Snovadlo
Snovadlo je zařízení používané ke zhotovení osnov pro plošné textilie.[1]
Z historie snovadel
Nejstarší nástroj ke zhotovení osnov (v dnešním smyslu tohoto výrazu) bylo pravděpodobně kolíčkové snovadlo, které mělo pocházet z Turkmenistánu nebo z okolí Kavkazu. Snovadlo se používalo ve spojení s destičkovým tkaním ke zhotovení stuh a úzkých tkanin, v principu se používá při amatérském tkaní dosud.[2] Spolu se širšími tkalcovskými stavy (asi v 7 tisíciletí př. n. l.) a s potřebou delších osnov se vyvinula ruční vertikální snovadla (viz snímek (1)) používaná v malých tkalcovských dílnách ještě do 20. století.[3] Za první snovací stroj je považován vynález z roku 1803, se kterým přišli Angličani Radcliffe, Ross a Johnson.[4]
Druhy snovacích strojů
Válový stroj
[5] Válový snovací stroj (angl.: direct warper, něm.: Zettelmaschine) je nejpoužívanější druh snovadla. Osnovní niti, běžně kolem 1000 najednou, se odvíjejí z cívek umístěných v cívečnici různých konstrukcí, procházejí rozpínacím hřebenem, jehož rozměry určují šířku vinutí na osnovním válu. Brzdičkami v cívečnici se seřizuje napětí nití, nastavená délka k navinování se měří s přesností na 0,1 %.
Moderní stroje se staví v pracovních šířkách osnovy 1300 – 2000 mm, snovací rychlost do 1000 m/min., ø plného osnovního válu do 1200 mm.[6] Na válovém stroji se navíjí jen část nití celé osnovy. Úplná osnova (s počtem až 10 000 nití na pracovní šířku 150 cm) vzniká pak družením nití z několika válů na šlichtovacím stroji. Válové snování se používá pro velké partie (řádově 50 000 m) tkanin, pro šlichtované osnovy a pro tkaniny s jednoduchým barevným vzorováním po osnově.
Pásový stroj
[5] Na pásovém snovacím stroji (angl.: sectional warper, něm.: Schärmaschine) procházejí niti z cca 300-500 cívek křížovým paprskem a snovacím paprskem, kde se tvoří z jedné nebo více vzorových stříd pás, který se navíjí na snovací buben. Buben s obvodem cca 2,5-3,5 m a pracovní šířkou 1,5 m je tvarovaný tak, že plochy jednotlivých ovinů se kladou šikmo vedle sebe pod určitým (příp. nastavitelným) úhlem. Po navinutí určité délky se niti přetrhnou, svážou a začne se s navinováním dalšího pásu. Celá osnova sestává obvykle z 15-17 pásů, osnovy s délkou do 5000 m se dají zhotovit rychleji než na válovém snovadle.
K soupravě pásového snovadla patří převíjecí zařízení, na kterém se hotové pásy společně navíjejí na tkací vál rychlostí do cca 450 m/min.[7]
Dílové snovadlo
se používá k přípravě předlohy pro osnovní stávky a rašly. Nitě se navíjejí z cívečnice přímo na osnovní vály s pracovní šířkou od cca 50 do 250 cm. Stroje bývají vybaveny zařízením na voskování (maštění) nití, snovací rychlost dosahuje 600 m/min. Na jednom rašlu se např. předkládá až 20 válů s osnovou v několika řadách nad sebou.[8]
Podobným způsobem pracují snovadla pro stuhové tkací stroje (délka osnovního válce do 1 m, výkon do 800 m/min.)[9]
Galerie snovadel
(1)Ruční snovadlo z 18. století
(2)Válový snovací stroj z 2. poloviny 19. století
(c) Bundesarchiv, Bild 183-N1002-0014 / CC-BY-SA 3.0(3)Válový snovací stroj české výroby (NDR v roce 1974)
(4) Cívečnice k válovému snovadlu z 2. poloviny 20. století
(5)Pásový snovací stroj z 1. poloviny 20. století
(6)Křížový paprsek na stroji z 2. poloviny 20. století
(7)Dílové snovadlo z roku 1937
Literatura
- Fries: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil, Frankfurt/Main 1988, ISBN 3-926685-39-5, kap. 2.3
- Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 271-299
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 619 a 818
Reference
- ↑ Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 425
- ↑ Ruční kolíčkové snovadlo [online]. webmater, 2003 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Tkalcovství [online]. Ottův slovník naučný, 1906 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (česky)
- ↑ History of Manufacturing [online]. Dyeing, 2018 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 618-627
- ↑ High Speed Direct Warping Machine [online]. Prism Textile Machinery, 2010-2011 - [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Products [online]. Rabatex, 2016 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warping Machine [online]. Focus Technology, 1998-2018 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zettelsysteme [online]. Jakob Müller AG, 2018 - [cit. 2018-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-01. (německy)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu snovadlo na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
![](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/"Paterson%2C_New_Jersey_-_Textiles_-_Jackson_Winding_and_Warping_Company_-_Picture_of_a_high_speed_warper"_-_NARA_-_518769.tif/lossy-page1-125px-"Paterson%2C_New_Jersey_-_Textiles_-_Jackson_Winding_and_Warping_Company_-_Picture_of_a_high_speed_warper"_-_NARA_-_518769.tif.jpg)
Nederlands: Conusscheermachine met riet en gelesapparaat.
- Scope and content: "Paterson, New Jersey - Textiles. Jackson Winding and Warping Company. Picture of a high speed warper. The machine shown in a Sipp-Eastwood EO type high speed warper. This machine beams the warp while the warp is being made up, thus eliminating the necessity for beaming later prior to sizing. This is the only machine of its type in the country and is still in the experimental stages. The capacity of this machine is one complete warp an hour; that is 5,000 yards in 5 hours (5 complete warps, each warp being 1,200 yards). From this machine the warp goes directly into the sizing process. To do one warp of 1,200 yards on the old type of equipment would take an operator 7-1/2 to 8 hours. The operator of the high speed equipment must be an experienced warper. It usually takes several weeks to teach even an experienced warper how to operate this new type of equipment. No attempt is made to teach wholly inexperienced help how to run these machines since it would take several months to do this. It is also to...."
Tab. LVII. Handwerke und Künste. d) Der Scherer. Der Scherkasten 1, das Einlesebrett 2, der Scherer-Rahmen 3. (Beschreibung lt. Quelle)
(c) Bundesarchiv, Bild 183-N1002-0014 / CC-BY-SA 3.0
Autor: Clem Rutter, Rochester, Kent., Licence: CC BY 3.0
This item is in the collectionQueen Street Mill in Harle Syke, a suburb to the north-east of Burnley, Lancashire. The mill was built in 1894 for the Queen Street Manufacturing Company. It closed on 12 March 1982 and was mothballed, but was subsequently taken over by Burnley Borough Council and used as a museum. In the 1990s ownership passed to Lancashire Museums. Unique in being the world's only surviving steam-driven weaving shed.
Beamers transfered the warp thread from creels of bobbins onto the tapers beam. The beam would be carried to the Tape-sizing machine where it was strengthen with a starch size and transfered to the weavers beam for the drawers-in.
Aby mohlo být dílo umístěno na Commons, musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu.