Socha Vltavy
Socha Vltavy | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Josef Pekárek |
Rok vzniku | 1928 |
Kód památky | 40339/1-1385 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Popis | |
Materiál | bronz žula |
Umístění | |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′41,96″ s. š., 14°24′32,72″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Socha Vltavy je žulový obelisk nesoucí alegorickou postavu Vltavy a jejích čtyř přítoků, který se nachází v Praze na Smíchově, za zdymadlem u Dětského ostrova na řece Vltavě. Autorem všech plastik je český sochař Josef Václav Pekárek. V roce 1964 bylo sousoší zapsáno do státního seznamu kulturních památek.[1]
Popis
Na vrcholu čtyřbokého žulového hranolu je umístěna 2,8 m vysoká bronzová socha Vltavy, kterou představuje nahá, roztančená dívka. Je obrácena k mostu Legií a vzhlíží doprava, přes Střelecký ostrov k Národnímu divadlu. U jejích nohou je kotva, přes paže má přehozený pruh látky vlající za dívčí postavou.
Po stranách obelisku jsou čtyři další ženské postavy, které symbolizují přítoky Vltavy: dívka rýžující zlato znázorňuje Otavu (na severní straně), dívka s rybou Sázavu (na východní straně), dívka s kyticí Lužnici (na jižní straně) a dívka s ozubeným kolem Berounku (na západní straně).
Autory díla jsou sochař Josef Václav Pekárek (1873–1930), architekt František Sander (1871–1932) a kameník Palouš. Vzniklo v roce 1916,[2] sochy byly osazeny v roce 1927.[1]
- Vltava
- Otava
- Sázava
- Lužnice
- Berounka
Další sochy Vltavy
Několik dalších zpodobnění Vltavy je možné najít především v Praze:[2]
- kašna Terezka ve výklenku zdi Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí, od sochaře Václava Prachnera (z roku 1812),
- alegorie Vltavy od Antonína Pavla Wágnera na rampě Národního muzea (z let 1889–1891),
- pískovcová socha Vltavy (výška 3,6 m) nad sochami jejích přítoků na stěně budovy Podolské vodárny, od Ladislava Nováka (asi 1925–1929)
- na pravém nároží hlavního průčelí budovy bývalého Vojenského zeměpisného ústavu – neoklasicistní plastika od sochaře Břetislava Bendy (kolem 1925).
V Českých Budějovicích je socha dvou dívek znázorňující soutok Vltavy s Malší (od Františka Mrázka, 1985).[3][4]
Reference
- ↑ a b socha Vltava - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ a b VLTAVA V BRONZU A KAMENI. stary-web.zastarouprahu.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Socha Soutok Vltavy s Malší v Českých Budějovicích | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Lenka. Nahé krásky vás okouzlí v Budějovicích, stojí u Vltavy a jedna se koupe v kašně. Českobudějovický deník. 2021-05-08. Dostupné online [cit. 2024-03-05].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Socha Vltavy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Josef Pekárek, Otava (1927)
Josef Pekárek, Sázava (1927)
Josef Pekárek, Berounka (1927)
Josef Pekárek, Vltava (1927)
Autor: Øyvind Holmstad, Licence: CC BY-SA 3.0
Ved Vltava Statuen
Josef Pekárek, Lužnice (1927)