Sofie Řecká a Dánská
| Sofie Řecká a Dánská | |
|---|---|
| Princezna řecká a dánská Princezna hesenská Princezna hannoverská | |
 | |
| Narození | 26. června 1914 Villa Mon Repos, Korfu |
| Úmrtí | 3. listopadu 2001 Mnichov |
| Manžel | Kryštof Hesenský Jiří Vilém Hannoverský |
| Potomci | Kristýna Markéta Hesenská Dorota Hesenská Karel Hesenský Rainer Hesenský Clarissa Hesenská Welf Arnošt Hannoverský Jiří Hannoverský Bedřiška Hannoverská |
| Dynastie | Oldenburkové |
| Otec | Ondřej Řecký a Dánský |
| Matka | Alice z Battenbergu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sofie Řecká a Dánská (řecky: Πριγκίπισσα Σοφία της Ελλάδας και Δανίας, 26. června 1914, Villa Mon Repos, Korfu, Řecko – 3. listopadu 2001, Mnichov, Německo) byla čtvrtým potomkem a nejmladší dcerou Ondřeje Řeckého a Dánského a jeho manželky Alice z Battenbergu. Rodem byla princezna řecká a dánská, díky prvnímu sňatku také princezna hesenská a po druhém sňatku získala i titul princezny hannoverské.
Život
Sofie Řecká a Dánská se narodila Ondřeji Řeckému a Dánskému a jeho manželce Alici. Prarodiči z otcovy strany jí byli Jiří I. Řecký a Olga Konstantinovna Romanovová, z matčiny strany pak Ludvík z Battenbergu a Viktorie Hesensko-Darmstadtská. Jejím bratrem tedy je i princ Filip, manžel královny Alžběty II. Krom jediného bratra měla Sofie i tři sestry; nejstarší Margaritu, Teodoru a Cecílii.
Roku 1913, rok před Sofiiným narozením, byl zavražděn Ondřejův otec Jiří I. Později ještě Alexandr I. sesadil nového krále Konstantina I. a to vedlo k tomu, že do roku 1917 odešla většina královské rodiny do exilu. Později se králové měnili ještě několikrát a po celou dobu žila rodina v poměrně špatných poměrech v exilu. Střídavě žili v hotelech nebo u příbuzných ve Francii, Anglii či Německu, krátkou dobu například žili u Marie Bonaparte. V pozdních 20. letech 20. století začala Sofiina matka Alice podléhat depresím. Nakonec jí byla v roce 1930 diagnostikována paranoidní schizofrenie a byla nucena odejít od rodiny do sanatoria ve Švýcarsku. Po propuštění žila inkognito a cestovala po celé Evropě, neúčastnila se dokonce svatby ani jediné z jejích dcer. Se svým manželem Ondřejem se setkala po šesti letech na pohřbu právě jedné z jejich dcer; Cecílie, jejího manžela a jejich dětí, kteří zemřeli při letecké havárii.
První manželství
Přestože byla Sofie nejmladší ze všech dcer Ondřeje a Alice, vdávala se jako první. Dne 15. prosince 1930 se vdala za svého příbuzného Kryštofa Hesenského, syna Fridricha Karla Hesenského a jeho manželky Markéty Pruské. Kryštof byl přes svoji matku pravnukem britské královny Viktorie. Kryštof a jeho bratr Filip prožívali dospívání těžce, především kvůli úmrtí jejich dvou starších bratrů a právě po této události se oba přiklonili k nacismu. Filip dokonce chodil na večeře pořádané samotným Hitlerem,[1] dokud se mu režim neznelíbil a jeho manželka Mafalda nezemřela v koncentračním táboře Buchenwald. Sofie měla s Kryštofem pět dětí, ale on v říjnu roku 1943 zemřel při leteckém neštěstí.
- Kristýna Markéta Hesenská (10. ledna 1933 – 22. listopadu 2011) ⚭
- 1956 Ondřej Jugoslávský (1929 – 1990), rozvod 1962
- 1962 Robert Floris van Eyck (1916 – 1991), rozvod 1968
- Dorota Hesenská (* 24. července 1934) ⚭ 1959 Fridrich Karel z Windisch-Grätzu (1917 – 2002)
- Karel Hesenský (26. března 1937 – 23. března 2022) ⚭ 1966 hraběnka Yvonne Szapáry z Muraszombathu, Széchyszigetu a Szapáru (* 1944)
- Rainer Hesenský (* 18. listopadu 1939), svobodný a bezdětný
- Clarissa Hesenská (* 6. února 1944) ⚭ 1971 Jean-Claude Derrien (* 1948), rozvod roku 1976
Druhé manželství
Sofie se po smrti prvního manžela znovu vdala a opět za svého příbuzného; Jiřího Viléma Hannoverského. Svatba proběhla 23. dubna 1946 v Salemu v Bádensku. Jiří Vilém byl mladší syn Arnošta Augusta III. Brunšvického, který o své tituly přišel roku 1918, a jeho manželky Viktorie Luisy Pruské. Se sňatkem dokonce pomáhala i Sofiina bývalá tchyně Mafalda, která se chystala prodat své šperky, aby Sofii sňatek zaplatila, avšak zjistila, že jí byly cennosti ukradeny. K manželství původně vůbec nemělo být svoleno, avšak nakonec se tomu tak stalo a pár měl tři děti:
- Welf Arnošt Hannoverský (25. ledna 1947 – 10. ledna 1981) ∞ Wibke van Gunsteren
- Jiří Hannoverský (* 9. prosince 1949) ∞ Victoria Anne Bee
- Bedřiška Hannoverská (* 15. října 1954) ∞ Jerry William Cyr
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Sophie of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.
- ↑ KENNEDY, John; JAMES, John E. Almanach de Gotha: Annual Genealogical Reference. [s.l.]: Almanach de Gotha 1126 s. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sofie Řecká a Dánská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
July 1922: Princess Sophie of Greece, sister of Prince Philip, Duke of Edinburgh, at the wedding of20th-century black and white portrait photographs of boyso the Countess of Ashley. She married Prince Christopher of Hesse, and in 1946 married Prince George William of Hanover. (Photo by Topical Press Agency/Getty Images)
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.