Socialistická autonomní oblast Vojvodina

Socialistická autonomní oblast Vojvodina Socijalistička Autonomna Pokrajina Vojvodina Социјалистичка Аутономна Покрајина Војводина ←  1963–1990  → vlajka
geografie
hlavní město:	Novi Sad
rozloha:	21 506 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	1 952 533
jazyky:	srbochorvatština, maďarština, rumunština, rusínština, slovenština
státní útvar
státní zřízení:	socialistická autonomní oblast
mateřská země:	Socialistická republika Srbsko
měna:	Jugoslávský dinár
vznik:	1963
zánik:	28. září 1990
státní útvary a území
předcházející: Lidová republika Srbsko následující: Vojvodina

Socialistická autonomní oblast Vojvodina (zkráceně SAO Vojvodina; srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Vojvodina, SAP Vojvodina; Социјалистичка Аутономна Покрајина Војводина, САП Војводина) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí Socialistické republiky Srbsko. Svým postavením se nelišila od jednotlivých republik federace, nejviditelnějším rozdílem byla absence vlajky a znaku. SAO Vojvodina vznikla v roce 1963 v souvislosti s novou federální ústavou. Za konec její existence bývá považováno 28. září 1990, kdy srbský parlament přijal novou ústavu, která fakticky zrušila politickou autonomii obou autonomních oblastí.^[1]

Vývoj názvu

• 1945–1963: Autonomní oblast Vojvodina jako součást Lidové republiky Srbsko
• 1963–1990: Socialistická autonomní oblast Vojvodina jako součást Socialistické republiky Srbsko

Historie

Již v roce 1945 rozhodlo Národní shromáždění Lidové republiky Srbsko o vytvoření dvou autonomních oblastí: Kosova a Vojvodiny.^[2] Významným mezníkem ve vývoji autonomních oblastí však byla až ústava z roku 1974, která zaváděla několik principů, z nichž pro existenci autonomních oblastí byly nejvýznamnější zásada dohadování republik a autonomních oblastí, zásada rovnoprávné účasti oblastí a autonomních oblastí v orgánech federace a zásada odpovědnosti republik a autonomních oblastí za vlastní rozvoj a současně za rozvoj SFRJ jako celku.

V červenci 1988 se z iniciativy Miloševićova vedení Srbska konají v Novém Sadu demonstrace proti vedení autonomní oblasti. Vedení Svazu komunistů Vojvodiny o situaci jednalo a závěry z tohoto uzavřeného zasedání, na němž byl kritizován postup Bělehradu, po několika dnech zveřejnilo, což vyvolalo srbské rozhořčení.^[3] Na následujícím zasedání ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie odmítl Slobodan Milošević možnost změn ústav autonomních oblastí.^[4]

V lednu 1988 začíná proces ústavních reforem v Srbsku, na jehož konci jsou v březnu 1989 omezeny pravomoci autonomních oblastí. Oblasti přišly o právo veta na ústavní změny v republice a částečně také o svou zákonodárnou, správní a soudní pravomoc.^[5] Shromáždění Vojvodiny dodatky srbské ústavy, které toto prováděly, schválilo 24. března 1989.^[5]

Definitivní konec autonomie přinesla nová srbská ústava z 28. září 1990.^[1]

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SAO Vojvodina.

Představitelé Vojvodiny

• Předsedové Lidového shromáždění (1953–1974)
  • Luka Mrkšić (1953–1958)
  • Stevan Doronjski (1953–1963)
  • Radovan Vlajković (1963–1967)
  • Ilija Rajačić (1967–1973)
  • Sreta Kovačević (1973–1974)
• Předsedové Předsednictva Socialistické autonomní oblasti Vojvodina (1974–1991)
  • Radovan Vlajković (1974–1981)
  • Predrag Vladisavljević (1981–1982)
  • Danilo Kekić (1982–1983)
  • Đorđe Radosavljević (1983–1984)
  • Nandor Major (1984–1985)
  • Predrag Vladisavljević (1985–1986)
  • Đorđe Radosavljević (1986–1988)
  • Nandor Major (1988–1989)
  • Jugoslav Kostić (1989–1991)

Odkazy

Reference

Související články

• Socialistická federativní republika Jugoslávie
• Socialistická republika Srbsko
• Vojvodina

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická autonomní oblast Vojvodina na Wikimedia Commons