Sopwith Snail

Snail
Určenístíhací letoun
VýrobceSopwith
První letduben 1918
Vyřazeno1919
Charakterprogram opuštěn
Vyrobeno kusů2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sopwith 8F.1 Snail byl prototyp britského jednomístného stíhacího letounu vzniklý v době první světové války. Typ nebyl úspěšný kvůli nespolehlivé pohonné jednotce a jeho vývoj byl opuštěn.

Vznik a vývoj

Typ 8F.1 Snail byl navržen Herbertem Smithem u Sopwith Aviation Company v odpověď na požadavky specifikací A.1(a) Air Board (odbor dodávek letadel) na lehký stíhací letoun s novým stabilním nerotačním hvězdicovým motorem Wasp společnosti A.B.C. Smith navrhl malý dvouplošník s jednokomorovým systémem mezikřídelních vzpěr poháněný tímto novým sedmiválcem. Dne 31. října 1917 byly objednány čtyři prototypy konvenční konstrukce kombinující dřevěnou kostru s plátěným potahem, ale již v listopadu byla objednávka revidována aby zahrnovala další dva kusy s trupem řešeným jako skořepinová konstrukce z překližky.[1] Podle kontraktu obdržely první čtyři stroje s konvenčními příhradovými trupy sériová čísla C4284-C4287, dodatečně přiobjednané skořepinové pak C4288 a C4289.[2] Prototypy C4284 a C4288 se začaly stavět současně.

První prototyp sériového čísla C4284 s konvenčně konstruovaným trupem poprvé vzlétl 4. dubna dubnu 1918.[1] Jeho křídla měla mírné negativní stupnění (cca 5 palců, ~ 12,7 cm), s kokpitem umístěným pod velkým výřezem v baldachýnu horního křídla, poskytujícím pilotovi výhled vpřed. Výzbroj se skládala ze dvou synchronizovaných kulometů Vickers v bocích trupu a jednoho kulometu Lewis vpravo nad horním křídlem.[3]:s.36–37 Mezitím již byly rozestavěny další objednané kusy a dokončoval se i první skořepinový Snail.

27. dubna byl zalétán druhý prototyp sériového čísla C4288, s trupem skořepinové konstrukce. Kromě konstrukce trupu se lišil i uspořádáním křídel, které byly konstrukčně a rozměrově identické s prvním prototypem, ale u druhého prototypu byly instalovány s 22 palci (~ 55,9 cm) pozitivního stupnění, takže kokpit byl za odtokovou hranou horního křídla.[3]:s.38–39 Nosné trupové vzpěry byly rovněž odlišné, baldachýn horního křídla již neměl střední výřez, ale pouze obvyklý v odtokové hraně.

Oba prototypy byly začátkem května odeslány ke zkouškám do Martlesham Heath. Ačkoliv výkony byly dobré, a typ dosahoval mírně vyšší rychlosti a stoupavosti než Sopwith Camel,[3]:s.39 jeho ovládání bylo obtížné, zejména při nízkých rychlostech, a podobně jako u dalších letounů stavěných podle specifikací A.1(a) se objevily potíže se spolehlivostí motoru Wasp,[1] jehož produkce byla v říjnu 1918 zastavena.[3]:s.39 Zkoušky obou prototypů ještě nějaký čas pokračovaly, rozestavěné části z již nedokončených dalších Snailů byly použity jako náhradní díly. Oba dokončené prototypy byly v listopadu 1919 rozštípány na palivové dříví.[3]:s.39–40

Specifikace (druhý prototyp C4288)

Údaje podle[3]:s.40

Technické údaje

  • Délka: 5,79 m (19 stop)
  • Rozpětí křídel: 7,72 m (25 stop a 4 palce)
  • Výška: 2,39 m (7 stop a 10 palců)
  • Nosná plocha: 17,7 m² (250 čtverečních stop)[4]
  • Prázdná hmotnost: 632 kg (1 390 lb)
  • Vzletová hmotnost: 873 kg (1 720 lb)
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor ABC Wasp
  • Výkon pohonné jednotky: 200 hp (149 kW)

Výkony

  • Maximální rychlost: 200 km/h (108 uzlů, 124,5 mph) ve výši 3 050 m (10 000 stop)
  • Výstup do výše 3 050 m (10 000 stop): 9 minut 55 sekund
  • Plošné zatížení křídel: 49,3 kg/m² (7,68 lb/ft²)
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,15 kW/kg (0,089 hp/lb)
  • Dolet:

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sopwith Snail na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Mason 1992, s. 136—137
  2. ↑ Miroslav Balous,Sopwith 8F.1 Snail, Letectví+Kosmonautika, 2012, str.62, č.3
  3. ↑ a b c d e f Bruce 1969
  4. ↑ Bruce 1957, s. 624—625

Literatura

  • BRUCE, J.M. British Aeroplanes 1914-18. London: Putnam, 1957. (anglicky) 
  • BRUCE, J.M. Planes of the First World War: Volume Three, Fighters. London: Macdonald, 1969. ISBN 0-356-01490-8. (anglicky) 
  • MASON, Francis K. The British Fighter since 1912. Annapolis, MD: US Naval Institute Press, 1992. ISBN 1-55750-082-7. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy