Sopotnice

Sopotnice
Kostel svatého Zikmunda se samostatně stojící zvonicí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Ústí nad Orlicí
Obec s rozšířenou působností	Ústí nad Orlicí (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°3′33″ s. š., 16°20′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	968 (2024)[1]
Rozloha	13,57 km²[2]
Katastrální území	Sopotnice
Nadmořská výška	345 m n. m.
PSČ	561 15
Počet domů	350 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Sopotnice 273 561 15 Sopotnice ou.sopotnice@sopotnice.cz
Starosta	Bc. Jan Antušek
Oficiální web: www.obecsopotnice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sopotnice
Další údaje
Kód obce	580961
Kód části obce	152447
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sopotnice (německy Schindeldorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Ústí nad Orlicí. Sídlo se rozkládá ve Svitavské pahorkatině jižně od řeky Divoká Orlice; jeho osu tvoří silnice I/14. Žije zde 968^[1] obyvatel.

Jméno získala Sopotnice z nyní již nepoužívaného slova sopot, které ve staré češtině znamenalo (bahnitý) pramen nebo potok. Obdobná jména jsou hojně rozšířena ve všech slovanských zemích (stejného původu jsou mj. polské Sopoty).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344–1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.

Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickému, druhá půtickému Potštejnu. První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.

Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2006.^[6]

• Kostel svatého Zikmunda
• Sloup se sochou Panny Marie při čp. 32
• Sousoší Krucifixu s Pannou Marií Bolestnou u kostela
• Socha Krista u sloupu stojí proti čp. 240
• Venkovská usedlost čp. 60
• Venkovská usedlost čp. 40
• Dub v Sopotnici, památný strom (50°3′24″ s. š., 16°20′47″ v. d.)
• Kamenný kříž se třemi lípami "U Třech lip" z roku 1847. V roce 2008 poškozen pádem větve. V roce 2012 provedena oprava kříže.

• Stanislav Rázl (1920–1999) – historicky první český premiér (předseda vlády ČSR) a následně místopředseda české vlády

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sopotnice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Sopotnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Sopotnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)