Socialistická republika Srbsko

Socialistická republika Srbsko
Socijalistička Republika Srbija
Социјалистичка Република Србија
1943–1990Svazová republika Jugoslávie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
rozloha:
88 361 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
9 506 174
státní útvar
socialistická republika
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Království JugoslávieKrálovství Jugoslávie
Třetí říšeTřetí říše
Maďarské královstvíMaďarské království
Italské královstvíItalské království
Albánské království (1943-1944)Albánské království (1943-1944)
Bulharské carstvíBulharské carství
Srbsko (1941-1944)Srbsko (1941-1944)
následující:
Svazová republika JugoslávieSvazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Srbsko (zkráceně SR Srbsko; srbochorvatsky Socijalistička Republika Srbija, Социјалистичка Република Србија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Srbsko zanikla přijetím nové ústavy 28. září 1990, která z názvu státu vypustila adjektivum socialistická a která zrušila politickou autonomii Kosova a Vojvodiny.[1] I Srbsko bez přídomku socialistické zůstalo součástí SFRJ, od dubna 1992 bylo Srbsko součástí Svazové republiky Jugoslávie.

Vývoj názvu

Historie

lednu 1946 vznikla Lidová republika Srbsko, po změně federální ústavy v roce 1963 je adjektivum lidová nahrazeno slůvkem socialistická. V druhé Jugoslávii, nejspíše z obavy ze silného Srbska, jsou na severu a jihu jeho území vytvořeny dvě autonomní oblasti – Kosovo a Vojvodina.[2]

V rámci SFRJ se Srbsko (bez socialistických autonomních oblastí) z ekonomického hlediska řadilo mezi rozvinuté země, spolu se Slovinskem, Chorvatskem a Vojvodinou.[3]

září 1986 uveřejnil bělehradský deník Večernije novosti výňatky z nacionalisticky podbarveného Memoranda SANU.[4]

lednu 1988 iniciuje Předsednictvo SR Srbsko, jehož vedení opustil po osmém zasedání ústředního výboru republikového Svazu komunistů v září 1987 Ivan Stambolić, přípravu ústavních změn omezující pravomoci socialistických autonomních oblastí.[4] Ve stejné době probíhá takzvaná Protibyrokratická revoluce, v níž srbské vedení využívá hospodářských těžkostí ve snaze oslabit postavení vedení Vojvodiny a Kosova.[5]

Ústavní dodatky vedoucí k oslabení pozic autonomních oblastí schválila shromáždění VojvodinyKosovabřeznu 1989.[6] Bělehrad poté nahrazuje delegáty autonomních oblastí v orgánech federace a strany svými lidmi.

Republikové ústavy pocházejí z let 1946, 1963 a 1974. Období od ledna 1988 do března 1989 bývá nazýváno jako období ústavních reforem, při nichž bylo přijato čtyřicet dodatků k ústavě z roku 1974.[7]

5. července 1990 rozpustil srbský parlament parlament autonomní oblasti Kosovo, neboť ten se o několik dní dříve pokusil vyhlásit samostatnou svazovou republiku.[8]

září 1990 schválil srbský parlament novou ústavu, kterou bylo z názvu republiky vyňato slůvko socialistická.[1] Od tohoto data doposud existuje Republika Srbsko, která až do roku 2006 sdílela své osudy s Černou Horou.

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Srbska. Fakticky byla činnost opozice povolena v únoru 1990.[9]červenci 1990 se republikový Svaz komunistů transformoval do Socialistické strany Srbska.[8]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Srbsko.

Odkazy

Reference

  1. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922. 
  2. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 13. 
  3. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 62. 
  4. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 24. ISSN 0037-6922. 
  5. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 142–154. 
  6. PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922. 
  7. MAJDANAC, Boro. History: After Second World War [online]. [2000] [cit. 2009-08-24]. [online] pořízeném dne 2009-06-04. (anglicky) 
  8. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 27. ISSN 0037-6922. 
  9. PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 26. ISSN 0037-6922. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Hungary (1920–1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946).svg
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Albania (1939–1943).svg
Flag of the Kingdom of Albania (1939-1943) by a decree of Victor Emanuel III, 28 September 1939. Officially retired since 25 July 1943.
Coat of arms of Serbia (1947–2004).svg
Emblem of the Republic of Serbia.
Flag of Yugoslavia (1918–1941).svg
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Locator map Serbia in Yugoslavia.svg
Autor: User:Arbalete, Licence: CC BY-SA 3.0
Locator map of Serbia in Yugoslavia.
Flag of the Government of National Salvation (occupied Yugoslavia).svg
Flag used by the puppet Government of National Salvation of Milan Nedić, 1941-44. The colours are derived directly from the source material, following PCRS cleanup and restoration of the latter.
Flag of FR Yugoslavia.svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Germany 1933.svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.