Sobín (hrad)

Sobín
terénní pozůstatky staveb v severní části areálu
terénní pozůstatky staveb v severní části areálu
Základní informace
Výstavba15. století
Stavebníkneznámý
Poloha
Adresajihovýchodně od obce, Rynholec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°7′54,08″ s. š., 13°56′11,59″ v. d.
Sobín
Sobín
Další informace
Rejstříkové číslo památky37773/2-2778 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sobín (též Starý zámek u Rynholce nebo Sovín) je zaniklý hrad na okraji zalesněného svahu v nadmořské výšce 470 metrů. Stojí mezi Rynholcem, Rynholeckým dvorem a Lány nad důležitou cestou z Rakovníka do Prahy v okrese Rakovník. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Starší zdroje uvádějí, že pochází ze 13. století, ale nedochovaly se žádné písemné zprávy, které by bylo možné s hradem spojit. Archeologicky je existence hradu doložena v 15. století.[2]

Vznik hradu lze klást do souvislosti s osidlováním Křivoklátska emfyteutickými sídlišti ve 14. století, což je ovšem v rozporu s archeologickými nálezy, či výstavbou opěrného bodu v době husitských válek nebo válek Vladislava Jagellonského s Uhry (okolo roku 1478 zvítězila uherská vojska u Plzně). Jinou hypotézou může být vznik hradu jako strážního objektu u Erfurtské stezky v úseku Tuchlovice–Rynholec.[zdroj?]

Stavební podoba

Stavební podobu hradu podrobně zakreslil v soupisu památek Slánského okresu Ferdinand Velc[3] a areál hradu byl v osmdesátých letech 20. století povrchově prozkoumán a geodeticky zaměřen.[4]

Staveniště hradu poškozené mladšími lomy mělo obdélný půdorys. Zřejmě bylo ohraničeno příkopem, který však na západě zcela zanikl a před nímž se nacházel val. Uvnitř opevněné plochy se dochovaly pouze terénní pozůstatky tří staveb postavených bez použití malty. Dvě stály v jihozápadním a severovýchodním nároží a třetí stála volně.[2]

Pověsti

Tvrz se původně jmenovala Sovín a na protějším táhlém návrší nad Stochovským dvorem stála tvrz Holubín. Podle místních pověstí vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek a jiná až na Holubín. Dle vyprávění usedlíků byla chodba do podzemí částečně průchozí až ke schodišti, jenž pod hradem prudce klesalo svahem dolů, a dále nebezpečně pobořená.

Heber píše: Tvrz prý sloužívala za obydlí mocným čarodějům a bývala v ní drahocenná sbírka knih, z níž stochovský kostel obdržel darem misál ceněný na 200 kop grošů. Tak to alespoň vyprávějí okolní venkované, snící též o nesmírných pokladech, jichž prý tam v zasypaných sklepích leží celé hromady.[5] Podobnou pověst uvedl také August Sedláček: Podle pověsti bydleli tu kouzelníci majíce tu velkou knihovnu, z níž také pocházel drahocený misál kostelu Stochovskému darovaný.[6]

Pověst O dvou lípách vypráví o dvou dcerách tuchlovického vladyky, které se provdaly za krutého rytíře ze Sobína a vlídného rytíře z Holubína. Po jedné rozepři se oba rytíři zabili při souboji. V místech souboje byly vysazeny dvě lipky, které stojí dodnes.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-17]. Identifikátor záznamu 149708 : Hrad – hrádek Sobín (Starý zámek), archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Sobín, s. 509. 
  3. ↑ VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slánském. Praha: [s.n.], 1904. Dostupné online. S. 318–319. 
  4. ↑ DURDÍK, Tomáš. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a okresu rakovnického. Hrad Sobín. Ročník 42. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2004. S. 17–22. 
  5. ↑ HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze, Čtvrtý díl, Střední Čechy. Praha: Argo, 2012. 704 s. ISBN 978-80-257-0665-7. S. 406. Český překlad Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser VII., Prag, 1849, s. 69. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Rakovnicko a Slánsko. 3. vyd. Svazek VIII. Praha: Argo, 1996. 305 s. ISBN 80-7203-014-0. Kapitola Tvrze na Smečansku, s. 154–155. 
  7. ↑ VODVÁŘKA, Václav. Lány a okolí ve světle místních a pomístních jmen. Rakovník: Státní okresní archiv Rakovník, 2006. 200 s. ISBN 80-86772-17-9. S. 34–35. Pověst o dvou lípách byla prvně publikována ve Vlastivědném sborníku školního okresu slánského 17, 1939–1940, s. 36–37. 

Literatura

  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 94. 
  • BEDNAŘÍK, Tomáš. Pověsti a příběhy z Novostrašecka. O dvou lípách. Nové Strašecí: Nové Strašecí, 2004. S. 126. 
  • BLAŽKOVÁ, Kateřina; LOMECKÁ, Jana; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel. Katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Rakovník: Muzeum T.G.M. Rakovník, 2008. ISBN 978-80-85081-25-1. S. 33–34. 
  • VYTLAČIL, Lukáš: Vladycké sídlo Sobín u Rynholce. Posel z Budče 27, Sládečkovo vlastivědné muzeum, Kladno 2010, s. 42. (dostupné on-line)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic