Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie
Социјалистичка федеративна република Југославија
Socijalistička federativna republika Jugoslavija
 Demokratická federativní Jugoslávie
 Svobodné území Terst
1945–1992
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Хеј, Словени (Hej, Slaveni)
Motto: Братство и јединство (Bratstvo i jedinstvo – Bratrství a jednota)
geografie
Mapa
rozloha:
255 804 km² (červenec 1989)
nejvyšší bod:
Triglav (2 864 m)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
23 724 919 (r. 1989)
oficiálně srbština, regionálně: SR Slovinsko slovinština, SR Makedonie makedonština, SR Makedonie a SAO Kosovo albánština, a SAO Vojvodina ruština, maďarština, rumunština, čeština, slovenština,
státní útvar
jugoslávský dinár
vznik:
29. listopadu 1943 (proklamací osvobozenecké organizace AVNOJ)
zánik:
1992 (rozpad)
státní útvary a území
Předcházející:
Demokratická federativní JugoslávieDemokratická federativní Jugoslávie
Svobodné území TerstSvobodné území Terst
Nástupnické:
Svazová republika JugoslávieSvazová republika Jugoslávie
Chorvatská republikaChorvatská republika
Republika SlovinskoRepublika Slovinsko
Republika MakedonieRepublika Makedonie
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina

Socialistická federativní republika Jugoslávie byl federativní socialistický mnohonárodní stát, ležící v západní části Balkánského poloostrova. Hlavním městem státu bylo i největší město Bělehrad. Země získala od Itálie Istrijský poloostrov, jenž dnes náleží Chorvatsku a Slovinsku.

Vznikla a prohlášena byla v roce 1943 jako Demokratická federativní Jugoslávie ze zbytků Království Jugoslávie. Od roku 1946 nesla jméno Federativní lidová republika Jugoslávie a roku 1963 Socialistická federativní republika Jugoslávie. Rozpadla se v roce 1992.

Historie

Americko-jugoslávský summit, 1978

7. dubna roku 1963 byla vyhlášena nová ústava, kterou byl stát ve své podobě vyhlášen. Přesto základní mechanismy byly již stanoveny v dokumentech starších, které vznikaly krátce po druhé světové válce. Prezidentem státu s velkou autoritou byl tehdy Josip Broz Tito, partyzánský a komunistický vůdce, který zemi vládl až do své smrti v roce 1980. Toto období byla doba relativní stability a ekonomického růstu mezi národy země, která byla poté narušena. Aby byly zavedeny rovné podmínky mezi jednotlivými republikami státu v duchu Titovy myšlenky zastoupení všech národů státu, bylo již za jeho života zřízeno předsednictvo jako kolektivní hlava státu. Funkce předsedy Předsednictva federace, která se po roce 1980 stala formálně nejvyšší státním postem, se střídala mezi politiky z jednotlivých členských republik po jednom roce.

Přesto se vztahy mezi jednotlivými národnostmi v Jugoslávii nadále horšily. Ekonomická situace se rovněž nelepšila a v polovině 80. let vypukla skutečná krize – jugoslávské výrobky byly nekonkurenceschopné, dělníci stávkovali a začaly bouřlivé diskuze o tom, jak pokračovat dál. Spolu s klesající ekonomickou výkonností celé země probíhaly i rozdíly společenské – v severních republikách se inicializovala demokratická, ekologická, liberální a pacifistická hnutí, kdežto na jihu na významu získaly hlavně tendence nacionalistické. Neshody mezi jednotlivými politiky a napětí v zemi vedlo ke krachu veškerých jednání o reformě federativního uspořádání. Následovalo vyhlášení nezávislosti Slovinska v roce 1991. Ostatní republiky v této době již také připravovaly převzetí veškeré moci do svých rukou a odtržení se od Bělehradu. Další na řadě bylo Chorvatsko, Makedonie a Bosna a Hercegovina. Jugoslávská lidová armáda, hlavní obranná složka země, s touto situací ostře nesouhlasila. Po odchodu nesrbských vojenských sil zcela spadala do politického vlivu srbských nacionalisticky laděných politiků, kteří odmítali nezávislost hlavně Chorvatska s velkou menšinou Srbů. Některé části země se tak okamžitě octly ve válečném stavu. Proti celosvazové národní armádě se postavily teritoriální obrany jednotlivých republik. Západní státy podpořily nově vznikající země diplomatickým uznáním, eskalaci násilí ale odsoudily velmi rychle. Srbské vedení vojsk nebylo schopné dobýt pozice v nově vzniklých národních státech. Ve svazku Jugoslávie zůstalo jen Srbsko a Černá Hora.

Politika

Základním a nejvyšším zákonem Jugoslávie byla Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie, přijatá v roce 1974. První ústava byla přijata v roce 1946, druhá v roce 1963 a třetí v roce 1974 byla změněna v roce 1987 přijetím změn ústavy. Vládnoucí stranou byla Komunistická strana Jugoslávie (která byla později změněna na Svaz komunistů Jugoslávie). Státní zřízení bylo systémem jedné strany na socialistickém základě, přičemž základním politickým motivem byla dělnická samospráva.

Podle ústavy z roku 1974 je státní zřízení definováno jako federativní stát a státní unie dobrovolně sjednocených národů a jejich socialistických republik, založený na moci a samosprávě dělnické třídy a všech pracujících lidí a socialistické samosprávné demokratické společenství pracujících a občanů a rovných národů a národností.

Nejvyšším státním orgánem bylo Shromáždění Socialistické federativní republiky Jugoslávie a Předsednictvo SFRJ zastupovalo Jugoslávii ve věcech zahraniční politiky. Až do smrti prezidenta Josipa Broza existovala funkce prezidenta republiky a po jeho smrti převzalo tuto funkci Předsednictvo a předseda Předsednictva. ÚKoly vlády byly svěřeny Federální výkonné radě, která byla výkonným orgánem Shromáždění.

Shromáždění SFRJ

Shromáždění Socialistické federativní republiky Jugoslávie bylo nejvyšším zastupitelským orgánem, orgánem samosprávy pracujících a orgánem ústavodárné a zákonodárné moci a nejvyšším orgánem v rámci práv a povinností federace v Jugoslávii mezi lety 19451991. Posledním předsedou Shromáždění byl Slobodan Gligorijevic zvolený v roce 1988.

Skládalo se z Federální rady a Rady republik a provincií. Působnost Shromáždění se pohybovala od změn ústavy SFRJ, určovalo vnitřní a zahraniční politiku státu, přijímalo plány, rozpočty, rozhodovalo o změnách hranic, o válce a míru, uzavírání mezinárodních smluv, volbě prezidenta republiky, předsedy a soudců Ústavního soudu Jugoslávie a Federálního soudu a kontrolovalo činnost Federální výkonné rady.

Ekonomika

Související informace naleznete také v článcích První pětiletka (Jugoslávie), Druhá pětiletka (Jugoslávie), Třetí pětiletka (Jugoslávie) a Zemědělství v Jugoslávii.

Ekonomika SFRJ a životní úroveň v zemi se velmi lišila podle členských republik země. Zatímco většina průmyslové produkce pocházela ze Slovinska, Srbska a Chorvatska, země jako Makedonie a Bosna a Hercegovina byly spíše zemědělského charakteru a stále přijímaly investiční pomoc z bohatších republik.

Přestože země byla oficiálně socialistická, z ekonomického hlediska se velmi lišila od zemí východního bloku. Prezident Tito obratně lavíroval mezi Východem a Západem a přijímal štědré úvěry. Podniky řízené samosprávnými orgány a tedy relativně tržně, díky členství státu v Hnutí nezúčastněných zemí mohly bez problémů vyvážet do východních i západních států.

Celkové ekonomice SFRJ se výrazněji začalo dařit až po mohutných dodávkách vozů Yugo Koral a Florida do Severní Ameriky přes firmy Malcoma Briklina, z high-tech továrny Crvena Zastava Kragujevac.[zdroj?]

Dalším úspěchem byla továrna VW TAS Sarajevo / Vogošća, odkud se dodávaly vozy VW Golf I. a II. generace včetně Audi 80. Dnes v tomto závodě probíhá montáž vozů Škoda Octavia a Fabia z SKD dílů. V roce 2004 zde začala též montáž vozu VW Golf V. generace.

Dalšími neméně úspěšnými montážními závody byly také Opel-Ida Kikinda, Citroën Koper, Tomos Koper a v neposlední řadě Renault Revoz z Nového Mesta.

Administrativní členění

SFRJ byla organizována jako federativní socialistická republika, označovaná za zemi hraničící se sedmi státy, se šesti členskými republikami, s pěti jazyky, čtyřmi národy, třemi vyznáními, dvěma písmy a jednou stranou. Oficiální dělení bylo tedy na šest členských republik, z toho v rámci Srbska existovaly ještě autonomní provincie Kosovo a Vojvodina.

Název
Hlavní město
Vlajka
Znak
Poloha
Socialistická republika Bosna a HercegovinaSarajevo
Coat of Arms of the Socialist Republic of Bosnia and Herzegovina.svg
Locator map Bosnia and Herzegovina in Yugoslavia.svg
Socialistická republika ChorvatskoZáhřeb
Coat of Arms of the Socialist Republic of Croatia.svg
Locator map Croatia in Yugoslavia.svg
Socialistická republika MakedonieSkopje
Locator map Macedonia in Yugoslavia.svg
Socialistická republika Černá HoraTitograd*
Locator map Montenegro in Yugoslavia.svg
Socialistická republika Srbsko
Socialistická autonomní oblast Kosovo
Socialistická autonomní oblast Vojvodina
Bělehrad
Priština
Novi Sad
Coat of arms of Serbia (1947–2004).svg
Locator map Serbia in Yugoslavia.svg
Socialistická republika SlovinskoLublaň
Flag of Slovenia (1945–1991).svg
Coat of Arms of the Socialist Republic of Slovenia.svg
Locator map Slovenia in Yugoslavia.svg
* dnes Podgorica

Obyvatelstvo

Národnostní složení a vývoj

Přírůstky obyvatelstva v letech 1961-1991

Obyvatelstvo Jugoslávie procházelo rozsáhlými změnami, a to jak demografickými, tak ideovými. Stát SHS, který byl předchůdcem socialistické Jugoslávie, uznával národy pouze tři, a to nejpočetnější Srby, Chorvaty a Slovince. Ostatní obyvatelé státu, Albánci v Kosovu a Makedonci na jihu území země s tímto velmi často nesouhlasili, což vedlo k tomu, že se nedokázali s královstvím identifikovat. Proto hned po válce byla budována makedonská identita, v 70. letech se potom ve sčítání obyvatelstva poprvé objevila národnost Bosenských Muslimů, kteří se do té doby počítali buď k Srbům, nebo Chorvatům. Rostl i počet obyvatelstva. V království Jugoslávie žilo těsně před válkou 14 milionů obyvatel, ke konci socialistického státu už ale žilo ve federaci přes 23 milionů lidí. Jednotlivé národy však měly odlišné přírůstky v souladu s tím, v jakém stádiu demografické revoluce se zrovna nacházely. Přibývalo tak obyvatel hlavně na jihu, ve velké míře i Albánců v Kosovu. Naopak počty Srbů, Chorvatů, či Slovinců se zvyšovaly jen zřídka. To vedlo k politickým diskuzím a ostrým neshodám až výpadům.

Rozložení obyvatelstva

Po druhé světové válce byla Jugoslávie hlavně agrárním státem. Většina obyvatelstva žila na venkově a jen malá část ve městech, kde by pracovali v průmyslu a službách. Během následujících let, hlavně díky druhému pětiletému plánu došlo k soustředění obyvatelstva ve městech a rozvoji průmyslových kapacit. Venkov se rozvíjel pomaleji a odcházeli z něj lidé. Města se rozsáhle rozšiřovala; budovala se nová sídliště a průmyslové závody. V 80. letech tak již mimo města žila jen malá část obyvatel, výjimkou byly ovšem méně rozvinuté části země v Bosně a Hercegovině, Makedonii, Kosovu a Černé Hoře.

Statistiky

Jugoslávie měla v roce 1991 23 528 230 obyvatel; z toho v jednotlivých zemích:

Srbsko9 800 000
Chorvatsko4 800 000
Bosna a Hercegovina4 400 000
Makedonie2 000 000
Slovinsko1 700 000
Černá Hora584 000

a jednotlivé národnosti:

Srbové36 %
Chorvati20 %
Muslimové (Bosňáci)9 %
Albánci9 %
Slovinci8 %
Makedonci6 %
Jugoslávci3 %
Černohorci2 %

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Question book-new.svg
Autor: en:User:Saranphat.cha, Licence: CC-BY-SA-3.0
เจ้าผู้ครองนครน่าน ราชวงศ์หลวงติ๋น
Yugoslavia 1956-1990.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Map of Socialist Federal Republic of Yugoslavia as it was from 1945-1992. Surrounding countries accurate from 1956-1990.
Locator map Slovenia in Yugoslavia.svg
Autor: Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Slovenia in Yugoslavia.
Flag of SR Croatia.svg
Flag colours seen in picture here, where a Yugoslav soldier is holding a SR Croatian flag upside down which makes it look like the Yugoslav flag, but the star position shows it's a SR Croatian flag.
Coat of Arms of the Socialist Republic of Bosnia and Herzegovina.svg
Coat of Arms of Socialist Republic of Bosnia and Herzegovina
Coat of Arms of the Socialist Republic of Croatia.svg
Autor: Nanin7, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of Socialist Republic of Croatia
Flag of North Macedonia (1946–1992).svg
Autor: neznámý, but under the authority of the Socialist Republic of Macedonia., Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of the Socialist Republic of Macedonia from 1963 to 1991 and of the Republic of Macedonia from 1991 to 1992.
Coat of arms of Serbia (1947–2004).svg
Coat of arms of the Socialist Republic of Serbia.
Yugoslavia demography.png
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.0
Locator map Macedonia in Yugoslavia.svg
Autor: Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Macedonia in Yugoslavia.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Slovenia (1945–1991).svg
Flag of the Socialist Republic of Slovenia, a constituent republic of the former Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1945-1991)
Flag of Yugoslavia (1943–1946).svg
Vectorized version of the image from http://www.crwflags.com/fotw/images/y/yu-1941.gif. (NOTE: The title is a misnomer, this flag was adopted on 26 September 1941 at the Stolice meeting of the Yugoslav Partisans, [1].)
Coat of Arms of the Socialist Republic of Slovenia.svg
Autor: Romanm, vectorized by إيهاب-عبيد, Licence: CC-BY-SA-3.0
Coat of arms of SR Slovenia
TitoCarter19783.jpg
Josip Tito and Jimmy Carter hold a meeting between U.S. and Yugoslavian officials.
Locator map Serbia in Yugoslavia.svg
Autor: User:Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Serbia in Yugoslavia.
Free Territory Trieste Flag.svg
Autor: Původně soubor načetl Kuemmjen na projektu Wikipedie v jazyce němčina
Current version by Arlon Stok, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Free Territory of Trieste
Locator map Croatia in Yugoslavia.svg
Autor: User:Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Croatia in Yugoslavia.
Locator map Bosnia and Herzegovina in Yugoslavia.svg
Autor: Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Bosnia and Herzegovina in Yugoslavia.
Flag of FR Yugoslavia.svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Locator map Montenegro in Yugoslavia.svg
Autor: Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Montenegro in Yugoslavia.
Coat of arms of Macedonia (1946-2009).svg
Autor: Đorđe Andrejević-Kun & Antun August Augustinčić (supposed to be the original design authors), Cameltrader (original sVG file), Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the Republic of Macedonia