Sociální služby v Česku

Sociální služby v Česku vymezuje legislativa. Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.

Legislativní vymezení sociálních služeb v ČR

Poskytování sociálních služeb v České republice je vymezeno zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který je doplněn prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb. Tyto předpisy upravují podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.

Cíle sociálních služeb

  • Snížení sociálních a zdravotních rizik uživatelů sociální služby.
  • Rozvíjení schopností uživatelů sociální služby.
  • Zlepšení nebo alespoň zachování soběstačnosti uživatelů sociální služby.

Základní druhy sociálních služeb

Formy poskytování sociálních služeb

  • Terénní: Sociální služba je uživateli poskytována v jeho přirozeném prostředí (bytě), na ulici apod. (pečovatelská služba, streetworking).
  • Ambulantní: Uživatel dochází do zařízení poskytujícího sociální služby (nízkoprahové centrum pro děti a mládež, poradna).
  • Pobytová: Uživatel v zařízení poskytujícím sociální služby bydlí (domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením).

Typy zařízení sociálních služeb

Pro poskytování sociálních služeb se podle § 34 zákona o soc.službách[1] zřizují tato zařízení

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb

  • Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu.
  • Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.
  • Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy.
  • Poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování.
  • Pomoc při zajištění chodu domácnosti.
  • Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.
  • Sociální poradenství.
  • Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím.
  • Sociálně terapeutické činnosti.
  • Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
  • Telefonická krizová pomoc.
  • Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností.
  • Vedoucích k sociálnímu začlenění.
  • Podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností.

Služby sociální péče

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Mezi tyto služby patří:

Služby sociální prevence

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob. Cílem je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Mezi tyto služby patří:

  • Raná péče
  • Telefonická krizová pomoc
  • Tlumočnické služby
  • Azylové domy
  • Domy na půl cesty
  • Kontaktní centra
  • Krizová pomoc
  • Intervenční centra
  • Nízkoprahová denní centra
  • Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
  • Noclehárny
  • Služby následné péče
  • Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
  • Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
  • Sociálně terapeutické dílny
  • Terapeutické komunity
  • Terénní programy
  • Sociální rehabilitace

Předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka

Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost dle zákona o sociálních službách.

V sociálních službách vykonávají odbornou činnost:

  • Sociální pracovníci
  • Pracovníci v sociálních službách
  • Zdravotničtí pracovníci
  • Pedagogičtí pracovníci
  • Manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby
  • Dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem

Registr poskytovatelů sociálních služeb

Registr poskytovatelů sociálních služeb je informační systém veřejné správy vytvořený a vedený dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách od 1. 1. 2007.[2] Krajský úřad je správcem listinné podoby registru. Registr v elektronické podobě obsahuje údaje uvedené v § 79 zákona. Část Registru je veřejně přístupná.

Poskytovatel sociálních služeb je povinen do 15 dnů písemně oznámit registrujícímu orgánu všechny změny týkající se registrovaných údajů.[3]

O zrušení registrace rozhoduje registrující orgán, tj. krajský úřad.[4]

Inspekce poskytování sociálních služeb

Inspekci poskytování sociálních služeb provádí u poskytovatelů sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb příslušný krajský úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Předmětem inspekce u poskytovatelů sociálních služeb je:

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zařízení sociálních služeb, § 34 zákona č. 108/2006 Sb.
  2. ↑ Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 85
  3. ↑ Aktuality k registracím poskytovatelů sociálních služeb (Portál pro sociální oblast města Prahy). socialni.praha.eu [online]. [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ INFO@AION.CZ, AION CS-. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Legislativa

  • Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz
  • Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, dostupná např. na Zákony pro lidi.cz

Literatura

  • MATOUŠEK, O. A KOL: Sociální služby. Praha: Portál, 2007.