Soudní senát

Soudní senát je vícečlenné soudní těleso, které projednává a rozhoduje právní věci. Kromě soudního senátu může věc rozhodovat plénum nebo samosoudce (jediný soudce). Obsazení soudu stanovují zákony o řízení před soudy.[1]

Kromě těchto rozhodovacích senátů existují u krajských a vrchních soudů i u Nejvyššího soudu evidenční senáty, složené nejméně ze tří soudců, případně dalších odborně vzdělaných referentů. Jejich úkolem je evidovat důležitá soudní rozhodnutí a zařazovat je do elektronického systému soudní judikatury.

České právo

Obsazení soudních senátů

U okresního soudu rozhoduje vždy samosoudce. Senáty krajského soudu se skládají z předsedy senátu a dvou přísedících, jestliže rozhodují jako soudy prvního stupně v trestních věcech, ve všech ostatních případech pak z předsedy senátu a dvou soudců. Předsedou senátu i zde může být pouze soudce. Tříčlenné soudní senáty vrchních soudů, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího soudu se vždy skládají jen z předsedy senátu a soudců, stejně jako rozšířený senát Nejvyššího správního soudu a velké senáty kolegií Nejvyššího soudu, u nichž se však počet členů odvíjí od velikosti daného kolegia (minimálně devět).

Řízení před Ústavním soudem

Ústavní soud vytváří čtyři tříčlenné senáty, které rozhodují ve věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a ve věcech podle § 43 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.[2]

Občanské soudní řízení

Související informace naleznete také v článku Civilní proces.

V řízení před okresním soudem rozhoduje vždy samosoudce (do konce roku 2024 senát, složený z předsedy a dvou přísedících, rozhodoval ve věcech pracovních[3][4][5]) Pokud rozhoduje krajský soud jako soud prvního stupně, pak rozhoduje samosoudcem. Senát zde rozhoduje v prvním stupni, pokud tak stanoví zákon, a v odvolacím řízení.[3] Rozhodování senátem u krajského soudu připadá v úvahu v řízeních, která jsou vymezena v zákoně o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. V těchto případech rozhoduje Městský soud v Praze ve specializovaných senátech, které tvoří předseda a dva soudci.[6] Vrchní soudy a Nejvyšší soud jednají a rozhodují v senátech.[7][8]

Trestní řízení

Související informace naleznete také v článku Trestní řízení.

Trestní řád určuje, že v trestním řízení rozhoduje senát nebo samosoudce.[9] Samosoudce rozhoduje u okresního soudu a také u krajského soudu jako soudu prvního stupně, ledaže jde o řízení o zvlášť závažných zločinech (s výjimkou zvlášť závažných zločinů uvedených v části druhé hlavách V a VI trestního zákoníku, tedy zvlášť závažných zločinů proti majetku a hospodářských), a o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 trestního zákoníku. Pak rozhoduje senát složený z předsedy a dvou přísedících. Řízení ve druhém stupni koná u krajského soudu senát složený z předsedy a dvou soudců.[10]

Správní soudnictví

Nejvyšší správní soud rozhoduje v senátech nebo rozšířených senátech, pokud soudní řád správní nestanoví jinak. Senát se skládá z předsedy a šesti soudců (ve věcech volebních, ve věcech politických stran a hnutí a v řízení o kompetenčních žalobách) a z předsedy a dvou soudců v ostatních případech. Rozšířený senát se skládá z předsedy a šesti soudců, rozhoduje-li soud věc postoupenou mu senátem složeným předsedou a dvěma soudci, v ostatních případech je rozšířený senát složen z předsedy a osmi soudců.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, § 3. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  2. ↑ Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 15. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  3. ↑ a b Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 36a. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  4. ↑ DAVID, Ludvík; IŠTVÁNEK, František; JAVŮRKOVÁ, Naděžda; KASÍKOVÁ, Martina; LAVICKÝ, Petr, a kol. Občanský soudní řád. Komentář. Díl I. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 1108 s. ISBN 978-80-7357-460-4. S. 175. 
  5. ↑ Zákon č. 319/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
  6. ↑ Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, § 6. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  7. ↑ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 36b. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  8. ↑ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 36c. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  9. ↑ Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 2 odst. 9. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
  10. ↑ Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 14. [cit. 2025-01-03]. Dostupné online.
  11. ↑ Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, § 16. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.

Související články