Sofia Okunevska
| Sofia Okunevska | |
|---|---|
 Dr. Sofia Okunevska-Morachevska | |
| Jiná jména |
|
| Narození | 12. května 1865 Dovzhanka, Ternopilská oblast,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. února 1926 Lvov,  Polsko |
| Příčina úmrtí | hnisavý zánět slepého střeva |
| Místo pohřbení | Lyčakivskyj hřbitově ve Lvově |
| Vzdělání | lékařství na univerzitě v Curychu |
| Alma mater | Curyšská univerzita |
| Povolání | Lékařka, spisovatelka, feministka, aktivistka, organizátorka ženského hnutí |
| Známá jako | Yeryna (literární pseudonym) |
| Titul | Dr. |
| Choť | Václav Moračevskij (Wacław Moraczewskij) |
| Děti |
|
| Rodiče |
|
| Příbuzní |
|
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Sofia Okunevska (celým jménem Sofia Okunevska–Moračevska) (ukrajinsky: Софія Окуневська-Морачевська; německy: Sofia Okunewska-Moraczewska) (12. května 1865, Dovzhanka, Ternopilská oblast, Rakouské císařství – 24. února 1926, Lvov, Druhá Polská republika,[p. 1]) byla lékařka a spisovatelka.[1]
Byla první ženou, která vystudovala medicínu na univerzitě a stala se lékařkou v Rakousku-Uhersku.[2] (Měřeno pozdějším vymezením hranic byla Okunevska nejspíše i první ženou–lékařkou na Ukrajině.) Její lékařskou odborností byla gynekologie a porodnictví. Jako první použila v boji proti rakovině radioterapii v Haliči a v Rakousku-Uhersku.[3]
Byla zároveň i veřejnou aktivistkou a významnou osobností feministického hnutí v oblasti Haliče v tehdejším Rakousku-Uhersku.[4][5]
Život
Okunevska se narodila 12. května 1865 v Haliči,[p. 2] která byla tehdy součástí habsburské říše Rakouska-Uherska, jako dcera Atanase Daniloviče Okunevského a Karoliny Lučakovské. Její matka zemřela v roce 1870 a Sofii Okunevskou od té doby vychovávala její teta Teofilie Okunevská-Ozarkevičová.[6]
Okunevska mohla navštěvovat střední školu, což bylo v její době pro dívky neobvyklé,[p. 3] a v roce 1886 složila maturitu s velmi dobrým prospěchem. Poté odešla do Curychu, kde na curyšské univerzitě vystudovala medicínu (1894).[1] V roce 1890 se provdala za polského studenta Václava Moračevského. V roce 1896 se jim narodil syn Jurij. V témže roce (1896) Okunevska předložila doktorskou práci a získala doktorát z medicíny. V roce 1897 si otevřela soukromou praxi ve Lvově.[1] Po narození dcery Evy v roce 1898 žila rodina ve Švýcarsku a v dnešní České republice, než Sofie Okunevska začala pracovat v nemocnici ve Lvově. Specializovala se na gynekologii a vedla kurzy porodnictví. Během první světové války se Okunevska starala o zraněné Ukrajince a ukrajinské ženy. Po první světové válce se rozvedla a otevřela si vlastní malou lékařskou praxi. Poslední léta svého života strávila ve Lvově. Okunevska zemřela v roce 1926[p. 4] v nemocnici na hnisavý zánět slepého střeva. Pohřbena je na Lyčakivském hřbitově ve Lvově.
Literární tvorba
Okunevska byla sestřenicí ukrajinské spisovatelky Natalije Kobrynske, která v roce 1887 vydala první feministický almanach. Tato sbírka děl ukrajinských autorek se nazývala Pershy vinok (česky: První věnec; anglicky: The First Garland) a Kobrynska ji publikovala spolu s ukrajinskou nakladatelkou, spisovatelkou, etnografkou, tlumočnicí a občanskou aktivistkou Olenou Pčilka (1849–1930).[8][p. 5] Almanach byl prvním dílem v Haliči a na Ukrajině, které se zabývalo tzv. „ženskou otázkou“ - kromě beletristických děl a etnografických výzkumů obsahoval řadu feministických článků, zejména o postavení žen na Ukrajině a ve světě.[7] Sestavovatelkami a autorkami almanachu Peršij vinok byly výhradně ženy jak z Haliče, tak i z Dněprské Ukrajiny.[7] V tomto almanachu publikovala Okunevska povídku pojednávající o městském životě s názvem „Písek. Písek!“ (publikovala zde pod pseudonymem "Yeryna")[1] a je také autorkou díla „Rodinné pouto v písních a svatebních obřadech“.
Společenské styky
Okunevska se přátelila s ukrajinskou spisovatelkou, publicistkou a překladatelkou Olhou Kobylianskou; ukrajinskou spisovatelkou, socialistickou feministkou a aktivistkou Natalií Kobrynskou a s ukrajinským spisovatelem a politikem ukrajinské národnosti z Haliče Vasylem Semenovyčem Stefanykem.[1]
- Přátelé
Odkazy
Poznámky
- ↑ Od roku 1991 je město Lvov součástí nezávislé Ukrajiny
- ↑ Pramen[1] uvádí, že se narodila 12. května 1865 v městě Storožynec (ukrajinsky Сторожинець, Storožiněc; rumunsky Storojineţ; rusky Сторожинец) v ukrajinské části Bukoviny.
- ↑ Ve druhé polovině 19. století nebylo v Rakousku-Uhersku mladým ženám běžně umožňováno další studium na gymnáziích a univerzitách.[7]
- ↑ Zemřela 25. února 1926 nebo 25. února 1926[1]
- ↑ Olena Pčilka (ukrajinsky: Олена Пчілка; Olha Drahomanová-Kosachová; Olena Pčilková; Olena Ptschilka; Olena Pechilková; 1849–1930) byla matkou známé ukrajinské spisovatelky, básnířky, dramatičky a literární kritičky Lesji Ukrajinky (1871–1913) a též byla sestrou Mychajla Petrovyče Drahomanova (1841–1895).
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sofia Okunevska na anglické Wikipedii a Sofia Okunewska na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g STRUK, Danylo Husar. Záznam o: Sofiia Okunevska-Moraczewska v Encyklopedii Ukrajiny [online]. web: Internetová encyklopedie Ukrajiny com [cit. 2022-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ГАВРИШКО, Марта. "Переконувала мене писати не по-німецьки, а для свого народу – по-українськи" (česky: „Přesvědčila mě, abych pro svůj národ nepsala německy, ale ukrajinsky.“) [online]. web: Gazeta ua, 2015-06-10 [cit. 2022-03-22]. Софія Окуневська стала першою жінкою – доктором медицини в Австро-Угорщині (česky: Sofie Okuniewská byla první lékařkou v Rakousku-Uhersku). Dostupné online. (ukrajinsky; rusky)
- ↑ SOFIA OKUNEVSKA: DIE ERSTE UKRAINISCHE Ärztin und Gynäkologin (česky: Sofia Okunevska: první ukrajinská lékařka a gynekoložka) [online]. web: Українки com [cit. 2022-03-22]. Ukrajinsky. Dostupné online.
- ↑ ОКУНЕВСЬКА-МОРАЧЕВСЬКА Софія [online]. Kiev, Ukraine: НАН України, Інститут історії України (National Academy of Sciences of Ukraine, Institute of History of Ukraine), 2010 [cit. 2016-11-01]. S. 728. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2016. (Ukrainian)
- ↑ КІЦЕРА, О.Ом.; КІЦЕРА, О.Ол.; КІЦЕРА, Н.І. Софія Атанасівна Окуневська-Морачевська – перша жінка-лікар Буковини і Галичини (1865–1926). журнала "Жіночий лікар" (Woman Doctor Magazine). Kiev, Ukraine: 2011, s. 48–49. Dostupné online [cit. 1 November 2016]. (Ukrainian)
- ↑ Okunevskaya-Morachevskaya Sofia (Окуневська-Морачевська Софія) [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Women's Voices in Ukrainian Literature; Nataliya Kobrynska (1855-1920) [online]. Language Lanterns Publications [cit. 2022-03-18]. Biografická skica. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofia Okunevska na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Ольга Кобилянська
Софія Окуневська-Морачевська
Наталия Ивановна Кобринская (1855 — 1920) — галицко-русская писательница.
Autor: Aeou, Licence: CC BY-SA 3.0
Надгробок Морачевських на Личаківському цвинтарі у Львові.
Titulní strana ukrajinského feministického almanachu „Pershy vinok“ resp. „Peršij vinok“ (česky: První věnec; anglicky: The First Garland). Almanach sestavily Natalija Kobrynska (1855–1920) a Olena Pčilka (1849–1930), byl publikován v roce 1887 a autorkami příspěvků do almanachu byly výhradně ženy jak z Haliče, tak i z Dněperské Ukrajiny.
Василь Стефаник
.svg)
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.