Smrt si vybírá

Smrt si vybírá
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka92 min
Žánrykriminální film
detektivní film
NámětJaroslav Kořán
ScénářJaroslav Kořán
Josef Kořán
RežieVáclav Vorlíček
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVáclav Postránecký
Jana Šulcová
Jan Libíček
Jaroslav Moučka
Jaroslav Drbohlav
… více na Wikidatech
ProdukceLukáš Rákos
HudbaKarel Svoboda
KameraRudolf Stahl
KostýmyTheodor Pištěk
StřihMiroslav Hájek
ZvukFrantišek Fabián
Výroba a distribuce
Premiéra23. března 1973 (Československo)
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Smrt si vybírá na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrt si vybírá je kriminální film režiséra Václava Vorlíčka z roku 1972, natočený podle scénáře Jaroslava Kořána, se skupinou Flamingo, kolem níž se všechno odehrává.

Děj

Na začátku všeho je zastřelen muž, který jezdil pro poštu. Dvěma výstřely, a to je vše, co bezpečnost ví. Pak rozjíždí policie pátrání, stejně jako Honza Marek, kamarád zavražděného Radka Šimka. Honza na výslechu zamlčel, že měl ve voze ukrytou zbraň a že o ní věděli jen oni dva. Jezdili totiž stejným vozem. Ale zbraň zmizela. Podle fotky, kterou našel v Radkově knize, najde Honza za vydatné pomoci kolegů od pošty zpěvačku Kláru Hirschovou. Počká si na ni a pokusí se z ní něco vytáhnout. Nedozví se prakticky nic. Ani v baru, kde Klára zpívá se skupinou Flamingo, se nic nedozví, zato je objeven jako „zvědavec“ a zpráskán. Druhý den jej navštíví pan Křížek, manažer skupiny a nabízí Honzovi spolupráci jak v pátrání, protože Radek byl jeho známý, tak i v životě. A Honza souhlasí. Jeho první úkol od Křížka je zajet do Liberce a zkontrolovat, hodně nenápadně, zda má nějaký pan Ditmar balíček velké hodnoty, který měl Radek doručit. Klára jede také. V Liberci to Honza narafičí tak, že Ditmar nechá pokoj prázdný a Honza jej prohledá. Je ovšem přistižen a znovu zbit. A to ještě netuší, že mu Křížek s kytaristou Mikym prohrabávají byt. Ditmar tvrdí, že balíček nemá. Ale své zboží požaduje. Jsou to ne zrovna laciné hodinky. Ty pak najde Honza se starým Vodičkou, kterému vše svěřuje, u sebe ve skříňce, kam si Radek schovával věci, když ztratil klíče od skříňky. Hodinky pak Vodička odevzdá kriminálce, čímž Honzu dost naštve. Křížek uspořádá zlodějskou výpravu do muzea, kde kytarista ukradne podobné, ale vidí to Hirschová a prozradí jej. On i Křížek končí v rukou bezpečnosti. A pak dochází ke stejné situaci jako nedávno. Na stejném místě ve stejný čas je Honza přepaden Radkovým vrahem, který má v ruce velmi nebezpečně vyhlížející zbraň, kterou vzal z jejich auta. Po velké honičce s kolegy pošťáky i policií je vrah chycen a zadržen, ale Honza je postřelen.

Obsazení

Václav Postráneckýřidič Honza Marek
Jana Šulcovázpěvačka Klára Hirschová
Jan LibíčekKřížek, manažer skupiny Flamingo
Jaroslav MoučkaVodička, Markův kolega
Jaroslav Drbohlavzvukař Míra
Ladislav Mrkvičkakytarista Miky
Gustav Heverlevyšetřovatel, kapitán VB
Petr Pospíchalpomocník vyšetřovatele Horáček
Lubor Tokošmanažer Joachim Dittmar
Miloš Willigprůvodce v muzeu
Oldřich Velenlékař VB (mluví Eduard Cupák)
Jana Andresíkovábarmanka
Oskar Gottliebkonferenciér
Karel Pavlíkvedoucí pošty (mluví Jiří Bruder)
Bohumil Šmídaexpert na starožitnosti
Svatopluk Skládalvrchní číšník
Richard Kovalčíkvedoucí skupiny Flamingo (mluví Oldřich Vízner)
Vladimír Figarhráč na klávesové nástroje
Jan Hasníkkytarista skupiny Flamingo
Jiří Urbánekbaskytarista skupiny Flamingo
Radek Dominikbubeník skupiny Flamingo (mluví Jan Kanyza)
Rudolf Březinatenorsaxofonista skupiny Flamingo
Zdeněk Braunschlägerrozhlasový režisér
Jan Cmíralnadstrážmistr VB
Jaroslav Klenotpříslušník VB
Miroslav Saicmladý příslušník VB
Karel Černochhvězda pop music
Eugen Jegorovhvězda pop music
Karel Štědrýhvězda pop music
Richard Záhorskýotec Radka Šimka

Tvůrci a štáb

  • Režie: Václav Vorlíček
  • Námět: Jaroslav Kořán
  • Scénář: Jaroslav Kořán
  • Technický scénář: Jaroslav Kořán, Václav Vorlíček
  • Dramaturg: Vladimír Bor, Věra Kalábová
  • Kamera: Rudolf Stahl
  • Vedoucí výroby: Jiří Krejčí
  • Hudba: Karel Svoboda
  • Nahrál: Filmový symfonický orchestr (řídil Štěpán Koníček)
  • Architekt: Oldřich Bosák, Jindřich Goetz
  • Návrhy kostýmů: Theodor Pištěk
  • Kostýmy: Marie Rosenfelderová, Hana Mesteková
  • Zvuk: František Fabián
  • Střih: Miroslav Hájek
  • II. kameraman: Karel Dobřichovský
  • Masky: Vladimír Petřina, Libuše Machková
  • Asistent architekta: Bohumil Nový
  • Výprava: Bedřich Čermák, František Straka
  • Pomocná režie: Miloš Kohout
  • Asistent režie: Ivana Tokošová
  • Skript: Dagmar Švejdová
  • Zástupci vedoucího výroby: Vlasta Mathauserová, Josef Mojžíš, Věra Winkelhöferová
  • Fotograf: Jaromír Komárek

Produkční a technické údaje

Zajímavosti

  • Od své premiéry v březnu 1973 až do 31.12.1986, kdy byl stažen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 4 395 představení celkem 231 255 diváků.[1]

Odkazy

Reference

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 208. 

Literatura

Monografie
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film V. 1971–1980. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2007. 622 s. ISBN 978-80-7004-141-3. 
Články v periodikách
  • MICHALÍKOVÁ, Marcela. Plameňáci na filmovém plátně. Ostravský večerník. Ostrava: Rada NV města Ostravy, 6. duben 1973, roč. 6, čís. 69, s. 4. ISSN 2788-1393. 
  • HRBAS, Jiří. Napětí a humor. Rudé právo. Praha: Ústřední výbor KSČ, 5. duben 1973, roč. 53, čís. 81, s. 5. Dostupné online. ISSN 0032-6569. 
  • KOZLOVÁ, Danica. Sympatický debut. Tvorba. Praha: Rudé právo, 21. březen 1973, čís. 12, s. 16. ISSN 0139-5513. 
  • KOLÁŘ, Robert. Václav Vorlíček a jeho nový film. Záběr. Praha: Orbis, 23. listopad 1972, roč. 5, čís. 24, s. 3. ISSN 0139-7664. 
  • MATĚJČEK, Zdeněk. Smrt si vybírá. Květy. Praha: Rudé právo, 4. listopad 1972, roč. 22, čís. 44, s. 38–39. ISSN 0023-5849. 
  • MĚŠŤAN, Vojtěch. Režisér Vorlíček na výletě v říši detektivů. Kino. Praha: Orbis, 12. říjen 1972, roč. 27, čís. 21, s. 2–3. ISSN 0323-0295. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“