Sociogeografická analýza města Mostu

Tento článek zjednodušeně pojednává o základních metodách sociální geografie aplikované na město Most.

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 402 domech 27 239 obyvatel, z nichž bylo 13 263 žen. 8 802 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 17 014 k německé a 188 k židovské. Žilo zde 20 471 římských katolíků, 1033 evangelíků, 731 příslušníků Církve československé husitské a 737 židů.^[1] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 752 domech 28 212 obyvatel. 9 740 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 17 549 k německé. Žilo zde 20 412 římských katolíků, 1241 evangelíků, 1519 příslušníků Církve československé husitské a 662 židů.^[2]

Ve vývoji počtu obyvatel Mostu za poslední dvě století se výrazně projevují dva základní trendy. První započal v období rozmachu hornictví v této oblasti a znamenal značný nárůst obyvatelstva (vystupňovaný v období komunismu). Paradoxně nárůst počtu obyvatel měla za následek i likvidace starého města a výstavba nového. Od začátku devadesátých let však přetrvává v pořadí druhý trend s opačným dopadem. Pokles obyvatel není ale tak rychlý jako strmý nárůst v 70. a 80. letech. Konec normalizace, útlum těžby a nárůst automatizované výroby v průmyslových závodech Chemopetrol měly za následek zvyšování nezaměstnanosti, která se spolu s environmentálním uvědoměním obyvatel podepisuje na odlivu trvale žijících obyvatel a to až do současnosti.

Obecně se soudí, že po útlumu těžby a nárůstu nezaměstnanosti je město předimenzováno v oblasti bydlení, zničená krajina procházející postupnou rekultivací, nedostatek turistického potenciálu, převládající negativní názory na Most napříč republikou, nízká porodnost a záporná migrační bilance nejspíš ani v dohledné době trend poklesu obyvatel nezastaví.

Rekord v počtu trvale žijících zaznamenal Most v roce 1990, kdy k 31. 12. dosáhl počtu 71 759 obyvatel.

• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Věková struktura obyvatel obce Most roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Rodinný stav obyvatel obce Most roku 2011
• 

  (c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
  Vzdělání obyvatel obce Most roku 2011

Z geografického hlediska je rozložení obyvatel ve městě jednolité, přesto nesourodé. Připojováním zaniklých obcí v minulosti se konečná výměra města zdvojnásobila, což způsobilo pokles hustoty zalidnění. Většina obyvatel z celkové počtu kolem 68 000 (97 %) bydlí v městské části Most, která zabírá plochu 41 km² (47 % území města). Zahrnou-li se do výpočtů pouze obydlené oblasti v této městské části, pak stejný počet obyvatel žije přibližně pouze na 20 km²; hustota obydlených oblastí města (kde počet obyvatel překračoval ke dni sčítání lidu v roce 2001 hranici 100 trvale žijících) tedy převyšovala hodnotu 3 370 obyvatel/km².

Celková hustota zalidnění celého administrativního celku města představuje k 31. 12. 2007 775 obyvatel na 1 km². Odečtou-li se vodní plochy, které nemohou sloužit ani k bydlení ani k dlouhodobějšímu pobývání obyvatel představující 2,87 km² (3,3 %), vystupuje hustota k hranici 800 obyvatel na 1 km². Značnou část území zabírají také neaktivní povrchové doly jako místa výskytu bývalých sídel, která musela ustoupit povrchové těžbě. Území těchto zaniklých obcí se pak připojila k městu Most, využití těchto částí půdy však krom průmyslových aktivit je v současnosti minimální a nepředstavuje pro obyvatele města žádný cíl dlouhodobého pobytu nebo trvalého bydlení. Veškeré území spadající pod těžbu hnědého uhlí a výsypek představuje 72,2 % z celého území města (konkrétně 62,81 km²)^[4]. Po nezapočítání průmyslových oblastí a vodních ploch se hustota zvyšuje k hodnotě 3 175 obyvatel na 1 km² v roce 2007. Zemědělská půda tvoří 13,2 % (11,47 km²) a lesy dalších 8,5 % (7,4 km²). Zbylé 2,8 % připadají na 2,41 km² zastavěných ploch, hustota obyvatel zastavěného území byla tedy v roce 2007 27 887 obyvatel na 1 km².

Nejhustěji osídlené sídliště je Výsluní^[5], kde během sčítání lidu žilo 11 092 obyvatel (hustota 19 483).

Poměrně atypickým jevem je skutečnost, že v centru města se nacházejí hned dvě oblasti, kde trvale nežije žádné obyvatelstvo (oblast bývalých kasáren - základní sídelní jednotka Opletalova; oblast parku Šibeník, který těsně sousedí s oficiálně administrativně vymezeným středem města a rekreační oblast Benedikt dál od centra). Samotný střed také trpí nedostatkem trvale žijícího obyvatelstva, ke dni sčítání v roce 2001 zde oficiálně žilo pouze 22 občanů.

Od posledního sčítání lidu v roce 2001 se uskutečnilo několik zásadních akcí k rozmělnění trvale žijících obyvatel. Ve středu města se vystavěla největší obytná rezidence na území města (100 bytů). Tento fakt povede k výrazné změně počtu obyvatel v základní sídelní jednotce Střed během následujícího sčítání lidu. Oblast U hřbitova, Na sadech a východní cíp Liščího vrchu se hustě zaplňují rodinnými domy a vzhledem k tomu, že celkový počet obyvatel ve městě neroste, ale mírně klesá, představuje tato výstavba do budoucna mírné rozmělnění obyvatelstva na sídlištích a poklesu hustoty osídlení. Z urbanistického hlediska se nárůst počtu obyvatel a zvýšení hustoty osídlení krom již zmiňavého Středu týká také oblasti Zahražan, kde začíná výstavba komplexu obytných budov se 100-150 byty.

Další dopad na změnu hustoty zalidnění bude mít v budoucnu dokončení zaplavování Jezera Most, čímž se zvýší celkové vymezení vodní plochy na úkor povrchově užitkové plochy města, konkrétně z 2,87 km² (2008) na 5,98 km² (při zachování předpokládané zaplavené plochy o rozloze 311 ha do roku 2011)^[6].

Dojížďka a vyjížďka za prací nebo do škol je velmi složitý proces na zjišťování, proto lze jediná data získat pouze ze sčítání lidu jednou za 10 let. V dnešní době neexistuje jiný způsob, jak komplexně zmapovat situaci mobility na území celé republiky, jedině tak lze vystopovat všechny dojíždějící do určitého místa.

Průmysl v Mostě tradičně v dlouhodobém měřítku ustupuje, což se projevuje také na dojíždění za prací do města. V roce 1991 byl Most na 18. místě^[7] v pořadí největších center dojížďky ekonomicky aktivních osob. Celkem za prací dojíždělo do města z celé republiky 11 241 osob. Z Mostu naopak do zbytku republiky vyjíždělo 10 074 osob, čímž byl Most v pozitivní bilanci pracovní mobility. K dalšímu sčítání v roce 2001^[8] ovšem Most klesl v žebříčku dojížďky za prací až na 24. místo s celkovým počtem 8 560 dojíždějících. Bilance za poslední sčítání se udržela v kladných číslech a dokonce se zvýšila z 1 167 v roce 1991 na 2 016 v roce 2001. Postavení města se tedy na poli pracovního trhu napříč republikou zlepšilo (za sledované desetiletí), v porovnání s dalšími městy však oživení nebylo dostačující. V devadesátých letech do Mostu dojíždělo za prací více lidí než například do Karlových Varů, Liberce nebo Ústí nad Labem, v následujícím desetiletí tomu bylo naopak.

Největší proud mobility je mezi Mostem a Litvínovem, v rámci republiky se proud Litvínov-Most řadil v roce 2001 na 7. místo největšího mezisídelního proudu dojížďky (v roce 1991 – 3. místo). Opačný proud Most-Litvínov zase za 12. největší (v roce 1991 – 11. místo). Do Litvínova tehdy dojíždělo z Mostu celkem 3 020 obyvatel, včetně školáků (5 730 v roce 1991) a z Litvínova do Mostu 2 557 (3 077 v roce 1991). Důvodem, proč do Litvínova dojíždí více lidí z Mostu a ne naopak, je přítomnost chemických závodů na území města Litvínov.

Největší vazbu na obce v okrese měl Most v roce 1991 pouze k obci Havraň, u dalších osmi obcí (Bečov, Horní Jiřetín, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Malé Březno, Obrnice a Polerady) byla vazba přibližně poloviční. Za vazbu na obci se myslí podíl dojíždějících do centra ze všech vyjíždějících z dané obce; tj. u obce Havraň je vazba v roce 1991 71,7 %, což znamená, že ze všech vyjíždějících z obce Havraň celých 71,7 % dojíždí právě do Mostu.

Oproti roku 1991 se vazba Mostu na obce v okrese v roce 2001 výrazně zvýšila, pouze u tří z 21 sledovaných obcí se vazba na okresní město snížila a to pouze nepatrně. Výrazného posílení vazby dosáhly Korozluky a Lišnice, v Havrani čtyři z pěti vyjíždějících obyvatel dojíždělo k poslednímu sčítání právě do Mostu.

Nejvíce se z Mostu a do něj vyjíždí/dojíždí ze sousedních okresních měst (Chomutov, Teplice, Louny). Vyjma největšího dojížďkového proudu do města z blízkého Litvínova nejvíce osob dojíždělo v roce 1991 z Jirkova (2 266 lidí) a Chomutova (1 761).

Jediná položka, která nelze být ve vyjížďce a dojížďce zmapována je dojížďka ze zahraničí. Na základě pracovních povolení lze určit přesný počet legálně zaměstnaných osob, ovšem nelegální pracující, případně studující už se statisticky vhodnou přesností určit nelze.