Sociálně znevýhodněný žák

Sociálně znevýhodněný žák je ten, který nemá stejné příležitosti ke vzdělávání jako většina dětí. Sociálně znevýhodněný jedinec je ten, který je v důsledků dlouhodobého života v prostředí, které je charakteristické nízkým socioekonomickým statusem, silnou přítomností vlivů rizikových pro jeho vývoj, nebo prvky sociokulturní odlišnosti^[1].Kombinace zmíněných jevů zapříčiňuje, že žák nemá dostatečně rozvinuté kompetence pro adekvátní naplnění svého potenciálu v rámci vzdělávacího procesu. Podle Průchy^[2] je sociální znevýhodnění stav, kdy žák v důsledku sociálního postavení získává omezený přístup k společenským materiálním statkům.

Sociální znevýhodnění lze chápat ve 3 rovinách:

1. stav selhání rodinného prostředí, ve kterém jedinec žije, čímž je ohrožen socializační proces;
2. důsledek nedostatečně nebo neadekvátně podnětného prostředí a faktorů, které přímo nesouvisejí se selháním socializačního procesu;
3. stav nízkého sociálního statusu jedince ve společnosti z různých příčin^[3].

Ukotvení pojmu v českých legislativních dokumentech

Pojem „žák se sociálním znevýhodněním“ je pojem, který byl do české legislativy poprvé zaveden v roce 2004.

V zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání^[4] jsou děti se se sociálním znevýhodněním řazeny mezi žáky se speciálně vzdělávacími potřebami (SVP). Podle §16 zmíněného zákona nalezneme následující vymezení:

• rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením nebo ohrožení sociálně-patologickými jevy,
• nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,
• postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.

Další dokument, zahrnující problematiku sociálně znevýhodněného žáka, je Vyhláška č. 147/2011 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných^[5]. Žákům se sociálním znevýhodněním jsou určena tzv. vyrovnávací opatření. Těmi pro účely této vyhlášky rozumíme:

• využívání pedagogických, popřípadě speciálněpedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků,
• poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku,
• využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení,
• vyžívání individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga.

Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření podle  §1 odstavce Vyhlášky č. 73/2005, považuje zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

Reference