Sokolovská (ulice v Praze)
| |||
---|---|---|---|
Sokolovská na svém SV konci, nedaleko náměstí OSN | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 8, Praha 9 | ||
Část obce | Karlín, Libeň, Vysočany | ||
Poloha | 50°6′2,03″ s. š., 14°28′19,51″ v. d. | ||
Začíná na | Na Poříčí, Ke Štvanici | ||
Končí na | náměstí Organizace spojených národů | ||
Historie | |||
Datum vzniku | 1817 | ||
Pojmenováno po | Sokolovo | ||
Starší názvy | Hlavní, Třída císaře Ferdinanda | ||
Další údaje | |||
Délka | 5 100 m | ||
PSČ | 186 00, 180 00, 190 00 | ||
Kód ulice | 469718 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sokolovská je ulice v Praze. Spojuje Nové Město, přesněji oblast Florence, s Karlínem, Libní a Vysočany.
Historie a pojmenování
- Ulice byla založena v roce 1817 pod názvem Hlavní, jelikož se jednalo o hlavní komunikaci nově vzniklého Karlína. V roce 1841 byla přejmenována na Královská na počest korunovačního průvodu, který ulicí procházel u příležitosti korunovace rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého českým králem v roce 1836.
- Roku 1845 byla k tehdejší Hlavní ulici připojena dnešní libeňská část Sokolovské a roku 1900 i dnešní vysočanská část, do té doby nesoucí název Liberecká silnice.
- V roce 1948 dostala celá ulice dnešní název Sokolovská na počest ukrajinského města Sokolovo, u které se roku 1943 odehrála jedna z bitev druhé světové války, které se účastnila i československá jednotka.
Zklidnění provozu v Karlínské části
Nově postavená souběžná ulice Rohanské nábřeží, která od centra až do křižovatky s ulicí U Rustonky, převzala většinu provozu na Sokolovské. Z tohoto důvodu v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Kaizlovy sady a U Invalidovny automobilový provoz pouze ve směru do centra a mezi křižovatkami s ulicemi U Invalidovny a K Olympiku bez automobilového provozu.
Významné objekty
V blízkosti Sokolovské ulice se nachází několik stanic linky B metra. Stanice metra, tramvají a autobusů u západního konce ulice nesly až do roku 1990 název Sokolovská, pak byly přejmenovány na Florenc. Nedaleko této stanice ulici překlenuje Negrelliho viadukt, který Sokolovskou ulici kříží. Ulice prochází od Florence a Těšnova centrem Karlína přes Karlínské náměstí směrem ke Kaizlovým sadům u pražské Invalidovny, dále pak kolem Rustonky do Libně na Palmovku a Balabenku. V blízkosti ulice se v Karlíně nacházejí vstupy do stanic metra Křižíkova a Invalidovna.
U části tratě východně od Balabenky se nachází například Kulturní dům Gong a Vysočanská poliklinika. V těchto místech zde překonává Rokytku z levého na pravý břeh. Ulice končí ve Vysočanech na náměstí OSN, v blízkosti stanice metra Vysočanská s nákupním centrem Fénix, nedaleko před tímto místem se nachází i sídelní budova Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. a v docházkové vzdálenosti nádraží Praha-Vysočany.
Tramvajové tratě a metro
Od 23. září 1875 vedla z Prahy do Karlína (přibližně k dnešní zastávce Urxova) dvojkolejná trať koněspřežné dráhy. 19. března 1896 byl zprovozněn navazující jednokolejný úsek Křižíkovy elektrické dráhy Praha – Libeň – Vysočany od konečné koňky až k Balabence. Protože Královská třída byla již obsazena koňkou, pokračování Křižíkovy elektrické dráhy k Praze zprovozněné 5. září 1896 bylo vedeno souběžnou ulicí (dnes Křižíkova), a ačkoliv trať koňky byla kolem roku 1900 elektrifikována, trať v Křižíkově ulici byla zrušena až 18. září 1927. V roce 1898 byla trať prodloužena z Balabenky k vysočanské lékárně (dnešní náměstí OSN, kde se název Sokolovské ulice nyní mění na Kolbenovu).
Zprovoznění úseku linky B metra 22. listopadu 1990 mezi Florencí a Českomoravskou nakonec neznamenalo zrušení tramvají, ač v předcházejícím desetiletí převládala tendence rušit tramvajové tratě souběžné s metrem. V současné době je elektrická tramvaj vedena v celé délce Sokolovské ulice, pouze v oblasti Palmovky je trať na Sokolovské jen manipulační a tramvajová doprava je odkloněna souběžnou ulicí Na Žertvách. V část ulice východně od Balabenky byl při rekonstrukci kolem roku 2005 tramvajový pás zrekonstruován a zatravněn.
Linka B Pražského metra podchází (kříží) Sokolovskou ulici na dvou místech, jedno z nich se nachází poblíž libeňské křižovatky Balabenka, druhé z nich pak v prostoru bývalé továrny Rustonka mezi Invalidovnou a Palmovkou.
Bourání a rekonstrukce domů 1977-2005
- Metro: První zásadní etapu bourání Sokolovské ulice vyvolala výstavba stanice metra C Sokolovská, křížení se stanicí metra B a následný projekt náměstí, podle kterého byly v letech 1977-1980 zbořeny tři domy východní fronty ulice a severozápadní výstupy ze stanice metra ponechány s nízkými přístřešky nezastavěné. Obelisk s hodinami vyznačuje nedokončenou úpravu, stejně jako provizorní budova supermarketu, ze které se časem stala budova stálá (nyní Billa). Z původního plánu Metroprojektu na zbourání severní strany Sokolovské třídy až k Negrelliho viaduktu byla naštěstí realizována jen demolice dvou jednopatrových pavlačových domů IV. kategorie, z nichž v čísle 5 býval Gottwaldův sekretariát KSČ (kde se scházeli Karlínští kluci); nyní je proluka zastavěna sklobetonovou konstrukcí průchodního domu se supermarketem Albert a dalšími obchody.
- Stoletá povodeň roku 2002 - velká část ulice až do hloubky Křižíkovy ulice a v délce od Karlína po část Vysočan byla zaplavena povodní; bylo proto nutné strhnout dvorní trakty a přístavby domů, sále byly vypracovány statické posudky na nejstarší podmáčené nepodsklepené domy a následovala rozsáhlá rekonstrukce. Některé domy (například naproti stanici metra Florenc) se po povodni zřítily nebo musely být strženy.
Významné budovy a místa
Ve směru od Florence k náměstí OSN.
- Muzeum hlavního města Prahy
- stanice metra Florenc
- Negrelliho viadukt
- Karlínské náměstí
- Zájezdní hostinec U města Hamburku - nárožní budova, patří k nejstarším domům první etapy výstavby tohoto předměstí z let 1815-1820, kdy měl mít svou hospodu každý blok domů. Po povodni z roku 2002 musely být kompletně rekonstruovány sklepy i přízemí, které dosud slouží jako restaurace[1]; v interiéru je na stěně značka, kam až sahala voda při povodni, téměř do 3 metrů.
- Karlínská radnice, budovu projektoval architekt Bedřich Münzberger
- bývalá vozovna Karlín (areál sloužil již koněspřežné tramvaji)
- Kaizlovy sady
- Invalidovna
- Rustonka
- stanice metra Invalidovna
- Hotel Olympik
- Palmovka
- Zenklova ulice
- Balabenka
- Divadlo Gong
- bývalá česká centrála firmy Julius Meinl, zbourána v roce 2023
- Nemocnice Vysočany
- potok Rokytka
- Vysočanská radnice
- Dopravní podnik hl. m. Prahy
- stanice metra Vysočanská
- Náměstí Organizace spojených národů
- Nákupní galerie Fénix
Odkazy
Reference
Literatura
- ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 353.
- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-25-7. S. 199–200.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Královská, s. 618–620.
- Jan Jungmann: Karlín, nejstarší předměstí Prahy. Praha 2011
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokolovská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 9-Libeň, Sokolovská ulice - Divadlo GONG
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Sokolovská ulice na rozhraní Libně a Vysočan (Praha 9) před Nemocnicí Vysočany (pohled od Vysočan do zástavby v Libni)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Libeň. Sokolovská 236–224.