Solný důl Bochnia

Solné doly Wieliczka a Bochnia
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Polsko Polsko
Souřadnice	49°58′9″ s. š., 20°25′3″ v. d.
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	iv
Odkaz	32 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1978 (2. zasedání)
Změny	2013
V ohrožení	1989–1998

Solný důl Bochnia (polsky kopalnia soli w Bochni) se nachází pod městem Bochnia v blízkém okolí Krakova, nedaleko dosud činného dolu Wieliczka v Malopolském vojvodství.

Historie

Důl v Bochni byl otevřen ve 13. století za vlády Boleslava V. Stydlivého a jeho manželky Kingy Polské.^[1] Jedná se o nejstarší solný důl na území Polska, který patří k nejstarším světovým solným dolům vůbec. Ve 14. století v dole pracovalo 120 – 150 horníků, v 15. a 16. století jejich počet dosahoval až pěti set. Od druhé poloviny 14. století byla sůl z Bochni dodávána i do oblasti Rusi a Uher. Důl byl v provozu až do 20. století, těžba byla zcela ukončena v roce 1990.

Hornické muzeum

Solný důl v Bochni byl coby hornické muzeum zpřístupněn veřejnosti v roce 1995, například v roce 2008 si jej prohlédlo 140 000 návštěvníků. Mezi zajímavá místa v dolu patří kaple sv. Kingy, hala Ważyn a zatopená část chodeb, ve které je možné proplouvat v dřevěných loďkách.^[2]

Světové dědictví

Dne 26. 9. 2000 byl historický solný důl v Bochni prohlášen za polskou národní kulturní památku. Od roku 2013 je důl zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Fotogalerie

• 

  Jedna ze soch, vytesaných v soli

• 

  Hala Ważyn v hloubce 248 metrů pod povrchem

• 

  Hala Ważyn – největší podzemní prostora dolu

• 

  Ukázka důlního zařízení v podzemní expozici

• 

  (c) Geniu na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0

  Kaple svaté Kingy

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Solný důl Bochnia na Wikimedia Commons