Sobín (hrad)
Sobín | |
---|---|
terénní pozůstatky staveb v severní části areálu | |
Základní informace | |
Výstavba | 15. století |
Stavebník | neznámý |
Poloha | |
Adresa | jihovýchodně od obce, Rynholec, Česko |
Souřadnice | 50°7′54,08″ s. š., 13°56′11,59″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 37773/2-2778 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sobín (též Starý zámek u Rynholce nebo Sovín) je zaniklý hrad na okraji zalesněného svahu v nadmořské výšce 470 metrů. Stojí mezi Rynholcem, Rynholeckým dvorem a Lány nad důležitou cestou z Rakovníka do Prahy v okrese Rakovník. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Starší zdroje uvádějí, že pochází ze 13. století, ale nedochovaly se žádné písemné zprávy, které by bylo možné s hradem spojit. Archeologicky je existence hradu doložena v 15. století.[2]
Vznik hradu lze klást do souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti ve 14. století, což je ovšem v rozporu s archeologickými nálezy, či výstavbou opěrného bodu v době husitských válek nebo válek Vladislava Jagellonského s Uhry (okolo roku 1478 zvítězila uherská vojska u Plzně). Jinou hypotézou může být vznik hradu jako strážního objektu u Erfurtské stezky v úseku Tuchlovice–Rynholec.[zdroj?]
Stavební podoba
Stavební podobu hradu podrobně zakreslil v soupisu památek Slánského okresu Ferdinand Velc[3] a areál hradu byl v osmdesátých letech 20. století povrchově prozkoumán a geodeticky zaměřen.[4]
Staveniště hradu poškozené mladšími lomy mělo obdélný půdorys. Zřejmě bylo ohraničeno příkopem, který však na západě zcela zanikl a před nímž se nacházel val. Uvnitř opevněné plochy se dochovaly pouze terénní pozůstatky tří staveb postavených bez použití malty. Dvě stály v jihozápadním a severovýchodním nároží a třetí stála volně.[2]
Pověsti
Tvrz se původně jmenovala Sovín a na protějším táhlém návrší nad Stochovským dvorem stála tvrz Holubín. Podle místních pověstí vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek a jiná až na Holubín. Dle vyprávění usedlíků byla chodba do podzemí částečně průchozí až ke schodišti, jenž pod hradem prudce klesalo svahem dolů, a dále nebezpečně pobořená.
Heber píše: Tvrz prý sloužívala za obydlí mocným čarodějům a bývala v ní drahocenná sbírka knih, z níž stochovský kostel obdržel darem misál ceněný na 200 kop grošů. Tak to alespoň vyprávějí okolní venkované, snící též o nesmírných pokladech, jichž prý tam v zasypaných sklepích leží celé hromady.[5] Podobnou pověst uvedl také August Sedláček: Podle pověsti bydleli tu kouzelníci majíce tu velkou knihovnu, z níž také pocházel drahocený misál kostelu Stochovskému darovaný.[6]
Pověst O dvou lípách vypráví o dvou dcerách tuchlovického vladyky, které se provdaly za krutého rytíře ze Sobína a vlídného rytíře z Holubína. Po jedné rozepři se oba rytíři zabili při souboji. V místech souboje byly vysazeny dvě lipky, které stojí dodnes.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-17]. Identifikátor záznamu 149708 : Hrad – hrádek Sobín (Starý zámek), archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Sobín, s. 509.
- ↑ VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slánském. Praha: [s.n.], 1904. Dostupné online. S. 318–319.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a okresu rakovnického. Hrad Sobín. Ročník 42. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. S. 17–22.
- ↑ HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, Čtvrtý díl, Střední Čechy. Praha: Argo, 2012. 704 s. ISBN 978-80-257-0665-7. S. 406. Český překlad Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser VII., Prag, 1849, s. 69.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Rakovnicko a Slánsko. 3. vyd. Svazek VIII. Praha: Argo, 1996. 305 s. ISBN 80-7203-014-0. Kapitola Tvrze na Smečansku, s. 154–155.
- ↑ VODVÁŘKA, Václav. Lány a okolí ve světle místních a pomístních jmen. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2006. 200 s. ISBN 80-86772-17-9. S. 34–35. Pověst o dvou lípách byla prvně publikována ve Vlastivědném sborníku školního okresu slánského 17, 1939–1940, s. 36–37.
Literatura
- BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 94.
- BEDNAŘÍK, Tomáš. Pověsti a příběhy z Novostrašecka. O dvou lípách. Nové Strašecí: Nové Strašecí, 2004. S. 126.
- BLAŽKOVÁ, Kateřina; LOMECKÁ, Jana; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel. Katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Rakovník: Muzeum T.G.M. Rakovník, 2008. ISBN 978-80-85081-25-1. S. 33–34.
- VYTLAČIL, Lukáš: Vladycké sídlo Sobín u Rynholce. Posel z Budče 27, Sládečkovo vlastivědné muzeum, Kladno 2010, s. 42. (dostupné on-line)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Sobín na Wikimedia Commons
- Seznam prací o hradu Sobín v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Tvrz Sobín - všechny dostupné podklady
- Sobín na webu obce Lány
- Sobín na Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- Sobín na Hrady.cz
- Tvrz Sobín na Rakovnicko.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: