Sojuz 29
Údaje o lodi | |
COSPAR | 1978-061A |
Hmotnost | 6 800 kg |
Údaje o letu | |
Volací znak | Фотон ("Foton") |
Členů posádky | 2 |
Datum startu | 15. června 1978 20:16:45 UTC |
Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
Vzletová rampa | LC1 |
Nosná raketa | Sojuz |
Délka letu | 79 d 15 h 23 m 49 s |
Datum přistání | 3. září 1978 11:40:34 UTC |
Apogeum | 266 km |
Perigeum | 197,8 km |
Sklon dráhy | 51,65° |
Doba oběhu | 88,86 min |
Počet oběhů | 1 257 |
Navigace | |
Předchozí | Následující |
---|---|
Sojuz 28 | Sojuz 30 |
Sojuz 29 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala později označení 1978-061A. Byl to 64. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl FOTON.[1]
Posádka
Dvoučlennou posádku, druhou základní na Saljutu 6 tvořili tito kosmonauti:
- Vladimir Kovaljonok, 36 roků, druhý let do vesmíru, zde velitel lodě
- Alexandr Ivančenkov, 45 roků, třetí let do vesmíru, zde palubní inženýr
Průběh letu
Start
Loď odstartovala 15. června 1978 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, systém automatického přibližování fungoval včetně závěrečné operace pevného spojení, ke kterému došlo 16. června 1978.
Práce na stanici
O další den později, 17. června 1978 oba kosmonauti přestoupili ze své lodě do stanice. V té době kroužila nad Zemí ve výšce 338–368 km a s dobou oběhu 91 minut.
Stálý pracovní den byl určen na 6–21 hodinu SEČ. Po čtyřech dnech byla stanice zkontrolována a uvedena do plného provozu. Poté byly zahájeny plánované experimenty s tavicí pecí SPLAV a dalekohledem pro registraci submilimetrového záření.
Návštěvy
Ve dnech 28. června až 5. července byla u stanice na pracovním pobytu loď Sojuz 30 s mezinárodní posádkou Klimuk – Hermaszewski.
Dne 9. července se ke druhému kontaktnímu uzlu stanice připojila zásobovací loď Progress 2. Po vyložení nákladu a využití její zásoby paliva k dosažení vyšší dráhy se 2. srpna oddělila a zanikla v atmosféře.
Návrat lodě k Zemi
Dne 27. srpna 1978 se ke stanice připojila loď Sojuz 31 s další mezinárodní posádkou Bykovskij – Jähn. Společně celá čtveřice pracovala, návštěva se odpojila 3. září a vrátila na Zemi v lodi stálé posádky, Sojuzu 29. Přistání kabiny se s pomocí padákového systému podařilo na území Kazachstánu, 140 km na jihovýchod od Džezkazganu. [2][1]
Závěr mise základní posádky
Kovaljonok s Ivančenkovem zůstali ve službě na palubě stanice i po odletu lodě, se kterou ze Země startovali. Provedli mj. náročnou operaci přemístění prázdné lodě Sojuz 31 ze zadního k přednímu spojovacímu uzlu.
Dne 6. října se ke stanici připojila další nákladní loď Progress 4, prázdná se odpojila 24. října a zanikla v atmosféře.
Dne 19. srpna 1978 posádka překonala světový rekord v délce pobytu ve vesmíru (držel jej Sojuz 26). Pak zintenzivnili fyzická cvičení, dokončili plánovaná měření a s lodí Sojuz 31 dne 2. listopadu 1978 odletěli na Zem.
Tři měsíce po jejich odletu nastoupila svou službu na Saljutu 6 třetí základní posádka na Sojuzu 32.
Konstrukce lodě
Udaná startovací hmotnost byla 6 800 kg vč. 200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 304.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Alexandr Sergejevič Ivančenkov, s. 97.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 29 ve Wikimedia Commons
- Na webu Kosmo
- Na webu Space
Média použitá na této stránce
Autor: Billyhill, Licence: CC BY 3.0
Soyuz 29 capsule in the Bundeswehr Military History Museum (Dresden)