Sochařský ateliér Bohumila Kafky v Buštěhradské
| Sochařský ateliér Bohumila Kafky | |
|---|---|
.jpg) sochařský ateliér v Buštěhradské | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1932 |
| Stavebník | Sbor pro zbudování Památníku Národního Osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova |
| Poloha | |
| Adresa | Buštěhradská ev. č. 5, Praha 6 - Střešovice,  Česko |
| Ulice | Buštěhradská |
| Souřadnice | 50°5′47,09″ s. š., 14°23′26,7″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | https://www.umprum.cz/web/cs/volne-umeni/socharstvi |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sochařský ateliér Bohumila Kafky zvaný „Kafkárna“ se nachází v Praze 6-Střešovicích v ulici Buštěhradská poblíž křižovatky s ulicí Dělostřelecká v zahradě areálu přečerpávací stanice Bruska. Byl postaven na pozemku č. 998 jako provizorní stavba a nemá číslo popisné. Spolu s přečerpávací stanicí je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Ateliér byl postaven roku 1932 „Sborem pro zbudování Památníku Národního Osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova“ pro sochaře Bohumila Kafku (1878–1942), kterému bylo výtvarné řešení Žižkova pomníku na vrchu Vítkov Sborem přímo zadáno (dokončen 1950). Řešil se zde také Stalinův pomník od Otakara Švece (1892–1955) dokončený roku 1955. Kromě Kafky a Švece zde pracovali například sochaři Jan Axman, Jiří Janoušek, Jan Klimeš, Hugo Demartini, Jan Hendrych nebo Kurt Gebauer.
Objekt je od 90. let 20. století využíván jako školní ateliér sochařství UMPRUM v Praze na Hradčanech, založený sochařem Kurtem Gebauerem.[2][3] Natáčely se zde některé scény filmu Pupendo režiséra Jana Hřebejka (2003) a televizního filmu Monstrum režiséra Viktora Polesného (2017).
Odkazy
Reference
- ↑ Přečerpávací stanice Bruska. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1461820844, rejstříkové číslo ÚSKP 104323. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online
- ↑ Matouš Lipus. Kafkův ateliér. In: Festival m3. Umění v prostoru. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online Archivováno 9. 8. 2021 na Wayback Machine..
- ↑ Martin Fryč: Kafkárna – sochařský ateliér školy UMPRUM // Festival m3 – umění v prostoru. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online.
Literatura
- ŠIMÁNKOVÁ, Petra. Soutěže na Žižkův pomník v Praze na Vítkově. , 2014 [cit. 2021-08-09]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce doc. Mgr. Pavel Suchánek, Ph.D.. Dostupné online.
- ŠINDELÁŘ, Jan. Stalinův pomník v Praze. 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Václavů, Lubor. Kapitola 3.5 Zajištění vhodného ateliéru. S. 58–59. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sochařský ateliér Bohumila Kafky na Wikimedia Commons - Kafkův ateliér Archivováno 13. 1. 2022 na Wayback Machine. na Ateliér volného umění I UMPRUM
- Kafkárna na Streams, 22.07.2016
- Sudek projekt
- Český rozhlas, Rádio Prague International. Před 60 lety začala na Letné stavba Stalinova pomníku. Milena Štráfeldová, 17.03.2012
- Kafkárna, mentální azyl a nový komunitní prostor na webu UMPRUM
- Festival Film a architektura uvede poctu géniům moderní architektury i architektonickou inspiraci Jana Hřebejka. DeníkN, 24. září 2022
- Kafkárna, Česká televize, Z metropole, ČT1, 3.6.2023, iVysílání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Alena Pokorná, Licence: CC BY-SA 4.0
Sochařský ateliér (Kafkárna), Bohumil Kafka (1878-1942). Praha 6-Střešovice, Buštěhradská ev. č. 5.