Smrk (Moravskoslezské Beskydy)
Smrk | |
---|---|
(c) Kovar, CC BY-SA 3.0 Smrk a Malý Smrk – pohled z Butořanky | |
Vrchol | 1277[1] m n. m. |
Prominence | 592 m ↓ sedlo pod Konečnou[2] |
Izolace | 6,8 km → Lysá hora |
Seznamy | Tisícovky v Česku #71 Ultratisícovky #27 Nejprominentnější hory CZ #7 Hory Moravskoslezských Beskyd |
Poznámka | 2. nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Moravskoslezské Beskydy / Radhošťská hornatina / Radhošťský hřbet / Smrčský hřbet |
Souřadnice | 49°30′29″ s. š., 18°22′15″ v. d. |
Hornina | godulský pískovec a břidlice |
Povodí | Ostravice → Odra |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Smrk (také Velký Smrk; německy Smrk-Berg) je po Lysé hoře druhou nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd. Leží mezi obcemi Ostravice a Čeladná, ze kterých je vrchol Smrku přístupný po značených turistických cestách. V jeho masívu najdeme i několik menších vrcholů: Malý Smrk (1174 m – v podstatě druhý vrchol, 1 km VSV od hlavního vrcholu), Smrček a Malý Smrček. V horních částech masívu nejsou žádné horské chaty a hotely. Na nejvyšším bodě je uložena vrcholová kniha.
Příroda
V kotli Bučacího potoka, v nadmořské výšce cca 800 m se nachází Bučací vodopády, jedny z největších kaskádových vodopádů v této části Karpat. Dva hlavní měří společně asi 10 m, celková výška asi 40 m. Celé široké okolí vodopádů je od roku 2004 přírodní rezervací o rozloze 35 ha přístupnou po turisticky neznačené lesní cestě. Dalšími přírodními rezervacemi v masivu Smrku jsou přírodní rezervace Smrk, Malý Smrk, Studenčany a na jižním okraji přírodní rezervace V Podolánkách. Rezervace vznikly v letech 1996–2004 a největší z nich je přírodní rezervace Smrk. Ve většině převládají smrkové lesy s příměsí buků a jedlí, místy jeřáb a javor. Běžnými bylinami jsou bika a třtina chloupkatá, z trvalejších rostlin kapradiny a brusnice borůvky. Navzdory přísné ochraně patří masív Smrku k atraktivním borůvkářským oblastem Beskyd. Vrcholové části hory v minulosti vážně poškodily imise a převládá na nich mrtvý, postupně se obnovující les. Nedaleko vrcholu se nachází mrazový srub.
Lidové pomníky
V dobách normalizace vznikly na hřebeni Smrku lidové pomníčky studenta Jana Palacha a zpěváka Johna Lennona: místo setkávání tehdejšího beskydského a podbeskydského disentu. V roce 2004 ke dvěma předešlým přibyl i kamenný pomník věnovaný památce hokejisty a hokejového trenéra Ivana Hlinky. Na Smrku má v místě kde zemřel pamětní desku Josef Bierský.
Vrcholy
Necelý 1 km JJZ od hlavního vrcholu, přímo na červeně značené cestě, se na hřbetnici nachází nízká vyvýšenina, kterou autoři projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska pojmenovali Smrk - J vrchol (1248 m, souřadnice 49°30′6″ s. š., 18°21′54″ v. d.).[3] Na starších mapách II. a III. vojenského mapování se označoval jako Smrk nad Kořenem, resp. Smrk nad Studenčany.
Lavina
Dne 25. ledna 2006 spadla na Smrku lavina a obětí se stal lyžař. Stala se první zaznamenanou lavinou v Beskydech s tragickými následky.[4]
Přístup
Na Smrk vede několik značených turistických cest:
červená, hlavní trasa na Smrk z Ostravice (autobusová a vlaková zastávka, parkoviště) na Čeladnou (autobusová a vlaková zastávka, parkoviště) a naopak
modrá, z Bobku na Bílé, kolem kostela na Bílé, (autobusová zastávka, parkoviště) na Velký potok na Starých Hamrech (autobusová zastávka, parkoviště) až k rozcestí Pod Malý Smrkem
žlutá, z přehrady Šance-Řečice na Starých Hamrech (parkoviště) k rozcestí Sedlo Smrku skalami Na Růžanci
neznačená asfaltová a lesní cesta, od mostu přes Bučací potok (parkoviště) k rozcesti Nad Holubčankou kolem Bučacích vodopádů
Odkazy
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- ↑ Smrk - J vrchol na Tisicovky.cz
- ↑ Web Horské služby : Parametry laviny. www.horskasluzba.cz [online]. [cit. 2007-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-10.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Smrk na Wikimedia Commons
- Hora Smrk
- Přírodní rezervace Smrk Archivováno 26. 4. 2007 na Wayback Machine.
- Hora Smrk na Ceskehory.cz - fotogalerie, informace
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Czarny szlak turystyczny.
Autor: Martin Kovář, Licence: CC BY 3.0
panorama masívu hory Smrk z Masarykova údolí.