Souhvězdí Havrana
| Souhvězdí Havrana | |
|---|---|
 Souhvězdí Havran | |
| Latinský název | Corvus |
| Latinský genitiv | Corvi |
| Latinská zkratka | Crv |
| Rektascenze | 11 h 56 m až 12 h 56 m[1] |
| Deklinace | −11° až −25°[1] |
| Rozloha | 184[1] čtverečných stupňů |
| Viditelnost na zeměpisné šířce | +60° až −90°[1] |
| Nejlepší pozorovatelnost v ČR | květen[1] |
| Počet hvězd jasnějších než 3m | 2[1] |
| Nejjasnější hvězda | Gienah (γ Crv)[1] (2,59[1]m) |
| Sousední souhvězdí | Panna Pohár Hydra |
Havran je malé souhvězdí na jižní obloze. Patří mezi původních 48 starořeckých souhvězdí sestavených astronomem Ptolemaiem a je možné jej spatřit večer na jaře.
Původ jména
Podle řeckých mýtů je příběh Havrana spojen s jeho dvěma sousedními souhvězdími, Pohárem a Hydrou. Bůh Apollón poslal havrana pro pohár živé vody, která měla být určena na oběť bohu Diovi. Po cestě uviděl fíkovník a dostal chuť na jeho plody. Ty však nebyly dost zralé, a tak havran čekal, až fíky dozrají. Když se vrátil, řekl Apollónovi, že se opozdil kvůli Hydře, vodní nestvůře, která mu bránila nabrat do poháru vodu. Bůh však lež poznal a havrana potrestal věčnou žízní. Následně jej umístil na oblohu hned vedle Poháru. V uhašení žízně mu však brání Hydra, která se nachází hned vedle nich.[2]
Významné hvězdy
| Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
|---|---|---|
| γ Crv | Gienah | 2,59m |
| β Crv | Kraz | 2,65m |
| δ Crv | Algorab | 2,94m |
| α Crv | Alchiba | 4,02m |
Nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí je Gienah (γ Crv), která má hvězdnou velikost 2,59[1] a od Země ji dělí vzdálenost 165 světelných let.[3]
Kraz (β Crv) je s hvězdnou velikostí 2,65[1] druhou nejjasnější hvězdou v Havranovi. Tento žlutý obr je od Země vzdálen 140 světelných let.[3]
Algorab (δ Crv) má hvězdnou velikost 2,94[1] a vzdálenost této dvojhvězdy od Země je 90 světelných let. Slabší člen má hvězdnou velikost 9 a je viditelný i malým dalekohledem.[3]
Alchiba (α Crv) je až pátou nejjasnější hvězdou v Havranovi a třetí nejslabší hvězdou oblohy mezi těmi hvězdami, které mají v Bayerově označení písmeno α.[4]
Objekty vzdáleného vesmíru
Ve středu souhvězdí Havrana se dá i menším dalekohledem pozorovat planetární mlhovina NGC 4361.[3] Od Země je vzdálená 3 350 světelných let,[5] její hvězdná velikost je 10,9 a větším dalekohledem lze spatřit i její ústřední hvězdu, která má hvězdnou velikost 13,2.[6]
Nejjasnějším objektem hlubokého vesmíru v tomto souhvězdí jsou dvě srážející se galaxie, které díky svým dlouhým slapovým ohonům dostaly název Tykadla. V katalogu NGC jsou vedeny jako samostatné galaxie pod označením NGC 4038 a NGC 4039, ale výsledkem této srážky bude jediná větší galaxie. Od Země jsou vzdálené zhruba 70 milionů světelných let a jsou hlavním členem skupiny galaxií LGG 263, do které patří i třetí nejjasnější objekt tohoto souhvězdí, spirální galaxie NGC 4027. Ta je od Země vzdálená asi 78 milionů světelných let a vyniká svým nesouměrným tvarem, který je pravděpodobně důsledkem gravitačního působení jiné blízké galaxie.
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k Detail souhvězdí: Havran [online]. Fakulta pedagogická ZČU, 2010-01-15 [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ RIDPATH, Ian. Star tales – Corvus and Crater [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Havran [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Constellation Guide: Corvus Constellation. www.constellation-guide.com [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BROWN, A. G. A.; VALLENARI, A.; PRUSTI, T., et al. Gaia Data Release 2. Summary of the contents and survey properties. Astronomy & Astrophysics. Srpen 2018, roč. 616, s. A1. Dostupné online [cit. 2022-02-21]. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361/201833051. Bibcode 2018A&A...616A...1G. (anglicky)
- ↑ FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 4361 [online]. SEDS.org [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havran na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Havran ve Wikislovníku- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Havran [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- Constellation Guide: Corvus Constellation. www.constellation-guide.com [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
(c) ESA/Hubble, CC BY 4.0
The NASA/ESA Hubble Space Telescope has snapped the best ever image of the Antennae Galaxies. Hubble has released images of these stunning galaxies twice before, once using observations from its Wide Field and Planetary Camera 2 (WFPC2) in 1997, and again in 2006 from the Advanced Camera for Surveys (ACS). Each of Hubble’s images of the Antennae Galaxies has been better than the last, due to upgrades made during the famous servicing missions, the last of which took place in 2009.
The galaxies — also known as NGC 4038 and NGC 4039 — are locked in a deadly embrace. Once normal, sedate spiral galaxies like the Milky Way, the pair have spent the past few hundred million years sparring with one another. This clash is so violent that stars have been ripped from their host galaxies to form a streaming arc between the two. In wide-field images of the pair the reason for their name becomes clear — far-flung stars and streamers of gas stretch out into space, creating long tidal tails reminiscent of antennae.
This new image of the Antennae Galaxies shows obvious signs of chaos. Clouds of gas are seen in bright pink and red, surrounding the bright flashes of blue star-forming regions — some of which are partially obscured by dark patches of dust. The rate of star formation is so high that the Antennae Galaxies are said to be in a state of starburst, a period in which all of the gas within the galaxies is being used to form stars. This cannot last forever and neither can the separate galaxies; eventually the nuclei will coalesce, and the galaxies will begin their retirement together as one large elliptical galaxy.
This image uses visible and near-infrared observations from Hubble’s Wide Field Camera 3 (WFC3), along with some of the previously-released observations from Hubble’s Advanced Camera for Surveys (ACS).