nápis. Rok 1940 znamenal upevnění bronzové plakety s Körnerovým reliéfem. Po válce byl pomník povalen a v 80. letech opět postaven. Při stavbě nové rozhledny na Smrku byl pomník restaurován a byla na něj také připevněna nová pamětní deska a obnoven již nečitelný německý nápis.

Cesty na vrchol

  • Nového Města pod Smrkem asi 7 km po modré modrá turistická značka turistické značce kolem Kyselky, Kamene republiky a Streitova obrázku.
  • Od Streitova obrázku se lze také vydat (kromě výše uvedené modré turistické značky) po nově vyznačené zelené zelená turistická značka turistické trase; cesta vede poblíž Rapické hory.
  • Lázní Libverda červeně červená turistická značka značenou stezkou kolem Jizerky, Hubertky, Tišiny k Nebeskému žebříku, tím po modré na Smrk. Cesta je asi 8,5 km dlouhá.
  • Bílého Potoka od Bártlovy boudy po žluté žlutá turistická značka na Paličník, pak modrou k Nebeskému žebříku (asi 7 km) a nahoru na Smrk.
  • Ze Smědavy červeně červená turistická značka značenou cestou na Předěl, kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku. Drobná rada: Turistické značení na Předělu svádí jít na Smrk po modré značce, zatímco červená vede na Písčiny. Ve skutečnosti vedou na Písčiny obě, ale modrá značka vede delší cestou okolo Klínového vrchu (kde se poblíž Paličníku připojuje výše zmiňovaná žlutá značka z Bílého Potoka).
  • Z polského Świeradowa Zdroje buď po červené PLčervená turistická značka k chatě „Na Stogu Izerském“ nebo pomocí lanovky, a dále po zelené PLzelená turistická značka přes Stóg Izerski na hraniční přechod a konečně po modré modrá turistická značka na Smrk (asi 8 km).

Zmiňovaný Nebeský žebřík o délce 630 metrů na podzim roku 2013 opravily Lesy ČR.[2]

Plochý vrchol polského Smreku

Smrek

Podrobnější informace naleznete v článku Smrek.

Smrk je dvojvrchol, kde vyšší vrchol leží v Česku a o metr nižší Smrek je již na polském území. Ze slovníku lze zjistit, že slovo smrek je nářeční pojmenování slova świerk, což znamená smrk. Vrchol Smrek nemá faktické vrcholové označení, není zde žádný památník ani geodetický bod. Z geografického hlediska je důležitý pouze tím, že přes něj prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Z vrcholu není na rozdíl od českého sousedního vrcholu žádný rozhled, na což mají vliv imisemi zničené odumřelé stromy.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Prominence a izolace jizerskohorských hor [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online. 
  2. ouš. Lesy vyspravily Nebeský žebřík a cesta na Smrk je mnohem bezpečnější. idnes.cz [online]. 2013-12-14 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1981. 
  • DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Smrk, s. 406. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
POL Szlak czerwony.svg
Czerwony szlak turystyczny.
Stripe-marked trail blue.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Stripe-marked trail yellow.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Smrk.jpg
(c) J Budissin, CC-BY-SA-3.0
Nová rozhledna z roku 2003 na vrcholku hory Smrk (1 124 m), Jizerské hory, ČR
Smrek.jpg
Plochý vrchol Smreku v polské části Jizerských hor
Jizerské hory - Smrk z Paličníku.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

Jizerské hory - Smrk z Paličníku, Jizera Mountains, district Liberec, Czech Republic autor: Prazak

date: 18. 7. 2006
Smrek. Pomnik Körnera.JPG
Autor: Bonio, Licence: CC BY 3.0
Pomnik Thodora Körnera na Smreku.
Stripe-marked trail green.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Stripe-marked trail red.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Jizerské hory - Smrk a Paličník z Poledních kamenů.jpg
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5

Jizerské hory - Smrk a Paličník z Poledních kamenů, Jizera Mountains, district Liberec, Czech Republic autor: Prazak

date: 19. 7. 2006
Rozhledna na Smrku.jpg
Autor: Jindřich Truxa, Licence: CC BY-SA 3.0
Rozhledna na hoře Smrk v Jizerských horách.
POL Szlak zielony.svg
Zielony szlak turystyczny.