Smrk východní

Jak číst taxoboxSmrk východní
alternativní popis obrázku chybí
Smrk východní (Picea orientalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodsmrk (Picea)
Binomické jméno
Picea orientalis
(L.) Peterm., 1845
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zbrázděná kůra
Větévka s jehlicemi
Zralá šiška

Smrk východní (Picea orientalis) je jehličnatý, stálezelený strom vzhledově se na prvý pohled příliš nelišící od smrku ztepilého, nejběžnějšího smrku v přírodě střední Evropy. Jeho původním areálem je Kavkaz, jižní okraj evropského Ruska ke Kavkazu přiléhající a pohoří v severovýchodní část TureckaČerného moře. Do Evropy byl přivezen v roce 1770 a do české krajiny, kde není původním druhem, byl pro svůj dekorativní vzhled zavlečen s největší pravděpodobnosti v roce 1813. Byl využíván jako exotická, okrasná dřevina s hustým habitem a krátkými jehlicemi a vysazován hlavně v lázeňských lesích a v lesoparcích u panských sídel. V porovnání se smrkem ztepilým roste pomaleji a proto v lesnickém hospodářství nebývá příliš častý. V současnosti je jako exotická dřevina pěstován i v Severní Americe.[2][3][4]

Ekologie

Smrk východní snese velké zastínění, suché stanoviště, horké léto a je běžně odolný proti mrazu do -30 °C, dobře roste i v sevřených lesních porostech, na pH a kvalitu půdy není náročný. Přestože v jeho domovině se vyskytují průměrné roční dešťové srážky v rozsahu od 650 do 2000 mm, bez problémů se přizpůsobuje i klesajícímu objemu srážek a tím i snižující se půdní vlhkosti na nynějších evropských stanovištích. V domovině má optimum růstu v nadmořské výšce 1300 až 1800 m, často se ale roste i ve výšce přes 2100 m, kde vytváří s jedlí kavkazskou a bukem východním horní hranici lesa. Je pouze středně tolerantní ke znečištěnému městskému prostředí a nesnáší zasolení půdy.

Pyl se v samčích šišticích tvoří v dubnu a květnu, semena v šiškách dozrávají během října a listopadu; stromy začíná plodit nejdříve ve věku 25 až 30 let a dožívají se 400 až 450 let. Dřevina je v mládí často poškozována okusem zvěří, později se u ní vyskytují mšice korovnice kavkazská (Dreyfusia nordmannianae) a bývá napadána houbami václavkou smrkovou (Armillaria ostoyae) a popraškou smrkovou (Coniophora puteana). V otevřených větrných polohách trpívá její porost, pro nehluboko sahající kořeny, občasnými vývraty.[2][5][6]

Popis

Jehličnatý strom dorůstající do výšky 25 až 40 m, výjimečně až 60 m, s průměrem kmene 1 až 1,5 m a široce kuželovitou, až k zemi sahající korunou a špičatým vrcholem. Kmen rostoucí z plochého, nehluboko rozloženého kořenového systému má v mládí kůru hladkou a červenohnědou, později jemně rozbrázděnou a hnědou. Větve tmavě zelené koruny rostou v přeslenech a v mládí šikmo odstávají od kmene, na průřezu okrouhlé letorosty jsou lesklé a žlutě šedé až hnědavé a v mládí hustě chlupaté. Pupeny bývají asi 3 mm dlouhé, červenavě hnědé, vejčité, tupě špičaté a nemají pryskyřici. Jehlice jsou dlouhé 5 až 10 mm a široké 1 mm, čtyřhranné, lesklé, tmavě zelené s jednou až čtyřmi řadami bělavých průduchů a jsou hustě nahloučené se svrchní strany větévky, kterou hustě překrývají.

Samčí šištice jsou válcovité, tmavě červené, 1 až 2 cm dlouhé a vyrůstají v úžlabí horních jehlic na starších větvičkách. Samičí jsou zprvu tmavě červené a později purpurově fialové, dlouhé až 3 cm, zpočátku vzpřímené a po opylení svěšené, vyrůstají na konci letorostů. Šišky složené z tvrdých, nehtovitých, světle hnědých šupin jsou dlouhé 5 až 12 cm a široké asi 2,5 cm, nerozpadavé a mnohdy pryskyřičnaté. Semena v nich na podzim uzrávají a počátkem zimy se šišky otevírají a semena uvolňují; šišky následujícím rokem opadají. Semena se žlutohnědým, asi 10 mm dlouhým blanitým křídlem jsou tmavě hnědá a 5 mm velká, při klíčení mívají pět až sedm děložních lístků.

Mimořádně vzrostné exempláře nejsou v České republice příliš časté, v registru AOPK není uveden žádný významný jedinec. Za největší exemplář je považován strom v zámeckém parku v Buchlovicích vysoký 33 m a s obvodem kmene 252 cm (o průměru asi 80 cm). Za nejmohutnější strom rostoucí mimo původní areál je považován jedinec v parku u zámečku Cortachy Castle s obvodem kmene 418 cm a za nejvyšší je považován strom u vesnice Logierait vysoký 40 m, obě místa jsou ve Skotsku ve Velké Británii.[2][4][5][6][7][8]

Rozmnožování

Stromy lze množit vegetativně i pohlavně. Vegetativní množení je mnohem úspěšnější při roubování na podnože vlastní nebo smrku ztepilého, než při snaze zakořenit řízky. Jeho spodní větve však někdy při déletrvajícím styku s půdou samy zakoření. Při množení semeny se sbírají ještě neotevřené šišky počátkem prosince. Klíčivost čerstvých semen je poměrně slabá, bývá asi 50 %.[2][5]

Význam

Smrk východní má dřevo světlé žlutohnědé barvy, které je měkké a středně těžké, asi 460 kg/m³, jeho letokruhy jsou úzké a rovnoměrné. V místě hlavního rozšíření, v oblasti Kavkazu, je významnou produkční dřevinou. Je široce využíván pro výrobu nábytku, překližek, pro stavbu domů a dalších lehkých staveb, na obklady, šindele, přepravní bedny a buničinu pro výrobu papíru. Pěstuje se i na vánoční stromky. Pro venkovní použití dřeva je nutná jeho impregnace proti hmyzím i houbovitým škůdcům.

Je vhodnou dřevinou pro dekorativní sadovnictví, kde se prosazuje jako poměrně rychle rostoucí strom s rovným kmenem, ozdobnou, tmavě zelenou korunou a šiškami v době plodnosti. Je vyšlechtěno několik kultivarů, například žlutě rašící 'Aureum' a málo vzrůstný 'Aureospica'.[2][5][7][9]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. a b c d e ÚRADNÍČEK, Luboš. Smrk východní. S. 40–41. Lesnická práce [online]. Lesnická práce, s. r. o., Kostelec nad Černými lesy, 07.2014 [cit. 28.09.2018]. Roč. 93, čís. 14, s. 40–41. Dostupné online. ISSN 0322-9254. 
  3. FARJON, Aljos. Catalogue of Life: Picea orientalis [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b Plant Finder: Picea orientalis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d Dendrologie.cz: Smrk východní [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 08.06.2007 [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. 
  6. a b JELÍNKOVÁ, Eva. Smrk východní [online]. Eva Jelínková [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. 
  7. a b BULÍŘ, Pavel. Smrk východní [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2018-09-28]. Dostupné online. 
  8. Picea orientalis [online]. Дмитрий Орешкин, Плантариум, RU [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-13. (rusky) 
  9. FARJON, Aljos. IUCN Red List of Threatened Species: Picea orientalis [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources (IUCN), rev. 2013 [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-01. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Picea orientalis leviala02.JPG
Autor: Iifar, Licence: Copyrighted free use
Minu tehtud, aluspõhjaks NASA satelliitfoto.
Picea orientalis zampach1.JPG
Autor: Petr Filippov, Licence: CC BY-SA 3.0
Picea orientalis, cultivated in the Czech Republic, arboretum Žampach
Picea orientalis zampach5.JPG
Autor: Petr Filippov, Licence: CC BY-SA 3.0
Picea orientalis, cultivated in the Czech Republic, arboretum Žampach
Picea orientalis zampach3.JPG
Autor: Petr Filippov, Licence: CC BY-SA 3.0
Picea orientalis, cultivated in the Czech Republic, arboretum Žampach
Picea orientalis 19.JPG
Autor: Marija Gajić, Licence: CC BY-SA 4.0
Oriental spruce (or Caucasian spruce) is a large coniferous evergreen tree growing to 30–45 m tall or 98-145 feet(exceptionally to 57 m), and with a trunk diameter of up to 1.5 m (exceptionally up to 4 m).
This media file is produced by Wikipedian in Residence in Botanical Garden Jevremovac in 2015.