Smutná

Smutná
	Řeka Smutná v obci Rataje
Základní informace
Délka toku	47,8 km
Plocha povodí	247,0 km²
Průměrný průtok	Rataje 1,01 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-07-04-093
Pramen
	severně od Jistebnice ; 49°31′8,82″ s. š., 14°32′52,48″ v. d. ; 620 m n. m.
Ústí
	do Lužnice v Bechyni ; 49°17′21,9″ s. š., 14°28′8,4″ v. d. ; 356 m n. m.
Protéká
	Česko (Jihočeský kraj - Bechyně)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Lužnice
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smutná, na horním toku nazývaná též Cedron, je malá řeka v jižních Čechách v okresech Písek a Tábor. Je to pravostranný přítok řeky Lužnice. Délka jejího toku činí 47,8 km. Plocha povodí měří 247,0 km².

Průběh toku

Řeka Smutná pramení zhruba 4 km severně od Jistebnice v nadmořské výšce 620 m. Na horním toku nad ústím Petříkovického a Nadějkovského potoka bývá též říčka označována biblickým názvem Cedron. Nejprve protéká Jistebnicí, k níž přivádí vodu od řady rybníků.^{[pozn 1]} Západně odsud pod ústím výše zmíněných přítoků dále přibírá vody potoků Kvaštovského a Dobřemilického východně od Přeštěnic. Po 2 km zleva přibírá Božejovický potok, protéká Božeticemi, zleva přitéká Jezvinský potok a níže Božetický. Asi 1 km východně od Sepekova napájí rybník Chobot a potom 2 km jižně se do ní zprava vlévá její největší přítok Milevský potok. Dále teče k jihu, protéká Srlín, Rataje, východně od Radětic přes Mlýn Na prádle a v Bechyni se vlévá pod zámkem do Lužnice v nadmořské výšce 356 m.

Větší přítoky

levé – Křivošínský potok, Božejovický potok, Jezvinský potok, Božetický potok
pravé – Petříkovický potok, Nadějkovský potok, Kvaštovský potok, Dobřemilický potok, Milevský potok, Kolišovský potok, Hemera

Vodní režim

Hlásné profily:^[1]^[2]

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Qa)	stoletá voda (Q100)
Božetice	30,52	78,77 km²	0,46 m³/s	75 m³/s
Rataje	14,25	218,33 km²	1,01 m³/s	132 m³/s

Povodně

6.-7. srpna 2002 následkem velkého rozvodnění Nadějkovského potoka se protrhla hráz Mlýnského rybníka a voda v řece stále stoupala.
8. srpna 2002 byly zaplaveny Rataje. Postupně říčka Smutná dosáhla výšky 3,1 m a zatopila domy také v Bechyni v části Plechamr.
12.-16. srpna 2002 voda z potoka Cedron zaplavila část Jistebnice.

Ochrana přírody

Podél řeky bylo v roce 1985 byla vyhlášena přírodní památka Smutný, která zahrnuje část toku v úseku dlouhém 2,5 kilometru, od hráze rybníka Chobot 1,5 kilometru východně od obce Sepekov až po most na silnici Sepekov–Opařany, dva kilometry jihovýchodně od Sepekova. Předmětem ochrany jsou přirozeně meandrující horní část toku říčky v krajinářsky působivém údolí a pobřežní porosty, které tvoří hnízdní biotop početných populací aviafauny.

Historie

V povodí říčky byly objeveny mohyly. Tuto oblast (pohanská pohřebiště) jako první zkoumal Jan Karel Hraše - narozen v Ratajích u Bechyně (1840-1907), učitel a spisovatel, který se od mládí zajímal o archeologii.^[3]

Odkazy

Poznámky

↑ Severně od města to jsou rybníky Obecní, Nový, Velká Kaplice, Černolesní, Brtenský, Chlumský, Nehonínský a východně a severovýchodně rybníky Horní a Dolní Chomout, Šlejborec, Třtinovitý, Stržený, Tisovák, Přehořovka, Křivošínský

Reference

↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Božetice [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Rataje [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-21.
↑ CHVOJKA, Ondřej. Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2011. 400 s. ISBN 978-80-87311-23-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Smutná na Wikimedia Commons
Rataje – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 9. 5. 2015 na Wayback Machine.
Základní charakteristiky toku Smutná a jeho povodí

[1] Severně od města to jsou rybníky Obecní, Nový, Velká Kaplice, Černolesní, Brtenský, Chlumský, Nehonínský a východně a severovýchodně rybníky Horní a Dolní Chomout, Šlejborec, Třtinovitý, Stržený, Tisovák, Přehořovka, Křivošínský

[2] Evidenční list hlásného profilu stanice Božetice [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[3] Evidenční list hlásného profilu stanice Rataje [online]. [cit. 2015-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-21.

[4] CHVOJKA, Ondřej. Osídlení z doby bronzové v povodí říčky Smutné v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2011. 400 s. ISBN 978-80-87311-23-3.

[pozn 1]

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály