Sokolovna v Lounech
| Sokolovna v Lounech | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
tělovýchovná a kulturně společenská činnost | |
| Základní informace | |
| Sloh | historismus[1] (s převažujícími prvky novorenesance a novogotiky) |
| Architekt | Kamil Hilbert |
| Výstavba | 1897–1898 |
| Stavebník | Sokol Louny |
| Poloha | |
| Adresa | Poděbradova 638, Louny,  Česko |
| Ulice | Poděbradova |
| Souřadnice | 50°21′18,5″ s. š., 13°47′46,64″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11222/5-5745 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokolovna v Lounech je historizující budova s tělocvičnou vystavěná tělovýchovnou jednotou TJ Sokol Louny na adrese Poděbradova 638 v Lounech. Budova se po svém dokončení roku 1898 stala hlavním sídlem lounského Sokola jakožto sokolovna, svébytný typ budovy sportovny využitelné k pořádání společenských akcí, který začal být realizován na celém území zemí Koruny české a později i První republiky. Od roku 1996 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Tělovýchovná jednota lounská (později přejmenovaná na TJ Sokol Louny) založená roku 1867, pět let po Tělovýchovné jednotě pražské, získala v 90. letech 19. století dostatek prostředků na stavbu vlastní sokolovny. Projekt byl svěřen lounskému rodákovi Kamilu Hilbertovi,[2] který ji navrhl ve stylu historismu.[1] Výstavba proběhla v letech 1897 až 1898, k jejímu slavnostnímu otevření došlo 10. července 1898.[3]
Po zabrání Sudet následkem Mnichovské dohody v září 1938 přicházelo do Loun, ležících téměř na nové hranici s Nacistickým Německem, mnoho uprchlíků, z nichž někteří byli přechodně ubytováni v lounské sokolovně a také posloužila jako sklad sokolského majetku odvezeného ze zabraných oblastí.[3] Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zabrala roku 1941 budovu německá správa a nadále ji využívala jako sklad. Zpět byla sokolské organizaci navrácena po roce 1945.
S nástupem komunistického režimu v Československu v únoru 1948 se sokolovna stala dějištěm následných politických procesů. V říjnu 1949 byli ve velkém sále sokolovny za protikomunisitickou odbojovou činnost souzeno celkem 25 osob. Padly čtyři tresty doživotí, obvinění Josef Plzák, Bohumil Klempt, Kamil Novotný a Josef Hořejší byli pak odsouzeni k trestu smrti.[4] Popraveni pak byli v lednu 1950 v pražské věznici Pankrác.[5][6][7]
Po nuceném celostátním zrušení organizace Sokol přešla budova pod sportovní organizaci TJ Lokomotiva Louny. Ve sklepních prostorách sokolovny byl ve druhé polovině 20. století zřízen restaurační podnik. Zpět do majetku obnoveného Sokola se dostala po Sametové revoluce. Roku 1997 byla dokončena její generální rekonstrukce.[2]
Památku odsouzených protikomunisitických odbojářů připomíná od roku 1993 pamětní deska umístěná na fasádě budovy z východní strany.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c sokolovna - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Budova TJ Sokol - Louny - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Ústecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2025-02-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie :: T.J. Sokol Louny. t-j-sokol-louny7.webnode.cz [online]. 2024-09-17 [cit. 2025-02-17]. Dostupné online.
- ↑ PLACHÝ, Zdeněk. U sokolovny v Lounech se vzpomínalo na protikomunistický odboj. Žatecký a lounský deník. 2017-01-07. Dostupné online [cit. 2024-06-30].
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Na vězeňském popravišti na Pankráci byli rozprášeni mašínovci i Kalandra. iDNES.cz [online]. 2023-08-24 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokolovna v Lounech na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Pamětní deska umístěná na vnější fasádě budovy (lounské sokolovny) na adrese Osvoboditelů 638, 440 01 Louny. Na desce, která byla odhalena 6. ledna 1993 a je věnována vzpomínce na oběti protikomunistického odboje na Lounsku, je nápis: V TÉTO BUDOVĚ SE VE DNECH 22.-24.10.1949 / KONALO PŘELÍČENÍ STÁTNÍHO SOUDU V PRAZE / S 23 ČLENY PROTIKOMUNISTICKÉ SKUPINY Z LOUNSKA. // BYLY VYNESENY 4 TRESTY SMRTI A 4 TRESTY NA DOŽIVOTÍ. / OSTATNÍM ODSOUZENÝM VYNESL SOUD ÚHRNNÝ TREST / 254 LET V KOMUNISTICKÝCH ŽALÁŘÍCH. // KAMIL NOVOTNÝ JOSEF PLZÁK / JOSEF HOŘEJŠÍ BOHUMIL KLEMPT / BYLI 7.1.1950 POPRAVENI.