Sojovice

Sojovice
Dům čp. 16
Dům čp. 16
Znak obce SojoviceVlajka obce Sojovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBenátky nad Jizerou
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
(správní obvod)
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel585 (2024)[1]
Rozloha7,55 km²[2]
Katastrální územíSojovice
Nadmořská výška180 m n. m.
PSČ294 75
Počet domů241 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSojovice 166
294 75 Sojovice
obec.sojovice@sojovice.cz
StarostaPetr Obdržálek
Oficiální web: www.sojovice.cz
Sojovice
Další údaje
Kód obce536661
Kód části obce152161
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sojovice jsou obec v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu Jizery asi pět kilometrů před soutokem s Labem, mezi městy Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou. Žije zde 585[1] obyvatel.

Obec je tvořena vesnicí Sojovice, na území obce jsou též tři chatové osady, Radešín, Severka a Kotlík. Starším názvem této vesnice byly Sovojovice.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360. Dále pak je s touto vesnicí spojen rod Stránovských ze Sovojovic.

V obci se i nadále vyskytuje příjmení Sojovský, které má návaznost na doby minulé.

Přírodní poměry

V katastru obce se též nachází místa odběru surové vody z Jizery pro umělou infiltraci a nádrže břehové infiltrace. Dále je zde sedimentací čištěna voda z odželezovny v Káraném.

Do jihovýchodní části katastrálního území zasahuje přírodní památka Černý Orel.

Pásmo hygienické ochrany

V katastru obce Sojovice s též nachází pásma I. a II. hygienické ochrany, které chrání vodní zdroje břehové infiltrace z řeky Jizery. Voda odtud teče do úpravny vod v Káraném a po dalších úpravách je transportována výtlačným řadem do okolních obcí a na Prahu. Součástí systému jsou armaturní a přečerpávací objekty. Na břehu řeky je také umístěné odběrné místo surové vody pro umělou infiltraci.

Kalové laguny

Kalová laguna Sojovice

V katastru obce se také nachází kalové laguny, kde dochází k procesu sedimentace železných iontů. Do lagun se dostává propírací voda z odželezovny artéské vody v úpravně vod Káraný, kde jsou jednou za 3 dny propírány tamější rychlofiltry. Očištěná voda z lagun následně odtéká do řeky Jizery, železné usazeniny klesají na dno laguny. Jednou za několik let dojde k vytěžení usazenin, které jsou po laboratorních zkouškách skládkovány.[4][5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel359426403399524532560505495444384382417417572
Počet domů454954617793124226143141135177195214241

Obecní správa

K obci Sojovice byla od 1. ledna 1986 na základě rozhodnutí ONV Mladá Boleslav připojena obec Skorkov s částmi Skorkov, Otradovice a Podbrahy. 5. prosince 1998 se v části Sojovice konalo referendum o osamostatnění této části, v němž se 83 % hlasujících vyslovilo pro oddělení. Na základě tohoto referenda rozhodlo ministerstvo vnitra ČR, že od 1. ledna 2000 došlo k opětovnému rozdělení obce do stavu, který platil do roku 1985.[8]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[9]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem;[9]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[9]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem;[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem;[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[15]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[16]

Společnost

V obci Sojovice (532 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 10 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sojovice, trafika.

Doprava

Silniční doprava

  • Obcí prochází silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Sojovice - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník)

Železniční doprava

  • Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční zastávka Otradovice (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem. Nejbližší železniční stanicí (pro veškerou dopravu) je Stará Boleslav ve vzdálenosti 6 km ležící na téže trati.

Autobusová doprava

  • V obci měly zastávku v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mečeříž (2 spoje tam i zpět) a Brandýs n.L. – Stará Boleslav – Skorkov – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (11 spojů) (dopravce ČSAD Střední Čechy).[18]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
  5. Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. Obec Sojovice, informace o obci Archivováno 5. 3. 2009 na Wayback Machine., web obce Sojovice
  9. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  14. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. Udělené symboly – Sojovice [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 1574-1575. (česky a německy)
  18. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Studně přirozené infiltrace v Káraném.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0

V popředí zatravněný pás se studněmi přirozené infiltrace. V úpravně vod v Káraném se tyto studně nachází ve vzdálenosti 200-300 m od řeky Jizery. Využívají faktu, že voda přirozeně prosakuje skrz okolní písky a tak se čistí. Takovýchto úseků je v okolí Jizery 7 v celkové délce 30 km.

Každá sběrná studna je tvořená kameninovou rourou, která je ve spodní části po obvodu perforovaná. Uprostřed je trubka na čerpání vody, která je spojena s násoskou. Ta vytváří podtlak a tak dochází k čerpání vody. Voda z násosky teče potrubím do sběrné studny a poté přes načerpací stanici do úpravny v Káraném, kde je ošetřena chlórem.

Na fotografii je pak vidět pásmo hygienické ochrany vod I. Stupně v bezprostřední blízkosti studní. V okolí, kde je umožněna zemědělská činnost v omezené míře se pak nachází pásmo hygienické ochrany vod II. stupně.

Tento systém je v provozu od roku 1914 a jeho kapacita je 900-1000 l/s. Doba zdržení je asi 1 měsíc. Mocnost zdejších štěrkopísků je 8-12 m.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
Sojovice, dům číslo 16 (2).jpg
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům číslo popisné 16 v Sojovicích (pohled od severu).
Kalová laguna Sojovice.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0

V kalové laguně se usazují shluky dvojmocného železa. Dochází tak k čištění prací vody, která je používána k čištění pískových rychlofiltrů v odželezovně artéské vody v úpravně vod v Káraném. Jednou za 3 dny je potřeba pískový filtr jedné ze šesti van odželezovny vyčistit od usazených vloček dvojmocného železa. Proces propírání filtru spočívá nejprve v provzdušnění a rozmíchání filtru tzv. pracím vzduchem. To je zajištěno přiháněním vzduchu zespoda. Následuje prací voda, která vytlačí špinavou vodu do kanálků mezi vanami. Propírání probíhá tak dlouho, dokud do kanálků nezačne přepadat pouze voda. Z kanálků pokračuje voda s železem do suterénu odželezovny, kde se rozdělí na hustší frakci odváděnou na kalovou lagunu a řidší frakci, která se opětovně vrací odželeznění. Na kalové laguně na břehu řeky Jizery poté vločky dvojmocného železa sedimentují a voda je odváděna zpět do řeky. Jednou za několik let je třeba kalové sedimenty v laguně vytěžit. Sedimenty jsou podrobeny rozboru a následně skládkovány.

V Káraném se takto upravuje pouze artéská voda ze 7 vrtů umístěných východně od obce, protože tato voda obsahuje zvýšené množství trojmocného železa obsaženého v solích. Označení artéská voda pochází z francouzské provincie Artois, kde byla obdobná voda čerpána mnichy kartuziánského řádu ve 12. století. Voda do Polabí přitéká propustnými pískovci shora od Ještědského hřbetu. Rychlost je však malá, stáří vody bylo odhadnuto na 14 000 let. Tyto propustné pískovce jsou v okolí Káraného o mocnosti 20-30 m a nacházejí se v hloubce 60-80 m. Jsou překryty nepropustnými slínovci.

Voda odtékající z kalové laguny se jako odpadní voda pravidelně kontroluje.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
  • Wikipedie
  • Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT
I. Čerpací stanice Sojovice – součást břehové infiltrace.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Jedna z čerpacích stanic surové vody v úpravně vody v Káraném. Voda je zde načerpávána pod tlakem na principu vývěvy přímo z řeky Jizery. Dále je potrubím dopravována na pískové rychlofiltry určené k hrubému očištění od nečistot. Poté putuje do vsakovacích nádrží k umělé infiltraci do místních štěrkopískových vrstev, kde se přirozeně čistí.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
Odběrné místo pro umělou infiltraci z řeky Jizery.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Jizera, jez Otradovice. Odběrné místo surové vody z řeky Jizery na dolním toku nedaleko Káraného. Voda je načerpávána do čerpací stanice a poté potrubím dopravována do úpravny vod s pískovými rychlofiltry. Odtud teče do vsakovací nádrže, kde se přes pískové podloží vsakuje do půdy.

Na obrázku je vidět pohyblivý segment, sloužící k regulaci hladiny říční vody u odběrného místa.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.