Archeologické vykopávky dokládají, že ostrov byl obydlen již v pravěku. Od 15. století, kdy byl založen klášter, jej obývají Rusové. Jedinou vesnicí na Soloveckém ostrově i na celém souostroví je obec Soloveckij, kde roku 2012 žilo 860 obyvatel.
Reliéf
Na Soloveckém ostrově je možno rozlišit tři reliéfní oblasti:
centrální část ostrova s pahorkovitě-kopcovitou krajinou a množstvím jezer
jižní část tvořená proláklinou obkrouženou vyvýšeninami, plná bažin a jezer
pobřežní oblast
Nejvyšším vrcholem Soloveckého ostrova je Sekirný (98,5 m) a Podnebesný (80,3 m). Kromě toho je zde ještě několik vyvýšenin a hřbetů vysokých 25-60 metrů. Většina takových hřbetů se nachází v centrální části ostrova: na východ od kláštera se táhnou Chlebové kopce, na severozápad od kláštera Valdajské kopce, na sever v oblasti Rudého jezera hřbety Síťových, Hřmotných a Vlčích kopců.
Tvar vyvýšenin na Soloveckém ostrově odpovídá směru pohybu ledovce, který Solovecké ostrovy formoval.
Půda je písčitá, plná oblých balvanů a nepříliš bohatá na živiny. Humusový horizont je hluboký průměrně 0,2 až 0,25 m, v krajních případech i 0,05 m či 0,6 m. Převládající půdní typ je podzol, velmi časté jsou bažiny.[1]
Na ostrově je okolo 500 jezer, z nichž největší je Rudé jezero (dříve Bílé jezero) v centrální části. Velká část jezer je spojena kanály, zbudovanými jednak kvůli zásobení kláštera vodou (přivádí tedy vodu do Svatého jezera u klášterních hradeb), jednak k dopravě nákladů. Plavební kanály dnes slouží jako turistická atrakce a je možné jimi proplouvat na zapůjčených veslicích.[2]
Природа Соловков..JPG Autor:InkognitoV,
Licence:CC BY-SA 3.0 Дорога Соловецкий монастырь — Секирная гора — Савватьево — Исаково — Новая Сосновка (Архангельская область, Архангельск, остров Большой Соловецкий)
Rusko
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Solovecký ostrov na Wikimedia Commons 
.jpg)
