Soukeník

Soukeník (německy Tuchmacher) je název historického povolání nebo činností, které se zabývaly výrobou sukna.^[1]

Soukeník v minulosti

Označení soukeník se používá

• pro tkalce v minulosti specializované výlučně na výrobu jemně valchovaného a počesaného vlněného zboží^[2]
• také pro všechny řemeslníky, kteří se podíleli (až ve 30 různých operacích) na výrobě sukna^[3][4]

V českých zemích bylo soukenictví již ve 15. století tří- až čtyřletým výučním oborem. Sukno směl vyrábět jen vyučený soukeník organizovaný v cechu.^[5] Po zavedení tovární výroby sukna byli soukeníci v rostoucím počtu zaměstnáni jako námezdní dělníci, jen někteří specialisté se dále organizovali v ceších (ze kterých se zčásti stala výrobní družstva) a nebo pracovali v továrnách jako mistři.^[6] Soukenictví jako samostatná živnost se udrželo asi do poloviny 20. století. V tovární výrobě bylo sukno stále více nahrazováno jinými vlnařskými tkaninami a od konce 20. století není v České republice o výrobě sukna nic známo.^[7][8]

• pro podnikatele, kteří organizovali a financovali výrobu od nákupu surové vlny přes předení, tkaní a zušlechťování tkaniny (u drobných řemeslníků sdružených v ceších) až po prodej hotového sukna.

Např. ve Florencii se v roce 1338 zabývalo soukenictvím 300 obchodníků a 30 000 výrobců^[9] a v Nizozemí kolem roku 1400 až 50 000.^[4]

Po „průmyslové revoluci“ od konce 18. století založili pak mnozí podnikatelé továrny, ve kterých zaměstnávali bývalé samostatné řemeslníky. Např. v tehdejším Rakouském mocnářství musel soukeník-podnikatel k výrobě sukna nejdříve získat „tovární oprávnění“ („privilegium“). To dostal jen pokud měl potřebný kapitál a dostatečné odborné zkušeností („vyučený“ soukeník).^[10]

Ke známým vyučeným soukeníkům patřili např. litovelský Lorenz Lang v 16. století nebo krnovský Alois Larisch a liberecký Johann Liebieg v 19. století.

Označení soukeník v 21. století

• Na začátku 21. století vzniklo v Humpolci občanské sdružení Poslední soukeník se záměrem uchovat zbytky provozního zařízení na výrobu sukna v muzeu, které má připomínat význam soukenictví v minulosti.^[11]
• Příjmení Soukeník se v roce 2015 v České republice vyskytovalo 178krát a ve formě Soukeníková 167krát.^[12]

Galerie soukeníků

• 
  Představenstvo soukenického cechu (Rembrandt 1662)
• 
  Natloukání/valchování sukna (kresba z roku 1568)
• 
  Počesávání sukna (kresba z roku 1690)
• 
  Postřihování sukna (kresba z roku 1644)
• 
  Barvíř sukna (kresba z roku 1665)
• 
  Soukenická manufaktura (kresba z roku 1698)

Odkazy

Reference

Související články

• tkadlec

Literatura

• Bartošíková: Proč soukenické řemeslo upadlo v zapomnění. Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka. 34, č. 4, (1998,) s. 14-15
• Nocar: Humpolecké soukenictví, Humpolec 2010, ISBN 978-80-254-7201-9
• Ottův slovník naučný, heslo Soukenictví. Sv. 23, str. 725

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu soukeník na Wikimedia Commons