Sokol (časopis)

Sokol
Datum založení1871
Jazykčeština
Země původuRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo a ČeskoČesko Česko
Klíčové osoby
VydavatelSokol
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokol je časopis stejnojmenné tělovýchovné organizace Sokol, vydávaný od roku 1871. Několikrát bylo vydávání přerušeno, v lednu 2015 pokračoval 70. ročníkem.

Historie

V roce 1864 byla založena první česká sokolská tělocvičná jednota, dodnes existující Sokol Pražský. Rychle se rozrůstající organizace Sokola (v roce 1874 deset tisíc členů) i mimo Prahu si vynutila potřebu své členy a jednoty oslovovat centrálním časopisem. V roce 1871 bylo vydáno první číslo časopisu Sokol, v němž jeden ze zakladatelů organizace Dr. Miroslav Tyrš uveřejnil pro sokolské hnutí dodnes platnou stať Náš úkol, směr a cíl. [1]

Krátce nastalo období poklesu členské základny i aktivity. Roku 1881 se podařilo tento trend zvrátit a díky dr Tyršovi obnovit v tomto roce i vydávání časopisu. Jeho stránky využil pro propagaci chystaného prvního všesokolského sletu. [2] V pozdějších letech v časopise uveřejnil Josef Klenka pravidla řady nových sportů (kopané, košíkové ap.) [3]

Počátky časopisu na Slovensku

První kroky k vydávání časopisu Sokol na Slovensku podnikli v roce 1859 Ján Palárik a Jozef Karol Viktorin. Uvažovali o vydávání politických novin podle vzoru Štúrových Slovenských národních novin a jejich přílohy «Orol Tatranský» (Orel Tatranský). První číslo, jehož redaktorem byl Pavol Dobšinský, vyšlo v Banské Štiavnici 5. května 1860.[4] Vzhledem k tomu, že byl Dobšinský odvolán do Drienčan, vyšly jen dva ročníky. V letech 1862-1869 vedl redakci Sokola Viliam Pauliny-Tóth (básník, prozaik, dramatik, překladatel, publicista a místopředseda «Matice slovenskej» (od roku 1867). Roku 1863 se přestěhoval do Uherské Skalice. Na stránkách Sokola dával prostor mladé hviezdoslavovské generaci. Časopis tiskl Martin Bagóa v Budíně.[5]

Po roce 1867 (Rakousko-uherské vyrovnání) a zejména po roce 1873, kdy byl založen Maďarský svaz (magyar szővetsvég), se maďarizace dotkla i zakládání spolků. Jedinou státně uznanou řečí se stala maďarština. Všechno, co nebylo maďarské, bylo zakázáno. To se týkalo i spolkových stanov a veškeré písemné spolkové agendy.[6] Po vzniku Československa byla v Uherské Skalici založena první oficiální jednota sokolská na Slovensku.[7] V letech 1919-1922 vycházel vlastní slovenský časopis «Slovenský Sokol», dále si pak každá župa vydávala svůj vlastní věstník (například Masarykova župa „Bradlo”, Považská župa „Sokol na Považí”, Pohronská župa „Detvan”, Podtatranská župa „Tatranský Sokol”, Východoslovenská župa „Spravodaj Východoslovenskej župy”).[8]

Přestávky ve vydávání

Časopis byl vydáván 51 let, až do roku 1915, kdy došlo k pozastavení činnosti centrální organizace České obce sokolské.[9] Později byl nahrazen jinými věstníky (např. od roku 1897 Sokolský věstník, či Sokolský vzdělavatel z roku 1936) [10] V dubnu 1941 nařídil Karl Hermann Frank rozpuštění Sokola a zabavení jeho majetku. [11] Na Slovensku byl Sokol zakázán o několik let dříve. Po roce 1945 byla činnost organizace v Československu obnovena (k 1. lednu 1946), na Slovensku až v roce 1947. [12] Časopis v letech 1945 – 1990 nevycházel.

Současnost

Časopis Sokol navazuje na časopis Sokol vydávaný od roku 1871 a Sokolský věstník vydávaný od roku 1897. Od roku 2011 začal vycházet v elektronické podobě (e-Sokol) a od roku 2013 čtvrtletně v tištěné verzi. Redakce časopisu sídlí na adrese: Praha 1, Újezd 450. Hlavním redaktorem je Zdeněk Kubín. Roční předplatné tištěného vydání činí 196 Kč.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety. Praha: Orbis, 1994. ISBN 80-235-0029-5. Kapitola I.Všesokolský slet, s. 7. 
  2. ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Vývoj sokolského hnutí, s. 67. 
  3. ↑ Dějiny tělesné výchovy II., str. 69
  4. ↑ Rusnáková H.: Búrlivý život J. K. Viktorina, MS Nové Zámky, 2011, s. 27
  5. ↑ 150. výročie vzniku Matice slovenskej - 150. výročie - Časopis pre zábavu a poučenie
  6. ↑ Podrimavský M. a kol: Dejiny Slovenska III. Od roku 1848 do konca 19. storočia. Bratislava 1992, s. 548- 549.
  7. ↑ Sedláčková Michala: Češi v Žilině v letech 1918-1938, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, diplomová práce 2007
  8. ↑ Sokol na Slovensku - Čo je Sokol? Archivováno 15. 2. 2016 na Wayback Machine
  9. ↑ Waic Marek: Tělovýchova a sport ve službách české národní emancipace, 2014
  10. ↑ Dějiny tělesné výchovy II., str. 132
  11. ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Podíl na boji proti fašismu, s. 177. 
  12. ↑ Dějiny tělesné výchovy II., str. 226
  13. ↑ Česká obec sokolská, info na webu www.sokol.eu

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“