Soft law

Zasedání Valného shromáždění OSN. Většina aktů přijatých valným shromážděním má význam jakožto soft law.

Soft law (v doslovném překladu měkké právo) je anglický výraz označující právní dokumenty, které nejsou přímo závazné nebo jejichž závaznost je slabší, než u právních předpisů. Jako opak soft law se někdy uvádí výraz hard law (tvrdé právo), do kterého spadají všechny právně závazné předpisy. Výraz původně pochází z prostředí mezinárodního práva, až později se začal objevovat i v rámci různých vnitrostátních právních systémů.[1][2][3]

Význam

Soft law není ze své podstaty přímo závazné ani vymahatelné, často slouží pouze jako doporučení. Situace, kdy se používá, ovšem existují, jako příklady lze uvést následující:[4][5][6]

  • Soft law může být použito v rámci argumentace v případech, kdy existuje spor o výklad nějakého právního předpisu. Může sloužit jako interpretační vodítko.
  • Mezinárodní soft law dokument může sloužit jako vodítko pro tvorbu vnitrostátních předpisů.
  • Některé organizace nebo firmy mohou doporučení ze soft law dobrovolně přijmout do svých vnitřních řádů.
  • V mezinárodním právu může soft law vést k následnému přijetí mezinárodní smlouvy ze soft law dokumentu vycházející, případně může vést k vytvoření právního obyčeje, pokud se pravidly v soft law určenými začne řídit dostatečný počet aktérů.

Příklady soft law

  • Mnoho soft law dokumentů je vydáváno v rámci práva Evropské unie, především jimi jsou tzv. doporučení (recommendations) a stanoviska (opinions).[6]
  • Kodex správy a řízení společností ČR, dokument vydávaný ministerstvem financí České republiky. Pravidla o řízení společností z tohoto kodexu některé společnosti dobrovolně včleňují do svých vnitřních pravidel.[7]
  • Kodex dobré veřejné správy, dokument vydaný Radou Evropy pro členské státy, který obsahuje doporučení toho, jaké principy by měla odrážet legislativa ohledně veřejné správy v jednotlivých členských zemích.[8]
  • Většina usnesení a deklarací Valného shromáždění OSN[1][4]

Reference

  1. a b ECCHR: Hard law/soft law. www.ecchr.eu [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. soft law. Oxford Reference [online]. [cit. 2025-03-08]. DOI: 10.1093/oi/authority.20110803100516251. Dostupné online. doi:10.1093/oi/authority.20110803100516251. (anglicky) 
  3. Jurisprudence - Mezinárodní soft law jako koncept v judikatuře správních soudů. www.jurisprudence.cz [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. 
  4. a b Doctors without borders | The Practical Guide to Humanitarian Law. guide-humanitarian-law.org [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-02-25. (anglicky) 
  5. Pravidla OSN pro zacházení s vězni nově v češtině | Ombudsman. www.ochrance.cz [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. 
  6. a b Druhy právních předpisů │ Evropská unie. european-union.europa.eu [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. 
  7. Kodex správy a řízení společností ČR (2018). Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. 
  8. „Dobrá správa“ v dokumentech Rady Evropy - Ministerstvo vnitra České republiky. mv.gov.cz [online]. [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Rousseff UN General Debate.jpg
Autor: Roberto Stuckert Filho/PR, Licence: CC BY-SA 2.5
The President of Brazil, Dilma Rousseff, opens the General Debate of the 66th Session of the General Assembly of the United Nations. New York, September 21, 2011.