Souprava metra M1

Souprava metra M1
Soupravy typu M1 v depu Kačerov v Praze
Základní údaje (jeden vůz)
Výrobce	ČKD Dopravní systémy, Siemens Kolejová vozidla
Výroba v letech	1998–2011
Počet vyrobených kusů	Praha: 265 (53 souprav) Maracaibo: 21 (7 souprav)
Provozovatel	Dopravní podnik hl. m. Prahy, Metro Maracaibo
Období provozu	2000–dosud
Míst k sezení	M1.1, M1.11: 40 M1.2, M1.3, M1.12: 48
Míst k stání	M1.1: 242 M1.2, M1.3: 252
Hmotnost a rozměry (jeden vůz)
Hmotnost ve službě	M1.1: 27 900 kg M1.2: 25 900 kg M1.3: 25 600 kg
Délka přes spřáhla	M1.1, M1.11: 19 521 mm M1.2, M1.3, M1.12: 19 206 mm
Výška skříně od TK	3 670 mm
Šířka	2 712 mm
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu (jeden vůz)
Uspořádání pojezdu	Bo' Bo'
Konstrukční rychlost	90 km/h
Maximální povolená rychlost	Praha: 80 km/h Maracaibo: 70 km/h
Napájecí soustava	750 V ss
Počet a výkon trakčních motorů	Praha: 4× 141,5 kW Maracaibo: 4× 160 kW
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Souprava metra M1 je typ soupravy vozů metra vyráběné v letech 1998–2011 společnostmi ČKD Dopravní systémy a Siemens Kolejová vozidla. Vyvinuty byly pro pražské metro, avšak odvozená verze byla dodána také do venezuelského Maracaiba.

Popis

Verze M1 pro Prahu

Pětivozová souprava M1 pro Prahu je 96,66 m dlouhá, 2,72 m široká a prázdná váží 133 tun. Kapacita činí 224 sedících cestujících a až 1240 stojících (při hustotě 8 osob/m²), maximální rychlost je 80 km/h. Skládá se z pěti vozů tří typů:

• M1.1 – čelní vůz, obsahuje stanoviště strojvedoucího, vlakové zabezpečení, vlakové baterie a statický měnič (2 vozy v soupravě)
• M1.2 – vložený vůz umístěný vždy za čelním vozem, obsahuje kompresor (2 vozy v soupravě)
• M1.3 – prostřední vůz, obsahuje centrální počítač vlaku (1 vůz v soupravě)

Řazení vozů v soupravě je vždy M1.1 + M1.2 + M1.3 + M1.2 + M1.1, kvůli rozdílnému vybavení jednotlivých vozů jsou soupravy nedělitelné.

Pohon je zajištěn asynchronními motory s mikroprocesorovým řízením. Vlak má centrální řídicí systém, který umožňuje obsluhu vlaku, sběr dat a jejich vyhodnocení, včetně diagnostiky. Proud je odebírán sběračem z třetí kolejnice.

Vozová skříň je vyrobena ze svařovaných hliníkových profilů, vozy jsou tak lehčí než ocelové sovětské soupravy, dříve dodávané do Prahy. V každé bočnici vozu jsou čtvery dveře s volitelným režimem otevírání – buď centrálně najednou nebo po odblokování jednotlivě na požadavek cestujícího. První a poslední dveře vlaku se vždy otevírají kvůli nástupu vozíčkářů,^[1] přesto jsou vybaveny výzvovými tlačítky. Interiér byl navržen z nehořlavých materiálů; sedačky jsou čalouněné, umístěné ve směru po a proti jízdě (v novějších sériích i v podélném uspořádání), je vyhrazeno i místo na kočárky a invalidní vozíky. Osvětlení tvoří celkem 24 zářivek umístěných ve dvou řadách, které jsou zakryté za roštem z hliníkových latí. Okna jsou všechna lepená, přední je panoramatické s jedním stěračem.

Životnost vlaku je odhadována na třicet let.^[2]

Verze M1-MARA pro Maracaibo

Třívozová souprava M1-MARA pro venezuelské město Maracaibo vychází z původní pražské verze. Je dlouhá 58,25 m a prázdná váží 86,3 t, maximální rychlost činí 70 km/h. Skládá se ze tří vozů dvou typů:^[3]

• M1.11 – čelní vůz, obsahuje stanoviště strojvedoucího (2 vozy v soupravě)
• M1.12 – vložený vůz (1 vůz v soupravě)

Největšími rozdíly oproti pražské verzi je odběr proudu pantografem z troleje a doplněná klimatizace vozů.^[3]

M1 v Praze

V červenci 1995 uzavřel Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) smlouvu na dodávku 22 pětivozových souprav M1 s konsorciem firem ČKD, AEG, Siemens a SGP,^[4] přičemž všechny měly být dodány do poloviny roku 1999.^[5] Konsorcium se ustálilo do složení ČKD Dopravní systémy (ČKD DS; vozové skříně, interiéry, kompletace, finální dodavatel), Siemens (měničová výzbroj, dveřní systémy) a Adtranz (podvozky, trakční motory).^[6] Projektu vývoje vozidel se účastnil i konstruktér Antonín Honzík, autor jednotky Tatra R1.^[7] Designérem souprav je architekt Patrik Kotas.^[8]

Výroba souprav se ale kvůli existenčním problémům holdingu ČKD značně opozdila. Prototypový vlak M1 se objevil na kolejích pražského metra v červenci 1998, po rozsáhlých zkouškách byl homologován o dva roky později. S prvními cestujícími tak souprava M1 vyjela na trať 27. ledna 2000, jednalo se o soupravu č. 2 složenou z vozů ev. č. 4103, 4204, 4205, 4206 a 4104.^[9] Po zkrachování ČKD DS v roce 2000 byly dodávky první série 22 souprav M1A dokončeny až počátkem roku 2002.^[6] Nástupcem konsorcia se stala firma Siemens Kolejová vozidla, která koupila závod ČKD Dopravních systémů v Praze-Zličíně a během roku 2003 dodala dalších 20 souprav druhé série M1B. Třetí série M1C v počtu 6 souprav byla dodána roku 2005. Závěrečná čtvrtá série M1D byla zkompletována v depu Kačerov (závod na Zličíně byl již uzavřen)^[9] a v roce 2011 dodána DPP,^[10] který poslední z pěti objednaných souprav převzal v červnu 2011.^[11] Celkem tak DPP zakoupil 53 souprav čtyř sérií. První tři série se liší menšími změnami (uspořádáním sedaček v interiéru, dveřmi a orientacemi na čele vlaku), čtvrtá série byla dodána s odlišnou elektrickou výzbrojí.

Soupravy M1 byly určeny pro provoz na lince C, výhradní provoz na této lince zajišťují od listopadu 2003. Vypravovány jsou z depa Kačerov. Do budoucna se po automatizaci provozu na lince C plánuje jejich nasazení na linku B.^[12]

V listopadu 2005 došlo na zkušební trati u depa Zličín k vykolejení jedné z nově dodaných souprav; vlak narazil do zarážedla a čelní vůz soupravy sjel z kolejí dolů do příkopu. Drážní inspekce odhadla škodu na 20 milionů korun.^[13] V roce 2011 bylo při kontrole nalezeno 41 trhlin v rámech podvozků.^[14] Tyto poruchy si vynutily dočasné odstavení pěti souprav.^[15]

M1-MARA v Maracaibu

Třívozovou odvozenou verzi M1-MARA vyrobila společnost Siemens Kolejová vozidla v počtu sedmi souprav v letech 2006–2007 pro nově stavěný systém metra ve městě Maracaibo ve Venezuele. Dodány byly na tamní jedinou linku, jejíž první úsek byl otevřen roku 2006.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Souprava metra M1 na Wikimedia Commons
• Souprava M1 na metroweb.cz