Somálština

Somálština
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Somálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňa a somálské komunity na Blízkém východě, v Evropě a Severní Americe
Počet mluvčích	12–20 milionů rodilých mluvčích, jako druhý jazyk minimálně 500 000 mluvčích
Klasifikace	Afroasijské jazyky Kušitské jazyky
Písmo	latinka
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Somálsko
Kódy
ISO 639-1	so
ISO 639-2	som (B) som (T)
ISO 639-3	som
Ethnologue	som
Wikipedie
so.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Somálština je jazyk patřící do afroasijské jazykové rodiny, do kúšitské jazykové větve. Somálština je oficiálním jazykem Somálska. Lidé mluvící somálštinou žijí také v Džibutsku, Etiopii, Keni, Ománu, Jemenu, Saúdské Arábii, Kataru a ve Spojených arabských emirátech.

Počet mluvčích je odhadován na 12,7 mil (z toho cca 7,8 mil v Somálsku). Následkem občanské války na počátku 90. let jsou kromě afrických a asijských zemí i několikatisícové somálsky hovořící menšiny ve Finsku, Švédsku, Spojeném království, Itálii a také v Austrálii. Pro somálštinu se používá třípísmenná zkratka SOM.

Písmo

Původně se psala arabskou abecedou. Ve 20. letech 20. století vytvořil somálský jazykovědec vlastní abecedu, pojmenovanou po svém tvůrci Osmanya. Ta se však nerozšířila a v roce 1972 byla nahrazena latinkou. Tato událost měla historický význam, neboť došlo ke zjednodušení administrativy. Teprve zavedením písma byly vytvořeny podmínky ke vzniku spisovného somálského jazyka a ke kodifikaci jeho normy. Somálština později nahradila ve funkci úředního psaného jazyka arabštinu.

Jedná se o souhláskový systém písma. V somálské abecedě jsou navíc znaky kh, sh, dh, naopak chybí p, v, z. Délka samohlásek je graficky vyjádřena jejich zdvojením.

Skloňuje se buď přidáváním předpon a přípon, nebo změnou přímo v kořeni slova. Somálština užívá dva gramatické rody: mužský a ženský.

Somálská literatura

Somálci byli dlouhou dobu známí jako národ básníků. Protože až do 70. let 20. století neměla somálština psanou formu, byly básně a vyprávění předávány z generace na generaci ústně. Mnoho z nich bylo později sepsáno. Tématy somálské poezie byly historie, filosofie a klanová politika, stejně jako chvála nebo naopak zesměšňování lidí nebo zvířat. Nejznámějším somálským básníkem je vůdce muslimských Dervišů, Muhammed Abdullah Hassan.

Nejznámějším somálským spisovatelem se stal Nuruddin Farah, mezinárodně známý pro své romány o ženských tématech a bojích za lidská práva v postkoloniální Africe From a Crooked Rib (1970), Maps (1986) a Gifts (1992).

Dialekty

V rámci somálštiny je rozlišováno 5 dialektů: severní, jižní/Maay a Digil, benaadir, Ashraaf.

Základem pro standardní/spisovnou somálštinu je severní somálština, kterou převážně mluví kočovné pastevecké populace. Je srozumitelná mluvčím benaadirské somálštiny, ale složitá nebo nesrozumitelná je mluvčím jižní somálštiny – převážně rolníci – zvláště kvůli jiné větné struktuře a fonologii. Benaadirskou somálštinou hovoří obyvatelé měst na pobřeží. Dialektem Ashraaf mluví obyvatelé Merky a Mogadiša, i tento dialekt má omezenou srozumitelnost vůči standardní somálštině.

Dialekty Maay a Digil se dělí dále na několik jazyků, např. Af-Helledi, jejž používají lovci jako tajný jazyk, Jiiddu nebo Tunni.

Příklady

Číslovky

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Literatura

• PANTŮČKOVÁ, J.: Střední a východní Afrika Praha: Pressfoto, 1989, ISBN 80-7046-028-8
• ETHNOLOGUE: LANGUAGES OF THE WORLD. Dostupné na www.ethnologue.com
• EMBER, M.: Countries and Their Cultures New York: Macmillan Reference USA, 2001, ISBN 0-02-864950-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu somálština na Wikimedia Commons
• Bibliografie somálských slovníků
• Bibliografie učebnic somálštiny
• Bibliografie antologií jednoduchých somálských textů
• Bibliografie mluvnic somálského jazyka
• Bibliografie monografií o somálské lingvistice
• Bibliografie článků o somálské lingvistice