Soňa Boštíková
| Soňa Boštíková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Boštíková |
| Jiná jména | Soňa Vomáčková |
| Narození | 22. září 1971 (51 let) Boskovice  Československo |
| Národnost | česká |
| Alma mater | UK FTVS Praha |
| Známá jako | horolezkyně |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Soňa Boštíková (5 let vdaná jako Vomáčková, po rozvodu si vzala zpět své dívčí jméno), (* 22. září 1971, Boskovice) je česká horolezkyně.
Biografie
Boštíková se od dětství věnovala sportu, do svých 20 let závodně běhala (400 a 800 m). Poprvé si vyzkoušela lezení na táboře ve svých 8 letech, ale lézt začala až na VŠ. Po absolvování boskovického gymnázia[1] vystudovala učitelství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, obor matematika a tělocvik se zaměřením na sporty v přírodě. V letech 1996 až 2004 pracovala na Katedře sportů v přírodě, vedla kurzy lezení, turistiky a skialpinismu.[2]. Byla vdaná za kolegu Ladislava Vomáčka . Od roku 1998 pracovala v Namche, obchodu s vybavením pro turistiku, horolezectví a skialpinismus. Od roku 2002 spoluvlastní společnost Namche – Outdoor, Travel & Climbing Center zastřešující tento horolezecký obchod, lezeckou školu i cestovní kancelář, v této společnosti je i vedoucí lezecké a skialpové školy Namche. Jejím partnerem byl horský vůdce Josef Šimůnek s nímž má dvě děti. Soňa Boštíková je autorkou knihy Vysokohorská turistika (2004) a spoluautorkou knih Droga zvaná výška (2002) a Lezení na umělých stěnách (2008).[2]
Horolezectví
Soňa Boštíková je nejlepší českou výškovou horolezkyní, i když k horolezectví se dostala až na vysoké škole. Nejprve trénovala na umělých stěnách, postupně pak ve skalách, v Alpách a potom už jela rovnou do Himálaje, kde byla do roku 2007 celkem osmkrát.[2] Její první expedicí byl na podzim 1995 výstup na Pumori (7165 metrů). To však na vrchol nevystoupili. V roce 1997 přišel další pokus, tentokrát na Aljašce. Jako první Češka vůbec zdolala Denali (6190 m n. m.). Roku 1998 se zúčastnila výstupu s týmem Himalaya 8000, kdy vystoupali na Makalu (8463 m n. m.). Zde se zapsala do statistiky jako první žena, která při výstupu nepoužila kyslík, a zároveň posunula český výškový rekord žen.[3] O rok později stejná skupina vystoupala na Lhoce (8 512 m n. m.). Zde se Boštíková stala druhou ženou v pořadí na tomto vrcholu. V roce 2000 a 2001 se pokusila zdolat vrcholy Kančendženga (8586 m n. m.) a K2 (8611 m n. m.). Avšak ani jednou nedosáhla vrcholu.
V roce 2005 měla šanci stát se sportovním výstupem bez kyslíku první Češkou na vrcholu Mount Everestu, tým Himalaya 8000 vystupoval bez použití kyslíku severní stěnou, Hornbeinovým kuloárem. Pro nepřízeň počasí se expedice na vrchol nedostala.
Při studiu se v roce 1993 začala věnovat také skialpinismu. Několik let se účastnila závodů, v roce 2003 byla dokonce 2. v hodnocení Českého poháru.
Reference
- ↑ PAROULKOVÁ, Leona. Gymnázium Boskovice dobře připraví na vysokou školu. denik.cz [online]. 2.2.2013. Dostupné online.
- ↑ a b c BRABEC, Jan. Horolezkyně Soňa Boštíková: Buď bojujete, nebo tam zůstanete. Česká pozice [online]. 29.12.2012. Dostupné online.
- ↑ Historie českých himálajských expedic [online]. ČHS, 2.1.2008 [cit. 2016-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Icon of a sunset photograph
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“