Smyslov

Smyslov
Smyslov č.p. 5
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°25′12″ s. š., 14°43′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	58 (2021)[1]
Katastrální území	Měšice u Tábora (14,59 km²)
PSČ	390 02
Počet domů	20 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Smyslov
Další údaje
Kód části obce	93467
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smyslov (německy Smislow) je malá vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží čtyři kilometry vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice II/137 z místní části Záluží, od kterého Smyslov leží asi jeden kilometr jihovýchodním směrem. Asi jeden kilometr východně od vesnice zastávka Smyslov na Železniční trati Tábor – Horní Cerekev.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384.^[3]

Vesnice se původně jmenovala Zmyslov a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem.^[zdroj?] V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.

V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, Jiří Záleský, Jan a Bohuslav Lhotka obdrželi roku 1537 erbovní list, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zelené vršky, v nichž stojí borovice vzhůru až do vrchu štítu, přes kteréžto vršky mimo borovice vyskakuje zajíc, přikryvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro vzhůru stojící.^[4] Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.

Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.

Počátkem 17. století koupil ves se dvěma poplužnými dvory Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili odboje proti císaři a byli po bitvě na Bílé Hoře 1620 odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.

Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).

Při sčítání lidu v letech 1850–1920 Smyslov byl osadou obce Dobronice u Chýnova v okrese Tábor. V letech 1921–1960 byl samostatnou obcí v okrese Tábor. V letech 1961–1971 byl částí obce Měšice v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby.^[7]

• Kaple na návsi
• Pamětní deska na domě čp. 9 věnovaná vojínům padlým v první světové válce
• Jižně od Smyslova je rekreační oblast Knížecí rybník.

• Smyslov
• 
  Dům čp. 9
• 
  Dětské hřiště
• 
  Podvesní rybník
• 
  Kaple
• 
  Dúm čp. 5

• CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Smyslov na Wikimedia Commons
• Smyslov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Příměstská část Tábor – Smyslov