Solanus Casey

Blahoslavený Solanus Casey OFM Cap.
řeholní kněz
Portrét
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	kapucíni
Noviciát	14. ledna 1897
Sliby	21. července 1898
Svěcení
Kněžské svěcení	24. července 1904, Milwaukee světitel Sebastian Gebhard Messmer
Osobní údaje
Rodné jméno	Bernard Francis Casey
Datum narození	25. listopadu 1870
Místo narození	Oak Grove USA USA
Křest	18. prosince 1870
Datum úmrtí	31. července 1957 (ve věku 86 let)
Místo úmrtí	Detroit USA USA
Příčina úmrtí	erysipel
Místo pohřbení	klášter sv. Bonaventura, Detroit, USA
Národnost	irská
Rodiče	Bernard James Casey a Ellen Elizabeth Murphy
Svatořečení
Začátek procesu	26. října 1983
Beatifikace	18. listopadu 2017 Ford Field, Detroit, USA beatifikoval papež František
Svátek	30. července
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	kněz
Atributy	řeholní oděv, plnovous
Místo úcty	klášter sv. Bonaventura, Detroit, USA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solanus Casey, OFM Cap., rodným jménem Bernard Francis Casey (25. listopadu 1870, Oak Grove – 31. července 1957, Detroit) byl americký římskokatolický kněz a řeholník kapucínského řádu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.^[1][2][3]

Narodil se dne 25. listopadu 1870 na farmě ve městě Oak Grove ve Wisconsinu jako šesté z šestnácti dětí rodičům Bernardu Jamesi Caseyovi a Ellen Elizabeth Murphy. Jeho rodiče byli irští přistěhovalci. Pokřtěn byl dne 18. prosince 1870. Roku 1878 se nakazil záškrtem, který trvale poškodil jeho hlas. Tentýž rok na stejnou nemoc zemřeli dva jeho sourozenci.^[4][5]

Později se s rodinou přestěhoval do města Hudson ve Wisconsinu. Roku 1878 zde začal chodit do školy, avšak roku 1882 se s rodinou přestěhoval do Burkhardtu, taktéž ve Wisconsinu. Od roku 1887 vystřídal několik povolání, kdy byl dřevorubcem, sanitářem v nemocnici, dozorcem ve státní věznici v Minnesotě a provozovatelem tramvají v Superioru.^[6][7]

Rozhodl se stát diecézním knězem, avšak po neúspěchu na semináři mu bylo doporučeno stát se řeholním knězem. Dne 14. ledna 1897 byl přijat do noviciátu v Řádu menších bratří kapucínů. Po sv. Františku Solanovi si zvolil řeholní jméno Solanus. Své řeholní sliby složil dne 21. července 1898. Poté, co dostudoval, byl dne 24. července 1904 arcibiskupem Sebastianem Gebhardem Messmerem v kostele sv. Františka z Assisi v Milwaukee vysvěcen na kněze. Svoji primiční mši svatou sloužil za přítomnosti své rodiny dne 31. července 1904 v Appletonu.^[4][8]

Poté pobýval v klášterech svého řádu v New Yorku. Vykonával zde také kněžské působení. Byl vyhledávaným duchovním rádcem. Roku 1924 byl přeložen do Detroitu, kde působil až do roku 1945. Zastával zde drobné funkce jako recepční nebo vrátný. Pravidelně také navštěvoval nemocné. Během svého působení v klášteře sv. Bonaventura v Detroitu se podílel na založení kapucínské kuchyně, která by poskytovala jídlo chudým. To se podařilo roku 1929, v době velké hospodářské krize. Byl dobrý v hraní na housle. Se svými spolubratry také hrával tenis a volejbal. Roku 1946 byl s podlomeným zdravím převezen do Huntingtonu v Indianě, kde žil až do roku 1956, kdy se vrátil do Detroitu.^[6][9]

Roku 1957 byl hospitalizován po otravě jídlem. Po návratu z nemocnice ho začalo svrbělo tělo, na kterém se objevovaly vředy. Opět se tedy dostavil do nemocnice, kde mu byl zjištěn erysipel. Vředy však postupně mizely a tak byl opět propuštěn. Dne 2. července 1957 byl po zhoršení zdraví opět hospitalizován. V nemocnici ho také navštívila jeho sestra.^[6][10]

Zemřel na erysipel v pověsti svatosti dne 31. července 1957 dopoledne v nemocnici v Detroitu. Pohřben byl na zahradě kapucínského kláštera sv. Bonaventura v Detroitu, kde před smrtí žil. Dne 8. července 1987 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny v klášterní kapli kapucínského kláštera sv. Bonaventura v Detroitu. Během jeho exhumace nevykazovala jeho kůže žádné známky nemoci, kterou trpěl. Dne 1. srpna 2017 byly jeho ostatky opět exhumovány a uloženy do nové průhledné hrobky.^[11][2]

Jeho beatifikační proces byl zahájen dne 26. října 1983. Dne 11. července 1995 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 4. května 2017 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.^[12]

Blahořečen pak byl dne 18. listopadu 2017 na fotbalovém stadionu Ford Field v Detroitu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato.^[13][14][15]

Jeho památka je připomínána 30. července.^[16] Bývá zobrazován v řeholním oděvu.

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Solanus Casey na Wikimedia Commons
• (anglicky) Hagiography Circle
• (anglicky) Saints SQPN
• (italsky) Santi e Beati