Sněmovní
| |||
---|---|---|---|
Sněmovní ulice, vlevo Kolovratský a vpravo Thunovský palác | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Malá Strana | ||
Poloha | 50°5′22,73″ s. š., 14°24′13,95″ v. d. | ||
Začíná na | Thunovská | ||
Končí na | U Zlaté studně | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Thunovský palác ve Sněmovní | ||
Další údaje | |||
PSČ | 118 00 | ||
Kód ulice | 469602 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sněmovní ulice na Malé Straně v Praze spojuje ulici Thunovskou s ulicí U Zlaté studně a Valdštejnským náměstím. Má tu sídlo Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (Thunovský palác) a další významné instituce.[1]
V severní části ulice je trojúhelníkový plácek neoficiálně nazývaný Pětikostelní náměstí, na kterém se nachází památník justičně zavražděné poslankyně Milady Horákové v podobě soudního řečnického pultíku s mikrofonem, na kterém sedí skřivan jako symbol svobody, od sochaře Josefa Faltuse z roku 2015.[2]
Historie a názvy
Sněmovní ulice byla v severní části součást důležité cesty od západního břehu Vltavy k jižnímu vstupu do Pražského hradu. Tato cesta byla zrušena při úpravách Hradu za Rudolfa II. a končí proto slepě uličkou U Zlaté studně.
Názvy ulice a jejich částí se měnily:[3]
- od 14. století – „Pod valy hradu Pražského“, „Pod valy na skále hradčanské“,
- 18. století – jižní část měla název „Farské náměstí“ nebo „Farský plac“ podle bývalé fary u kostela sv. Václava, severní část měla název „Pětikostelská“ nebo „Pětikostelní“ podle šlechtického rodu Fünfkirchenů, konkrétně osoby účastníka pražské defenestrace v roce 1618 Jana Bernharda z Fünfkirchenu, jenž zde na začátku 17. století vlastnil dům čp. 170,
- od roku 1891 – současný název „Sněmovní“ (v letech 1940–1945 dočasně starší název „Pětikostelní“).
Budovy, firmy a instituce
- Archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR – Sněmovní 1[4]
- Palác Smiřických – nárožní budova s adresami Sněmovní 2, Malostranské náměstí 18 a Thunovská 5[5]
- Kolovratský palác, sídlo Parlamentního institutu – Sněmovní 3[6]
- Thunovský palác – Sněmovní 4 a 6 (Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)
- Palác Lažanských – Sněmovní 5[7]
- Honorární konzulát Monackého knížectví – Sněmovní 7[8]
- Palác Schützenů – Sněmovní 13[9]
- Dům U Fünfkirchenů – Sněmovní 15[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Sněmovní - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2006-10-19 [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Nový pomník Milady Horákové připomíná boj proti totalitě. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-22.
- ↑ Archiv Poslanecké sněmovny. www.psp.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ https://2gis.cz/praha/geo/12948484583877729[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=2513
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Honorární konzulát Monaka v Praze | Velvyslanectví [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.
- ↑ DŮM U FÜNFKIRCHENŮ – Na zdi vedle vstupní brány do domu čp.170 Sněmovní ul.15 Praha 1 Malá Strana – Pamětní desky v Praze [online]. [cit. 2021-06-07]. Dostupné online.
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903–1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Sněmovní, s. 962–967.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sněmovní na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1-Malá Strana, Sněmovní ulice
(c) I, Krokodyl, CC BY 2.5
Praha, Malá Strana, dvojjazyčné staré názvy ulice dříve Pětikostelní