Sobíňov

Sobíňov
kostel v Sopotech
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Chotěboř
Obec s rozšířenou působností	Chotěboř (správní obvod)
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′4″ s. š., 15°46′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	726 (2024)[1]
Rozloha	6,06 km²[2]
Katastrální území	Sobíňov
Nadmořská výška	555 m n. m.
PSČ	582 62, 582 63
Počet domů	277 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sobíňov 200 582 62 Sobíňov ou@obecsobinov.cz
Starosta	Miloš Starý
Oficiální web: obecsobinov.cz
Úřední web: www.obecsobinov.cz/o-obci/obecni-urad/uredni-deska-1/
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sobíňov
Další údaje
Ocenění	Vesnice roku Kraje Vysočina 2019
Kód obce	569518
Kód části obce	152005
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobíňov (německy Sobinau) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží přibližně sedm kilometrů východně od Chotěboře, dvanáct kilometrů jihozápadně od Hlinska a sedmnáct kilometrů severovýchodně od Havlíčkova Brodu. Žije zde 726^[1] obyvatel.

V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2015, konkrétně obdržela diplom za podporu využívání volného času.^[4] V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu.^[5] V roce 2017 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2017, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.^[6] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Zlatou stuhu a stala se vesnicí Kraje Vysočina.^[7]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy je připomínán Ješek zvaný Kokot ze Sobíňova (Jesconis dicti Kokot de Sobyenow), který byl patronem kostela v Sopotech, dnešní součásti Sobíňova.^[8]

V roce 1373 je zmiňován Ondřej ze Sobíňova jako patron kostela v Běstvině. Po smrti jeho syna Jana byl statek převeden na Stoška z Dolan, který byl majitelem minimálně do roku 1405. Dále se předpokládá, že ves patřila pánům z Kunštátu, kteří v roce 1515 prodali celé panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1538 prodali jeho dědicové ves Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina se provdala za Zachariáše z Hradce, který postavil renesanční část zámku v nedaleké Přibyslavi. V roce 1597 Jáchym Oldřich z Hradce prodal panství Zejdlicům ze Schönfeldu.

V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František z Ditrichštejna. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ.

Za druhé světové války v okolí operovaly partyzánské skupiny doplněné o místní dobrovolníky. Počátkem května 1945 došlo k nerovnému boji s Němci a na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou zemřelo přes 30 dobrovolníků.

Součástí Sobíňova jsou Sopoty, dříve osada německých horníků z Moravy, kteří zde dolovali stříbro. Název prý vznikl od soboty, během které horníci nesměli pracovat, aby se připravili na nedělní bohoslužbu. Jiné prameny uvádějí, že bohoslužba byla sloužena v sobotu. Kostel je poprvé připomínán roku 1358 a to je také první zmínka o Sopotech.

Sopoty byly poutním místem, zejména díky obrazu blahoslavené Panny Marie, který sem při sňatku darovala Johana Teresie Kustošová ze Studence, která si brala Viktora z Wollsteinů v roce 1652.

Kvůli velkému počtu poutníků byly Sopoty v roce 1697 převedeny z farnosti Přibyslav na dostupnější farnost Krucemburk. V sedmnáctém století za správy Ferdinanda z Ditrichštejna zde o poutích vypomáhali i bosí augustiniáni z Německého Brodu. Karel z Ditrichštejna nechal v letech 1749–1752 kostel nákladně přestavět v barokním stylu.

Vikář Josef Varhánek zjistil, že jsou v Sopotech přechovávány a čteny protestantské knihy, které sem putovaly ze Saska a ze Žitavy od příbuzných místních lidí a obchodníků. I díky tomu zde vzniklo v roce 1761 kaplanství a v roce 1860 farnost. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž.

Osada Markvartice patřící k Sobíňovu, je poprvé připomínána roku 1242 jako o strážním místě na Libické stezce. Listina Smila z Lichtenburka zde uvádí v roce 1257 jméno Benda z Markvartic, což by ukazovalo na existenci šlechtického sídla. To ale nebylo nikdy potvrzeno. V roce 1314 je v dochovaných dokumentech zmiňováno jméno Ulrika z Markvartic a roku 1415 Jana z Markvartic. Název osady byl odvozen od slova markvart (stráž na pomezí).

Má dvě části a to starší část Huť a mladší část se jmenuje Stráň. V osadě Nová Ves – Huť, dnešní součásti Sobíňova, se tavilo železo a koncem 16. století zde byl zřízen železářský podnik s dýmačkou a hamrem. V sedmnáctém století zde pak vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí. Nedostatek dřeva v okolí vedl však k postupnému útlumu, k prodeji biskupovi Janu Vratislavovi a časem k úplnému zastavení výroby.

Mezi Novou Vsí a Sopotami se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy podél řeky Doubravy.

Tato osada dostala své jméno po cihlářské hlíně, která se v těchto místech kdysi dávno získávala.

V letech 2006-2010 působil jako starosta Václav Ležák, od roku 2010 tuto funkci zastával Jaromír Moravec, od roku 2014 je starostou Miloš Starý.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.^[11]

• Základní škola a Mateřská škola Sobíňov

Sobíňovem prochází silnice II. třídy č. 345 a železniční trať Pardubice - Havlíčkův Brod. V zastávce Sobíňov (umístěné v Sopotech) zastavují pouze osobní vlaky.

• Pomník padlých 5. května 1945 u Dočekalovy vody mezi Ždírcem a Sobíňovem
• Pomník padlým z 5. května 1945 u evangelického hřbitova

• Předposlední funkční výstražníky typu SSSR na železničním přejezdu v ČR (v 2012 byly zrušeny)

• František Vyšata
• Josef Ležák
• Josef Janáček – generál
• Bedřich Starý – letec
• Jan Zvolánek – reverend
• Dr. Gustav Janáček – profesor

• 
  Hlína č. 149
• 
  Hlína čp. 125
• 
  Hlína čp. 153
• 
  Železniční zastávka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobíňov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Soběnov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Sobíňov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)