Sokotra

Sokotra
Satelitní pohled
Sokotra
Stát	Jemen Jemen
Topografie
Zeměpisné souřadnice	12°30′36″ s. š., 53°55′12″ v. d.
Nejvyšší vrchol	Mashanig (1503 m n. m.)
Osídlení
Největší sídlo	Hadibu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Souostroví Sokotra
Světové dědictví UNESCO
Satelitní pohled
Smluvní stát	Jemen Jemen
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	x
Odkaz	1263 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2008 (32. zasedání)

Sokotra (arabsky سقطرى‎ / Suquṭrā, anglicky Socotra nebo Soqotra) je ostrov v Arabském moři, asi 230 km východně od mysu Guardafui na Africkém rohu a 350 km jižně od Arabského poloostrova. Patří Jemenské republice, v jejímž rámci tvoří stejnojmennou provincii (resp. guvernorát) zahrnující také okolní menší ostrůvky (Abd al-Kúrí, Samhah, Darsy) a útesy, souhrnně zvané „souostroví Sokotra“ (ʾArḫabīl Suquṭrā). Největším městem a zároveň sídlem správy je Hadibu. V roce 2008 bylo celé souostroví Sokotra zapsáno mezi památky světového přírodního dědictví UNESCO.

Geografie

Sokotra geologicky navazuje na Africký roh, který je také její nejbližší větší pevninou, a je tedy z fyzickogeografického pohledu považovaná za součást Afriky. Rozlohou je to její druhý největší ostrov (asi 150× menší než první Madagaskar). Je to také pátý největší ostrov v celém Indickém oceánu.

Rozloha ostrova je 3 796 km² (95,5 % celého souostroví) a podle sčítání lidu z roku 2004 zde žilo asi 44 000 obyvatel, z toho 8 545 v hlavním městě Hadibu. Délka ostrova je od východu k západu asi 135 km a od severu k jihu 42 km. Velkou část ostrova tvoří náhorní plošina, nad níž se vypíná pohoří Haghier vysoké až 1 503 m.

Podnebí ostrova je horké a suché. Průměrná teplota vzduchu se po celý rok pohybuje od 25 do 31 °C. Průměrné roční srážky nedosahují ani 200 mm, pouze v nejvyšších polohách mohou činit až 800 mm díky orografickému zesílení. Více než polovina ročního úhrnu spadne v zimním monzunovém období.

Historie

Sokotra se nejprve objevila v řeckých mapách z 1. století pod jménem Dioskouridou.^[1] Místní obyvatelé byli podle pověstí christianizováni sv. Tomášem v roce 52. Tyto pověsti podporuje cestopis Marca Pola Milion ze 13. století, který uvádí, že obyvatelé byli křesťanští nestoriáni. Na začátku 16. století byla v městě Suq portugalská obchodní základna a od roku 1511 byl ostrov pod nadvládou sultánů z Mahry. Od ledna 1886 do roku 1967 to byl britský protektorát a poté se stal součástí Jižního Jemenu, administrativně jako součást Adenu. Tou byla Sokotra až do roku 2004, kdy byla převedena pod největší jemenský guvernorát Hadhramaut, než se roku 2013 stala samostatnou správní jednotkou.

Během občanské války v Jemenu byl ostrov pod kontrolou prezidentských sil a jejich saúdskoarabských spojenců. Od konce června 2020 je Sokotra kontrolována Jižní přechodnou radou.^[2]

Fauna a flóra

Sokotra je celosvětově důležitá z pohledu biologické rozmanitosti kvůli své mimořádně bohaté a specifické flóře a fauně. 37 % druhů rostlin Sokotry, 90 % druhů plazů a 95 % druhů suchozemských měkkýšů se nevyskytuje nikde jinde na světě. Sokotra má zvláštní význam jako hotspot biologické rozmanitosti v oblasti Afrického rohu a jako jeden z druhově nejbohatších a endemicky nejvýraznějších ostrovů na světě je označován jako „Galapágy Indického oceánu“.^[3] Známý endemit je ohrožený druh dračince, stromový dračinec rumělkový se zvláštní široce deštníkovitou korunou.^[4]

Galerie

• 

  Mapa souostroví

• 

  Dračinec rumělkový

• 

  Vádí ve vnitrozemí ostrova

• 

  Adénium ztloustlé

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokotra na Wikimedia Commons