Somatomedin
Somatomedin je peptidový hormon, který je vylučován v játrech, svalech či tukové tkáni vlivem působení růstového hormonu.[1] Růstový hormon v podstatě působí na organismus prostřednictvím somatomedinů. Sekvence aminokyselin těchto peptidů je podobná inzulinu, proto jsou nazývány též jako inzulinu podobné růstové faktory, inzuline-like growth factors, IGF.[2]
Somatomediny mají proteoanabolický účinek, zvyšuje proteosyntézu a inhibuje glukoneogenezi.[2] Krátkodobé působení snižuje hladinu glukózy v krvi, při dlouhodobém účinku působí antiinzulárně, snižuje odběr glukózy tukovou tkání.[1] Somatomediny také zvyšují zabudovávání sulfátu do chrupavek a tím umožňují růst.[3]
Hlavními somatomediny je IGF I, též somatomedin C, SMC, bázický peptid o 70 aminokyselinách, a IGF II, neboli somatomedin A, SMA, neutrální peptid se 67 aminokyselinami.[3] Účinek růstového hormonu podléhá negativní zpětné vazbě, IGF I stimuluje sekreci somatostatinu v hypotalamu, což snižuje tvorbu STH.[3]
Existuje též somatostatin periferní, produkovaný delta buňkami Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní. Ten snižuje motilitu trávicího traktu a tlumí činnost slinivky, včetně produkce inzulinu a glukagonu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5. Kapitola Vlastní přeměna látek, s. 408.
- ↑ a b c TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Proteiny, s. 414.
- ↑ a b c TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. Kapitola Játra - somatomediny, s. 491.
Literatura
- TROJAN, Stanislav, a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada, 2003. 771 s. ISBN 80-247-0512-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Somatomedin na Wikimedia Commons
