Sogdština je mrtvý severovýchodoíránský jazyk, kterým se mluvilo v Sogdianě, tedy v dnešním Uzbekistánu a Tádžikistánu, a v obchodních koloniích v čínské střední Asii, od 4. do 8. století. Společně s středoperštinou, baktrijštinou, sačtinou a parthštinou náleží do vývojové fáze íránských jazyků zvané středoíránské a vyniká velkým množstvím zachovaných literárních textů. Jejím moderním následníkem je jaghnóbština, kterou se mluví v severozápadním Tádžikistánu. V rámci sogdijštiny se rozlišují tři varianty v závislosti na tom texty jakého náboženství v ní byly psány: manichejská, buddhistická a křesťanská.[1]
Příklady
Číslovky
| Sogdsky | Česky |
| ēw | jeden |
| (ə)δwa | dva |
| əθrē, šē | tři |
| čətfār | čtyři |
| panǰ | pět |
| *xušu | šest |
| *əβda | sedm |
| *əšta | osm |
| *nəwa | devět |
| δəsa | deset |
Reference
- ↑ MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1884964985. S. 558-560.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu sogdština na Wikimedia Commons 
