Soběšické rybníčky

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Soběšické rybníčky
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Dolní ze Soběšických rybníčků z hráze horního
Základní informace
Vyhlášení	1. listopadu 1987
Nadm. výška	290–330 m n. m.
Rozloha	1,17 ha
Správa	Krajský úřad Jihomoravského kraje
Poloha
Stát	Česko
Okres	Brno-město
Umístění	Brno-Řečkovice
Souřadnice	49°15′9,71″ s. š., 16°36′23,25″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Soběšické rybníčky
Další informace
Kód	1043
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Soběšické rybníčky je přírodní památka v katastrálním území Řečkovice, okres Brno-město.

Geologie a geomorfologie

Soběšické rybníčky leží ve stinném údolí v lesích Soběšické vrchoviny v nadmořské výšce 290–330 m n. m. Podloží je tvořeno biotitickým granodioritem brněnského masivu typu Královo Pole. Na dně údolí je překryt fluviálními sedimenty. Z půd jsou zastoupeny gleje (typický a pseudoglejový) a kambizemě (typická a dystrická).^[3]

Flóra

Z dřevin dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále je zastoupen bez černý (Sambucus nigra), habr obecný (Carpinus betulus), hloh obecný (Crataegus laevigata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor babyka (Acer campestre), lípa malolistá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana) a vrba jíva (Salix caprea). Z bylinného patra je to nedošáchor (Carex pseudocyperus), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus), zblochan řasnatý (Glyceria plicata) a žabník vodní (jitrocelový, Alisma plantago-aquatica).

Fauna

Lokalita je významná pro rozmnožování obojživelníků - ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a štíhlý (Rana dalmatina), zjištěn byl i čolek horský (Triturus alpestris). Dále tam žije hrabošík podzemní (Microtus subterraneus), rejsek malý (Sorex minutus), z ptáků žluna šedá (Picus canus). Z ichtyofauny v dolním rybníčku je prokázán perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) a plotice obecná (Rutilus rutilus). Přítomnost ichtyofauny má negativní vliv na rozmnožování obojživelníků a proto se provádí v rámci plánu péče její odlovení.^[4]

Vodní režim

Přes rybníčky protéká potok Kubelín, přítok Ponávky.

Ochrana přírody

Důvodem ochrany byly dva malé rybníčky, refugium obojživelníků. Po protržení hráze horního rybníčku byly v letech 2007–2010 vybudovány tři mělké tůňky a došlo k vykácení dřevin zastiňujících vodní plochu pro zlepšení podmínek rozmnožování obojživelníků.

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
↑ MACKOVČIN, Peter (ed.). Chráněná území ČR, svazek IX. Brněnsko. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 932 pp. s. ISBN 978-80-86305-02-8. S. 260.
↑ PRÁŠEK, Václav. Plán péče o přírodní památku Soběšické rybníčky na období 2011–2022. Brno: [s.n.], 2010. 25 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Soběšické rybníčky na Wikimedia Commons
Soběšické rybníčky na stránkách sdružení Rezekvítek

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]

[3] MACKOVČIN, Peter (ed.). Chráněná území ČR, svazek IX. Brněnsko. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2007. 932 pp. s. ISBN 978-80-86305-02-8. S. 260.

[4] PRÁŠEK, Václav. Plán péče o přírodní památku Soběšické rybníčky na období 2011–2022. Brno: [s.n.], 2010. 25 s.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály