Sonceboz-Sombeval

Sonceboz-Sombeval
(c) I, Sucrine, CC BY-SA 3.0
znak
Poloha
Souřadnice	47°11′50″ s. š., 7°10′45″ v. d.
Nadmořská výška	653 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Bernský Jura
Sonceboz-Sombeval Sonceboz-Sombeval, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,97 km²
Počet obyvatel	1 968 (2018)[1][2]
Hustota zalidnění	131,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.sonceboz.ch
PSČ	2605
Označení vozidel	BE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sonceboz-Sombeval je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 2 000^[1][2] obyvatel.

Geografie

Sonceboz-Sombeval leží v nadmořské výšce 653 m, vzdušnou čarou 8 km severozápadně od města Biel/Bienne. Dvojobec se rozkládá podél východního okraje údolí Vallon de Saint-Imier, po obou březích řeky Suze (německy Schüss). Sonceboz je jižním úpatím průsmyku Col de Pierre Pertuis do Tavannes, zatímco Sombeval leží na jižním úpatí jurského masivu Montagne du Droit.

Území obce o rozloze 15 km² pokrývá nejvýchodnější část široké údolní pánve údolí Vallon de Saint-Imier. Centrální část zabírá údolí řeky Schüss, které je široké až 700 metrů. Na severu se oblast rozkládá na antiklinále Montagne du Droit (až 1060 m n. m.), která je na východě ohraničena průsmykem Pierre Pertuis. Východně od průsmyku zahrnuje území obce úpatí pohoří Montoz (až 1200 m n. m.) a výběžek Le Châtillon, který tvoří východní konec údolí Vallon de Saint-Imier. Châtillon se na jihu přibližuje k masivu Chasseral a vytlačuje řeku Suze do úzkého údolí připomínajícího rokli. Na jihu zasahuje Sonceboz-Sombeval do výšky masivu Chasseral. Na hřebeni tohoto řetězce byla tvrdá hornina svrchní vrstvy během milionů let rozlámána a erodována, čímž vznikl severní a jižní hřbet. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdých hornin. Mezi oběma vnějšími hřbety tvoří tato klenba třetí hřbet, Jobertův hřbet, který je s výškou 1300 m n. m. nejvyšším bodem v obci. Jihovýchodní hranicí prochází poloskalní hřbet vytvořený erozí. Část erodovaného skalního materiálu tvoří náplavový kužel v oblasti Métairie de Nidau jižně od Suze. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a řetězce Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 bylo 8 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 59 % lesy a lesními porosty, 32 % zemědělskými plochami a necelé 1 % neproduktivní půdou.

K obci Sonceboz-Sombeval patří četné samostatně stojící farmy, které jsou roztroušeny na dně údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi jsou Corgémont, Orvin, Péry-La Heutte a Tavannes.

Historie

V římských dobách procházela obcí Sonceboz-Sombeval důležitá silnice přes sedlo Pierre Pertuis. Na ostrohu Le Châtillon tehdy pravděpodobně stála pevnost.^[3]

První písemná zmínka o Sombevalu pochází z roku 866 pod názvem Summavallis.^[3] Osada, kterou v té době pravděpodobně tvořila pouze jedna usedlost, již měla kapli a patřila opatství Moutier-Grandval. V roce 1148 je v Sumbavalle zmiňován dvůr. Pozdější názvy jsou Someval (1179), Sunbaval (1228) a Sombeaulx (1461).

Sonceboz se poprvé připomíná v roce 1303 jako Suncebolz.^[3] Následovaly hláskové podoby Suntcelibsis (1405), Sunsebols (1461) a Suntzelbo. Název místa lze odvodit od lesa (bois) muže jménem Suso.

V 15. století byla velká část obyvatelstva zabita morem. Až do roku 1797 patřila obec k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, i když větší vliv mělo občas i město Biel. V letech 1797–1815 patřil Sonceboz-Sombeval k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se obec v roce 1815 stala součástí okresu Courtelary v kantonu Bern.^[3]

Obyvatelstvo

Z celkového počtu obyvatel je 81,5 % francouzsky mluvících, 12,1 % německy mluvících a 3,2 % italsky mluvících (stav v roce 2000). Počet obyvatel obce se výrazně zvýšil zejména ve druhé polovině 19. století a od roku 1980.

Hospodářství

Až do druhé poloviny 19. století se Sonceboz-Sombeval vyznačoval především zemědělstvím. Poté následoval hospodářský rozmach v souvislosti se zavedením hodinářského průmyslu. Dnes jsou zde pracovní místa v odvětví mikrotechnologií, ve výrobě přesných nástrojů a v místním obchodě. Důležitou roli stále hraje také zemědělství, v nižších polohách převažuje orná půda a ovocnářství, na výšinách Jury chov dobytka a zejména chov dojnic.

Doprava

Obec leží na hlavní silnici z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds, z níž v Sonceboz odbočuje silnice vedoucí přes průsmyk Pierre Pertuis. Otevření dálnice A16 z La Heutte do Tavannes v roce 1997 ulevilo obci od průjezdné dopravy. Dne 30. dubna 1874 byla slavnostně otevřena železniční trať z Bielu do Convers a trať ze Sonceboz-Sombeval do Tavannes, která vede velkým obloukem kolem obce. Průsmyk Pierre-Pertuis překonává dálnice 2,1 km dlouhým tunelem a železnice 1,3 km dlouhým tunelem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sonceboz-Sombeval na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sonceboz-Sombeval na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Oficiální stránky