Solověcký kámen
| Solověcký kámen | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1990 |
| Kód památky | 7733295000 |
| Popis | |
| Výška | 1,75 m |
| Materiál | žula |
| Umístění | |
| Umístění | Moskva Rusko |
| Stát | Rusko |
| Zeměpisné souřadnice | 55°45′32,8″ s. š., 37°37′39,4″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Solověcký kámen je památník obětem politických represí na Lubjanském náměstí v Moskvě.
Historie
Památník obětem sovětských represí byl postaven v parku u Polytechnického muzea naproti budově NKVD (později KGB) v Moskvě na Lubjanském náměstí na objednávku výkonného výboru prvního demokratického moskevského sovětu zvoleného na jaře 1990. Místo pro památník bylo vybráno proto, že především v Lubjance byly podepisovány dokumenty pro masové zatýkání lidí obviněných z vlastizrady a z antikomunismu.
Na tvorbě památníku se podílel architekt S. I. Smirnov, konstruktér V. J. Korsi a aktivisté společnosti Memorial, prostředky poskytl moskevský sovět.
Žulový valoun pochází z mola ve vsi Soloveckij, kde byl v letech 1919–1933 Solovecký tábor zvláštního určení (СЛОН) a v letech 1937–1939 Solovecká věznice zvláštního určení (СТОН). Kámen vybrali Michail Butorin (historik, novinář) a Gennadij Ljašenko (hlavní architekt Archangelska). Z Velkého soloveckého ostrova kámen převezla do Archangelska nákladní motorová loď Sosnovec, do Moskvy jej dopravili po železnici.
Památník byl odhalen 30. října 1990 naproti budově NKVD-MGB-KGB SSSR a památníku Felixe Dzeržinského, odstraněném po zhroucení Srpnového puče v roce 1991. Odhalení se zúčastnily tisíce lidí a 30. říjen byl poprvé oficiálně připomenut jako Den politického vězně (nyní Památný den obětí politických represí). Na mítinku promluvili dřívější političtí vězni Oleg Volkov, Anatolij Žigulin, Sergej Kovaljov.
Podstavec nese nápis: Этот камень доставлен обществом „Мемориал“ из Соловецкого лагеря особого назначения и установлен в память жертв тоталитарного режима.
Památník byl v roce 2008 prohlášen významným místem.[1]
V tisku se objevují zmínky, že Solověcký kámen je neoficiálním místem pro vyjádření politického protestu. V roce 2011 zde demonstrovali příznivci hnutí Jiné Rusko a Solidarnost.[2] V prosinci 2012 prošla okolo kamene nepovolená opoziční akce Pochod svobody.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Соловецкий камень na ruské Wikipedii a Solovetsky Stone na anglické Wikipedii.
- ↑ Соловецкий камень на Лубянской площади Москвы получил статус достопримечательности. REGNUM [online]. 2008-03-19 [cit. 2018-08-22]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Соловецкий камень на Лубянской площади стал местом для арестов
- ↑ Стояние у Соловецкого камня: Итоги запрещенной оппозиционной акции. top.rbc.ru [online]. [cit. 2018-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-17.
Související články
- Památný den obětí politických represí
- Solověcký kámen (Petrohrad)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Solověcký kámen na Wikimedia Commons - Соловецкий камень. Напоминание об ужасах прошлого (rusky)
- История установки Соловецкого камня на онлайн-выставке «Память в проекте» (rusky)
Média použitá na této stránce
Autor: Alexei Kouprianov, Licence: CC BY-SA 2.5
Monument commemorating the victims of the political repression in the USSR: a stone from Solovki concentration camp installed in front of the former KGB headquarters at Lubyanka Square in Moscow on October 30, 1990.
(c) RIA Novosti archive, image #749019 / Alexander Makarov / CC-BY-SA 3.0
“Opening of monument to victims of political repressions”. Human rights activist, priest Gleb Yakunin (center of the second row) performing a service for the victims of the Stalinist political repressions at a stone from the then Solovetsky special-purpose camp (the Solovetsky Monastery) set up in front of the KGB headquarters in Lubyanskaya Square, Moscow, on October 30, 1990.