Solní branka

Solní branka
Účel stavby

fortna, obytný

Základní informace
Výstavba14. století[1]
Materiálkámen
Poloha
AdresaČeská 141/66, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky16862/3-627 (PkMISSezObrWD) (součást památky Opevnění Českých Budějovic)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Solní branka (též Vodní branka, Wassertürl, Solná branka, Solná brána, Šiklova branka, Šiklinova branka, portula Ssieklini)[2][1] je věžová hranolová hradební branka v Českých Budějovicích pocházející nejpozději ze 14. století.

Poloha a účel

Solní branka spojuje křižovatku ulic Česká a Radniční se Zátkovým nábřežím na Slepém rameni a mostem na Sokolský ostrov. Původně zajišťovala přístup k vodě.[1] Označení Šiklinova nebo Šiklova sahá do 14. století k lazebníku Šiklovi, který v její blízkosti provozoval lázně a branku patrně spravoval.[3] Označení Solní nebo Solná je novější (sůl se po vodě dopravovala zhruba od roku 1547) a váže se k sousednímu areálu solního skladu.[3] K transportu soli ale nesloužila, Solnice v České ulici měla vlastní přístup k vodě.[3]

Podoba a historie

První písemná zmínka pochází z roku 1378. Přístup k vodě v těchto místech patrně existoval již ve 13. století, ale její pozice předsunutá před hlavní hradební zeď do prostoru parkánu naznačuje, že stávající podoba vznikla pravděpodobně až ve 14. století. S jistotou však není doba výstavby známa.[1] Ve 14. století nabyla podoby nižší hranolovité věže s vysokou hrotitou střechou.[1] Průchod je relativně nízko zaklenutý plackovou klenbou. Sloužila pouze jako průchod, nebyla dimenzována na povozy. Do konce 18. století měla vrátka.[3]

Plánované odstranění

V roce 1895 schválil vrchní stavební rada Ludwig Hack polohopisný plán města, podle kterého měla být Solní branka zbourána za účelem prosvětlení Radniční ulice.[3] Chystaná úprava souvisela s nerealizovaným plánem zavezení Slepého ramene a výstavbou nové vilové čtvrti. Pozůstatkem těchto plánu je hlavní vchod školy v České ulici orientovaný k řece, na jejímž místě měla vzniknout nová ulice.[3]

Pomístní jména a události

Ulička procházející Solní brankou byla přinejmenším ve 20. století lidově označována Na Vraždě.[4] Později se ujalo expresivní označení Pochcaná ulička.[pozn 1][4] 28. dubna 2022 projela podnapilá řidička osobního automobilu park na Sokolském ostrově odkud pokračovala po lávce přes Slepé rameno až do průchodu Solní branky, kde automobil zaklínila. Hlídce městské policie vysvětlila, že se tudy snažila projet do nemocnice.[5][6]

Odkazy

Poznámky

  1. Označení Pochcaná ulička se používá také pro část Plachého ulice mezi Hroznovou ulicí a náměstím Přemysla Otakara II.

Reference

  1. a b c d e THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Solní branka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  2. PAVEL, Jakub. České Budějovice. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. 234 s. S. 21–22, 34, 44, 48-49. 
  3. a b c d e f SCHINKO, Jan. Drbna historička: Solní branka. Budějcká drbna [online]. 2018-12-20 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  4. a b E15.cz. Na Vraždě je ouzko, na Číně roste mrkev a U Špačků bydleli vrabci. E15.cz [online]. Czech News Center, 2011-02-23 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  5. TALÍŘOVÁ, Elmira. Opilá žena chtěla autem projet Solnou bránou. Namířeno měla do nemocnice. Budějcká drbna [online]. 2022-05-02 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  6. HRDINA, Karel. Opilá řidička projela parkem i přes lávku pro pěší, zasekla se v průchodu. iDNES.cz [online]. 2022-05-02 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“