Sojuz (nosná raketa)
| Sojuz | |
|---|---|
 Start rakety Sojuz-FG | |
| Země původu |  Rusko (Sovětský svaz) |
| Rodina raket | R-7 |
| Výrobce | CSKB-Progress |
| Účel | vynášení kosmických lodí a družic |
| Rozměry | |
| Výška | 49,5 m (Sojuz-FG) |
| Průměr | 10,3 m |
| Hmotnost | 308 - 313 t |
| Nosnost | |
| na LEO | 6 900 (Sojuz-FG) |
| Historie startů | |
| Status | aktivní |
| Kosmodrom | |
| Pomocné motory – Bloky B, V, G a D | |
| Počet | 4 / Motor RD-107A |
| Tah | 813 kN |
| Specifický impuls | 2 400 N.s/kg |
| Doba zážehu | 120 s |
| Palivo | RP-1 / LOX |
| První stupeň – Blok A | |
| Motor | RD-108A |
| Tah | 779 - 977 kN |
| Specifický impuls | 2 400 N.s/kg |
| Doba zážehu | 285 s |
| Palivo | RP-1 / LOX |
| Druhý stupeň – Blok I | |
| Motor | RD-0110 |
| Tah | 298 kN |
| Specifický impuls | 3 240 N.s/kg |
| Doba zážehu | 230 s |
| Palivo | RP-1 / LOX |
| Třetí stupeň – Fregat | |
| Motor | S5.92 |
| Tah | 19,85 kN |
| Specifický impuls | 332 s |
| Doba zážehu | 1 100 s |
| Palivo | N2O4 / Asymetrický dimethylhydrazin |
Raketa Sojuz (rus. Союз; "svaz" fonetická výslovnost "sajuz") je rodina nosných raket, vyvinutých OKB-1 a vyráběných firmou CSKB-Progress v Samaře. Podle Evropské kosmické agentury jsou nosné rakety Sojuz nejspolehlivější a nejčastěji používané nosné rakety na světě.[1] V současnosti je využívaný typ Sojuz 2. V plánu je uvedení do provozu rakety Sojuz-5.
Vývoj
Raketa Sojuz byla vytvořena v programu Sojuz na základě mezikontinentální balistické rakety R-7 v konstrukčních kancelářích S. P. Koroljova a S. A. Kosberga. K raketě R-7 byl přidán další stupeň, byly inovovány motory, řídicí elektronika atd. Tyto stupně byly osazovány postupně silnějšími motory, také elektronika byla inovována a vznikaly tak nové modifikace rakety. Vývoj motorů měla na starosti konstrukční skupina V. F. Gluška a A. M. Isajeva.
Použití
Nosné rakety Sojuz jsou používány pro vynášení pilotovaných kosmických lodí Sojuz a transportních kosmických lodí Progress, vynáší komerční náklad prodávaný operátory Starsem a Arianespace. Od roku 2011 (kdy došlo k ukončení programu amerických raketoplánů Space Shuttle) do roku 2020 (kdy začal fungovat program Commercial Crew) byl Sojuz jediným dopravním prostředkem pro posádky Mezinárodní vesmírné stanice a USA byly nuceny si prostor na těchto raketách pro své potřeby pronajímat.
Verze rakety
- Sojuz-0/Vostok-0 (11A510) - pouze dva starty v letech 1965 a 1966. V podstatě přechodný typ mezi raketami Vostok a Sojuz. Nový první a druhý stupeň používaný i na dalších Sojuzech až po Sojuz-U včetně. Třetí stupeň je stejný, jako u Vostoku-2. Čtvrtý stupeň s motorem RD-861 o tahu 78 kN spalujícím asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý.
- Sojuz (11A511) - v letech 1966 až 1975 celkem 30 startů. Ve druhém[2] stupni je čtyřkomorový motor RD-0110 o tahu 294 kN.[3]
- Sojuz-L (11A511L) - v letech 1970 až 1971 celkem 3 starty.
- Sojuz-M (11A511M) - v letech 1971 až 1976 celkem 8 startů.
- Sojuz-U (11A511U) - nejpoužívanější verze Sojuzu, zároveň i vůbec nejpoužívanější kosmická raketa na světě. V letech 1973 až 2017 se uskutečnilo 786 startů.
- Sojuz-U2 (11A511U2 nebo 11A511K) - v letech 1982 až 1995 celkem 92 startů. Upravené motory prvního a druhého stupně.
- Sojuz-FG (11A511U-FG) - vylepšená verze Sojuz-U, první let 2001, celkem 70 startů. Mezi lety 2002 až 2019 vynášela pilotované kosmické lodě Sojuz.
- Molnija a Molnija-M (8K78 a 8K78M) - první let 10.10.1960. Nosné rakety Molnija a Molnija-M jsou také odvozeny od nosné rakety Sojuz. Vypouštěny byly v letech (1960-2010).
- Sojuz 2 (verze 2.1a, 2.1b a 2.1v) je rodina nosných raket Sojuz s digitální elektronikou, vyššími letovými výkony a lepšími provozními vlastnostmi, používaná od listopadu 2004. Postupně raketa nahradila všechny starší nosiče Sojuz.
Galerie
Sojuz 11A511
Sojuz-U
Vývoz rakety Sojuz na startovní rampu
Motory Sojuz-FG
Start Sojuz-FG s lodí Sojuz MS-10
Sojuz-2.1v, Sojuz-2.1a, Sojuz-2.1b a Sojuz-5
Odkazy
Reference
- ↑ Soyuz launch vehicle: The most reliable means of space travel, ESA
- ↑ Soyuz 11A511 [online]. http://www.astronautix.com. Dostupné online.
- ↑ RD-0110 engine
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz na Wikimedia Commons - Galerie Sojuz na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) I, 7emenoff, CC BY-SA 3.0
Структурно-компоновочная схема ракета-носителя 11А511 «Союз»
Soyuz 18 booster on the launch pad 1 at the Baikonur complex in Kazakhstan, USSR.
The Soyuz TMA-21 spacecraft is rolled out by train on its way to the launch pad at the Baikonur Cosmodrome in Kazakhstan, April 2, 2011. The launch of the Soyuz spacecraft is scheduled for April 5, 2011 (Kazakhstan time). Onboard will be NASA astronaut Ron Garan, flight engineer; Russian cosmonaut Alexander Samokutyaev, Soyuz commander; and Russian cosmonaut Andrey Borisenko, flight engineer.
The Soyuz TMA-5 spacecraft is mated to its booster rocket in a processing hangar at the Baikonur Cosmodrome in Kazakhstan October 11, 2004, in preparation for its rollout to the launch pad October 12 and its liftoff October 14 to carry astronaut Leroy Chiao, Expedition 10 commander and NASA International Space Station (ISS) science officer; cosmonaut Salizhan S. Sharipov, Russia’s Federal Space Agency Expedition 10 flight engineer and Soyuz commander; and Russian Space Forces cosmonaut Yuri Shargin to the ISS. Building 112, Baikonur Cosmodrome, Kazakhstan.
.jpg)
The Soyuz MS-10 spacecraft is launched with Expedition 57 Flight Engineer Nick Hague of NASA and Flight Engineer Alexey Ovchinin of Roscosmos, Thursday, Oct. 11, 2018 at the Baikonur Cosmodrome in Kazakhstan. During the Soyuz spacecraft's climb to orbit, an anomaly occurred, resulting in an abort downrange. The crew was quickly recovered and is in good condition.
Raketa Sojuz TMA-13 vynáší k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) Expedici 18 - velitel Michael Fincke, palubní inženýr Jurij Lončakov a člen posádky Richard Garriott, start dne 12. října 2008 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.
Autor: Kirill Borisenko, Licence: CC BY-SA 4.0
Soyuz rockets model range (from left Soyuz-2-1v, Soyuz-2.1a, Soyuz-2.1b and Soyuz-5) at the Roscosmos stand at the MAKS-2021 airshow.