Smrk dvoubarvý

Jak číst taxoboxSmrk dvoubarvý
alternativní popis obrázku chybí
Smrk dvoubarvý (Picea alcoquiana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodsmrk (Picea)
Binomické jméno
Picea alcoquiana
(Veitch ex Lindl.) Carrière, 1867
Synonyma
  • Picea bicolor (Maxim.) Mayr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk dvoubarvý (Picea alcoquiana) je druh jehličnatého stromu původem z Japonska.

Popis

Jedná se o strom, který dorůstá až 30 m výšky a průměru kmene až 1 m.[2] Borka je purpurově hnědá, později šedohnědá, už na mladých stromech rozpraskaná do šupin, ve stáří je rozpraskaná ještě výrazněji.[2][3] Větvičky mají červenohnědou barvu, jsou rýhované a lysé. Jehlice jsou temně zelené, na průřezu čtverhranné, asi 1−1,5 cm dlouhé a asi 1,5 mm široké, zvláště za mlada ostře zašpičatělé.[2] Samičí šišky jsou zpočátku červeně purpurové, za zralosti pak červenohnědé až bledě hnědé, vejčitého tvaru, asi 7–9 (vzácněji až 12) cm dlouhé a asi 3 cm široké. Šupiny samičích šišek jsou za zralosti okrouhlé až vejčité, asi 13–16 mm dlouhé a široké, na okraji zubkaté. Semena jsou křídlatá, křídla jsou asi 7–10 mm dlouhá a 4–5 mm široká.[2]

Rozšíření

Smrk dvoubarvý je přirozeně rozšířen v horských oblastech ostrova Honšú v Japonsku..[3] Kromě nominátní variety alcoquiana se rozlišuje také var. acicularis, která nese některé znaky intermediární ke druhu smrk Koyamův (Picea koyamae), se kterým společně roste a také var. reflexa, která se vyznačuje kratšími jehlicemi a menšími šiškami.[2]

Ekologie

Smrk dvoubarvý roste v horských lesích, v chladném oceanickém klimatu na vulkanických půdách. Roste ve často ve smíšených lesích s dalšími jehličnany, např. smrk ajanský (Picea jezoensis), jedlovec různolistý (Tsuga diversifolia), modřín japonský (Larix kaempferi), v některých oblastech i borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), jedle Veitchova (Abies veitchii) nebo jedle Mariesova (Abies mariesii) a také četné listnáče.[2]

Využití

V místě původu využíván pro kvalitní dřevo. Ve střední Evropě ho potkáme jen výjimečně, zpravidla v arboretech. Mladý jedinec roste např. v arboretu Žampach, udáván je též z Průhonic[4] a vzrostlý jedinec se vyskytuje v podzámecké zahradě v Kroměříži.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. a b c d e f The Gymnosperm Database [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Muhlenberg.edu [online]. [cit. 2012-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-18. (anglicky) 
  4. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 NT cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Picea alcoquiana zampach2.JPG
Autor: Petr Filippov, Licence: CC BY-SA 3.0
Picea alcoquiana, cultivated in the Czech Republic, arboretum Žampach