Smrt černého krále

Smrt černého krále
Původní názevSmrt černého krále
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Žánrykriminální film
filmová komedie
ScénářJiří Sequens
Jiří Marek
RežieJiří Sequens
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJaroslav Marvan
Josef Bláha
Josef Vinklář
Jana Brejchová
Vlastimil Brodský
… více na Wikidatech
ProdukceJosef Císař
HudbaZdeněk Liška
KameraVáclav Hanuš
KostýmyVladimír Synek
StřihJan Chaloupek
Výroba a distribuce
Premiéra19720331a31. března 1972
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Smrt černého krále na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrt černého krále je československý detektivní film z roku 1971, který navazuje na televizní seriál Československé televize Hříšní lidé města pražského z roku 1968. Jedná se o poslední film z cyklu celovečerních filmů Pěnička a Paraplíčko (1970), Partie krásného dragouna (1970) a Vražda v hotelu Excelsior (1971) režiséra Jiřího Sequense.

Děj

Film se odehrává v Praze 30. let a začíná scénou, kdy se v tramvaji mladá dívka Magda Králová seznámí s Josefem Kořínkem, známým pod přezdívkou Pépi, aniž by tušila, že jde o kapsáře. Mezitím její otec, Ludvík Král, inkasista firmy Globus, popíjí v zahradní restauraci s přáteli, ačkoli trpí bolestmi žaludku. Navštíví ho šéf firmy, Vili Berger, a předá mu šek na 42 000 korun. Král vyzvedne šek i další částku 20 000 korun od prokuristy Hrádka. Další den vybere peníze z banky a cestou si koupí obálku a dopisní papír v trafice. Následně ale zmizí, což vede k nahlášení jeho zmizení na kriminálce.

Inspektor Bouše nalezne Královo mrtvé tělo u potoka s rozbitou hlavou, svázané a bez peněz. Rada Vacátko se svými kolegy, inspektory Boušem a Brůžkem, začíná vyšetřování podezřelé loupežné vraždy. V průběhu vyšetřování se odhalí, že Král mohl být zapleten do defraudace. Podezření padá na různé osoby z jeho okolí, včetně jeho dcery Magdy, snoubence Karla Vycpálka, kapsáře Pépiho i některých zaměstnanců firmy, včetně Bergera a Hrádka. Zároveň se odkrývají problémy s šeky, které neodpovídají původním částkám.

Vacátkovi připadá případ komplikovaný, ale vše se začne vyjasňovat na Králově pohřbu, kdy se objeví jeho švagrová, která odhalí pravdu. Ukáže se, že Král fingoval vlastní vraždu, aby zajistil svou rodinu, protože byl vážně nemocný. Chtěl tak finančně zabezpečit svou dceru a manželku, ale když vyjde najevo, že peníze jim nezůstanou, obě ženy se rozpláčou.

Základní údaje

Hrají

Jaroslav Marvanpolicejní rada Karel Vacátko
Josef Bláhavrchní inspektor Josef Brůžek
Josef Vinklářvrchní inspektor Josef Bouše
Jana BrejchováMagda Králová
Vlastimil Brodskýinkasista Ludvík Král, Magdin otec
Antonie HegerlíkováKrálová, Ludvíkova žena, Magdina matka
Josef Somrpodkoní Karel Vycpálek, Magdin druh
Josef Kemrflétnista Franc Florián
Stanislav Fišerkapsář Josef Kořínek zvaný Pépi Kapsa
Valtr Taubprokurista Hrádek
Jaroslav Moučkazahradník Standa Kopečný
Petr Čepektovárník Vili Berger
Nina Popelíkováteta z Brodu, Králova švagrová
Carmen Mayerovásekretářka Zuzana Vorlová, Viliho milenka
František Hanustovárník Berger, Viliho otec
Zdeněk Dítěpolicejní komisař ze Záběhlic
Ota Sklenčkasoudní lékař MUDr. Vejvoda
Vladimír Bičíkpokladník na nádraží
Stanislav Hájekpolicajt
Antonín Jedličkahudebník
Bohumil Koškačetník
Jaroslav Marešvýčepní Cyril Pařízek zvaný Evžen
Věra Nerušilovázpěvačka
Jindřich Panáčekfotograf
František Poupěharmonikář
Josef Skrčenýtrafikant
Jiří Smutnýstrážník Hrůza
Miloš Willigpokladník v bance

Odkazy

Literatura

Články v periodikách
  • ADAMEC, Oldřich. Smrt černého krále. Květy. Praha: Rudé právo, 21. srpen 1971, roč. 21, čís. 33, s. 38–39. ISSN 0023-5849. 
  • PROSNICOVÁ, Alexandra. Smrt černého krále. Kino. Praha: Orbis, 19. srpen 1971, roč. 26, čís. 17, s. 8–9. ISSN 0323-0295. 
  • MOLNÁR, Ivan. Defraudantská balada. Film a divadlo. Bratislava: Obzor, 3. květen 1972, roč. 16, čís. 9, s. 12. ISSN 0323-2921. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“