Sokolský stadion (Brno)

Sokolovna a společenské centrum Stadion
Sokolovna a společenské centrum Stadion v Brně
Sokolovna a společenské centrum Stadion v Brně
Účel stavby

Komplex sdružuje sportovní, gastronomické a kulturní provozy

Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektiMiloš Laml, TRANSAT architekti, Svatopluk Sládeček
Výstavba1928–1929
Přestavba2016
Poloha
AdresaKounicova 685/20, Brno, ČeskoČesko Česko
UliceKounicova
Souřadnice49°12′10,89″ s. š., 16°36′1,67″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky48502/7-7818 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sokolský stadion v Brně tvoří venkovní hřiště, tělocvičny a společenské sály. Celý komplex vznikl v letech 1928–1929 jako Sokolovna a trakt se společenskými místnostmi v místě bývalého městského hřbitova. Autorem návrhu je architekt Miloš Laml, člen spolku Devětsil.

Výstavba stadionu

Investorem celé stavby bylo Družstvo pro zřízení tělocvičny pro Tělocvičnou jednotu Sokol v Brně. Roku 1920 zakoupilo družstvo z veřejné sbírky pozemek o rozloze 2,5 ha v místě bývalého hřbitova[1], kde poblíž vznikl i Tyršův sad.

V první fázi zde byl postaven jednoduchý výstavní pavilon. Za jeho pronájem a prodejem úpisových akcií získalo družstvo prostředky na další výstavbu. V architektonické soutěži roku 1926 vyhrál architekt Jindřich Kumpošt, který komplex navrhl jako dva samostatné objekty, nebyl však schopen projekt dokončit včas. Po dohodě za něj zakázku převzal Miloš Laml.[2]

V letech 1971–1975 byla na nádvoří Stadionu postavena krytá hala pro míčové sporty[3][4] s hrací plochou o rozměrech 32×20 m, výškou stropu 12 m a celkovou kapacitou 1265 diváků (z toho 541 sedících na hlavní tribuně a 724 stojících na kratších stranách). Předběžná kolaudace se uskutečnila 4. února 1975, přičemž již ve dnech 7.–9. února 1975 se zde odehrálo semifinále Poháru mistrů evropských zemí volejbalistů.[5][6][7] V hale poté začaly působit vrcholné brněnské kluby (basketbal, volejbal).

Popis budovy

Součástí stadionu bylo atletické venkovní hřiště, tělocvičny, svého času největší společenský a koncertní sál v Brně (vznikl přebudováním výstavního pavilonu), kino, restaurace a kavárna.[1]

Tělocvičný i společenský provoz jsou propojeny vstupní halou, jejíž monumentální portál tvoří slavnostní bránu s vyhlídkou na navazující plochu venkovního hřiště. V levé části se nachází dřívější tělocvična žen orientovaná velkými okny do ulice, na ni navazovala dřívější tělocvična mužů. V pravé části jsou pak prostory společenského sálu, bývalého kina a restaurace.[2]

Své první řádné prostory nalezla v nové budově stadionu i brněnská stanice Radiojournalu, která se sem nastěhovala v roce 1929. Pozdější Československý rozhlas odtud pak částečně vysílal i ještě dlouho poté, co v roce 1950 jádro svých aktivit přesunul do budovy bývalé banky na Beethovenově ulici.

Současnost

Objekt sdružuje několik provozů. Sokol Brno I zde provozuje halu míčových sportů, tělocvičnu, šermírnu, horolezeckou stěnu nebo venkovní futsalová a volejbalová hřiště či atletický ovál.[8]

V objektu dále sídlí hudební klub Melodka (do roku 2023), divadlo Buranteatr, restaurace Kometa pub, bar Tembo či minigolfové hřiště.

V roce 2016 začala rekonstrukce objektu podle návrhu TRANSAT architekti a Svatopluka Sládečka. Kompletní rekonstrukce by měla být hotova roku 2025.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Brno : architektura 1918-1939 = architecture 1918-1939. [Brno]: Centrum architektury 392 s. ISBN 9788026009436, ISBN 8026009436. OCLC 797017354 
  2. ↑ a b Sokolovna a společenské centrum Stadion | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ zh. Zbrojováci se dočkají. Rovnost. 1971-08-19, roč. 86, čís. 196, s. 8. Dostupné online. 
  4. ↑ Krátce z domova i ciziny: Brno: Slavnostní položení základního kamene…. Rovnost. 1971-11-20, roč. 86, čís. 275, s. 8. Dostupné online. 
  5. ↑ zh. V sázce je finále PMEZ. Rovnost. 1975-02-05, roč. 90, čís. 30, s. 8. Dostupné online. 
  6. ↑ zh. Zbrojovka proti reprezentacím. Rovnost. 1975-02-07, roč. 90, čís. 32, s. 8. Dostupné online. 
  7. ↑ zh. Zbrojovka ve finále PMEZ. Rovnost. 1975-02-10, roč. 90, čís. 34, s. 6. Dostupné online. 
  8. ↑ SOKOL BRNO I - úvodní strana. www.tjsokolbrno1.cz [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. FOTO: Největší sokolovna v Česku prošla rekonstrukcí. Dvoraně Stadionu se vrátila původní tvář. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno-Veveří - sokolský stadion s tělocvičnou a společenskými prostorami.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Brno-Veveří - sokolský stadion s tělocvičnou a společenskými prostorami. Leží na nároží Kounicovy a Sokolské ulice. Jedná se o kulturní památku, postavenou v raně funkcionalistickém pojetí, v letech 1928-1929 podle projektu architekta Miloše Lamla pro Sokol Brno I.