Sofie

Sofie
София
Bulharská metropole Sofie
Bulharská metropole Sofie
Sofie – znak
znak
Sofie – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška500–800 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastSofie
ObštinaSofia
Administrativní dělení24 městských obvodů
Sofie
Sofie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha492 km²
Počet obyvatel1 293 599 (2015[1])
Hustota zalidnění2 629 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Správa
Statushlavní město
StarostaJordanka Fandakova
Oficiální webwww.sofia.bg
Adresa obecního úřaduМосковска 33
1000 София
Telefonní předvolba+359 2
PSČ1000
Označení vozidelC, CA a CB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sofie (bulharsky София) je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic. Východním okrajem města protéká řeka Iskăr. Město, kde žije asi 14 % obyvatel Bulharska, je politickým, hospodářským i kulturním střediskem země. Sofie je také nejdůležitějším univerzitním městem v zemi, sídlí zde 9 univerzit.

Historie

Sofia má velmi dávnou historii, podle archeologických nálezů bylo místo osídleno už před osmi tisíci let. V 7. století př. n. l. zde vzniklo sídlo bojovných thráckých Serdů, podle nichž se nazývalo Serdica. Roku 339 př. n. l. je dobyl Filip II. Makedonský a roku 29 př. n. l. zde založili Římané město Ulpia Serdica, hlavní město vnitřní Dácie. Za císaře Trajána (98117) město rozkvetlo, byla zde mincovna, fórum a řada veřejných budov. Koncem 2. století bylo město ohrazeno vysokou hradbou. Roku 342 sem svolali oba císařové koncil, který však neskončil úspěchem a nebyl uznán jako ekumenický. Roku 447 vyplenili Serdiku Hunové pod Attilou, později pak i Gótové.

Za císaře Justiniána I. bylo město obnoveno a opevněno, v letech 532537 byl postaven kostel Sv. Sofie. Brzy nato dobyly Serdiku slovanské kmeny a název Serdika upadl v zapomenutí. Roku 809 ji dobyl bulharský chán Krum a město dostalo slovanský název Sreděc. Za byzantské vlády v 11. a 12. století se nazývalo Triadica, v době Druhé Bulharské říše bylo znovu opevněno a ve 14. století dostalo podle kostela název Sofia. Roku 1386 dobyli město po dlouhém obléhání osmanští Turci a drželi je po pět století. Město bylo sídlem rumelského beje a vznikla zde řada mešit a minaretů, vcelku ale chátralo a když je ruský generál Gurko roku 1878 dobyl, žilo zde asi 18 tisíc obyvatel v chatrných domech bez vody.

Zbytky římských lázní s kostelem sv. Jiří
(c) Plamen Agov • studiolemontree, CC BY-SA 3.0
Basilika sv. Sofie, 6. stol., vnitřek

Když roku 1879 rozhodlo ústavodárné shromáždění ve Velkém Tarnovu, že hlavním městem nového Bulharska bude Sofia, nastal v městě pohyb, obyvatel rychle přibývalo a v letech 19041912 byla postavena katedrála sv. Alexandra Něvského. Roku 1925 zorganizovalo bulharští komunisté bombový atentát na kostel Sveta Nedelja, při němž zahynulo přes 120 lidí a 500 bylo zraněno. Za 2. světové války, kdy Bulharsko stálo na německé straně, utrpěla Sofie leteckými nálety a roku 1944 vyhlásil Stalin Bulharsku válku a celou zemi obsadil. 15. září 1946 zde Jiří Dimitrov vyhlásil lidovou republiku. Během její existence vznikla řada veřejných budov, sídlišť a továren. 10. listopadu 1989 komunistický režim padl a vzniklo demokratické Bulharsko. Hospodářská přestavba byla v Bulharsku velmi obtížná, Sofie se však rychle vzpamatovala a je dnes velmi živým městem.

Administrativní dělení

Podrobnější informace naleznete v článku Oblast Sofie.

Město spadá do Oblasti Sofie, která se z hlediska státní správy dělí na 24 rajónů,[2] přičemž některé z nich zahrnují kromě sofijských čtvrtí (kvartálů) také okolní vsi, nebo vůbec nezahrnují části vlastního města, které zabírá pouze na 15 % rozlohy oblasti.

Významné stavby

V Sofii se nachází 9 univerzit, sídlo metropolity Ortodoxní církve a římskokatolické diecéze. Mezi významné památky patří:

  • Katedrála sv. Alexandra Něvského, postavená jako výraz vděku ruskému carovi Alexandrovi II., díky kterému Bulharsko získalo v roce 1878 nezávislost. Kostel dostal název patrona carské rodiny sv. Alexandra Něvského. Stavba, jejíž základní kámen byl položen v roce 1882, byla dokončena v roce 1912. Na náměstí před katedrálou stojí Alexandrův pomník.
  • Byzantský cihlový kostel svaté Sofie ze 6. století, který dal městu jméno, stojí v parku blízko katedrály.
  • Kostelík svatého Jiří ze 4. století s cennými freskami uprostřed římského fóra v samém centru města.
  • Ruský chrám svatého Mikuláše Divotvorce (1914)
  • Mešita Banja Baši ze 16. století,, jeden z mála pozůstatků turecké vlády.
  • Archeologické muzeum v centru se starověkými a byzantskými památkami.
  • Národní galerie a Etnografické muzeum v bývalém carském paláci.

Doprava

V Sofii jezdí i tramvaje z dílen ČKD.
Související informace naleznete také v článku Metro v Sofii.

Ve východní části města leží mezinárodní letiště, od roku 2006 s novým terminálem.

Díky strategické poloze Sofie je město důležitým centrem pro mezinárodní železniční a automobilové trasy. Městem procházejí evropské trasy E79 z Rumunska do řecké Soluně a E80 z Portugalska do Turecka. Ve městě jsou zastoupeny všechny hlavní druhy dopravy (kromě vodní dopravy). V Sofii je celkem 8 železničních stanic, z nichž největší je centrální nádraží. Vedle něj je nové autobusové nádraží, největší a nejmodernější svého druhu v zemi.[3]

Od roku 1901 je v Sofii tramvajová doprava, dnes má 21 linek a celkem 84 km tratí. Devět trolejbusových linek měří 104 km a v Sofii jezdí téměř 600 městských autobusů. Od roku 1998 má Sofia funkční systém metra, v současnosti se 27 stanicemi, celkově se však do budoucna plánuje vybudovat další stanice. Metro se stavělo dlouhých dvacet let, jeho výstavba totiž byla několikrát zastavena kvůli archeologickým nálezům i kvůli nedostatku finančních prostředků. Jednotné jízdné činí 1 leva. Ve městě jsou také velmi oblíbené taxi služby, hlavně díky cenové dostupnosti oproti jiným evropským metropolím.

Průmysl

Vitoša (2290 m) nad Sofií

Město má velké metalurgické závody na výrobu kovů, dále je ve městě zastoupen strojní průmysl, textilní, chemický a potravinářský. Po skončení 2. světové války, došlo ve městě k rozsáhlé industrializaci a masové výstavbě bytových jednotek, které značně narušily estetický ráz města. Po pádu minulého režimu do Sofie zamířil zahraniční kapitál. Přední světové firmy zde otevřely své závody – např. Toyota a Pepsi. Také řada bank zde zřídila své pobočky pro celou oblast Balkánu.

Sport

Sofie je spolu s Turínem jediné město, které hostilo hry letní (1961, 1977) i zimní (1983, 1989) univerziády. Sofie byla také kandidátským městem pro pořádání zimních olympijských her 2014, byla ale vyřazena v prvním kole volby.

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. http://www.grao.bg/tna/tab02.txt
  2. ЗАКОН ЗА ТЕРИТОРИАЛНОТО ДЕЛЕНИЕ НА СТОЛИЧНАТА ОБЩИНА И ГОЛЕМИТЕ ГРАДОВЕ [online]. Lex.bg, 1995-07-25, rev. 1999-10-15 [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. www.centralnaavtogara.bg [online]. [cit. 20-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-05-2008. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Sofia. Sv. 23, str. 595

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Sofia-vitosha-kempinski.jpg
Autor: podoboq from Sofia, Bulgaria, Licence: CC BY 2.0
The skyline of Sofia, Bulgaria, with the Vitosha mountain rising in the background.
StGeorgeRotundaSofia.JPG
St. George Rotunda in Sofia, Bulgaria; in the foreground remains of Serdica, in the background the back of the Sheraton Hotel
BG Sofia flag.svg
Sofia (Bulgaria) flag
Trams sofia.jpg
Autor: Sesivany, Licence: CC-BY-SA-3.0
Tramvaje v Sofii, Bulharsko.
Sofia 555.jpg
Колаж със забележителности и пейзажи на София
StSophiaChurch-Sofia-10.jpg
(c) Plamen Agov • studiolemontree, CC BY-SA 3.0
The nave of the old basilica Hagia Sophia in Sofia, Bulgaria. Dating to the 6th century CE (reconstructed in 20th century). Byzantine style. In the 14th century, the church gave its name to the nowadays Bulgarian capital that was previously known as Sredets and Serdika.
Russian Church Sofia Bulgaria Morning.JPG
Exterior of the Russian Church in Sofia Bulgaria, morning in spring