Sousoší Olivetské hory

Sousoší Olivetské hory jsou sousoší, která jsou zpravidla věnována biblickému výjevu, kdy se Ježíš za přítomností usínajících apoštolů modlil noc před svým zatčením a ukřižováním v Getsemanské zahradě na úpatí Olivové hory. Zvyk zobrazovat Krista na Olivové hoře vznikl na základě pašijí v jižním Německu, později se dostal i do Česka, a to zejména na Moravu, kde byly budovány na vnějších stranách kostelů a v samostatných kaplích Olivové hory.[1]

Sousoší Olivetské hory v Krakově – sochy Krista a sv. Petra se zachovanou původní polychromií

Na Moravě patří mezi nejznámější gotické sousoší ve vnější kapli kostela svatého Mořice v Olomouci. Další dvě podobná gotická sousoší jsou u kostela svatého Gotharda v Modřicích u Brna a v kostele svatého Jakuba v Jihlavě.

Další gotické sousoší Olivetské hory vytvořené mezi lety 14881518 se nachází například v polském Krakově u kostela svaté Barbory. Na tomto sousoší vytvořeném některým ze spolupracovníků Veita Stosse se zachovala původní bohatá polychromie.

Negotické sousoší s výjevem hory Olivetské stojí také například před kostelem svatého Jana Křtitele s kapucínským klášterem ve Znojmě.[2]

Odkazy

Reference

  1. Sousoší Kristus na Olivetské hoře, Strahovský klášter (o rekonstrukci jihlavského sousoší restaurátorem Petrem Váňou, 2010)
  2. Kostel sv. Jana Křtitele s kapucínským klášterem http://www.znojmo.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19341&id=2597&p1=4894 citováno 12. září 2008

Související články

  • Sousoší Olivetské hory (Olomouc), sousoší ve vnější kapli kostela
  • Apoštolové ze sousoší Olivetské hory, GVU Cheb
  • Sousoší Kristus na Olivetské hoře (Jihlava), sousoší ve vnější kapli kostela
  • Sousoší Krista na hoře Olivetské (Agonie v Getsemanské zahradě), sousoší u cesty na Křížový vrch
  • Kaple Olivetské hory (Nejdek), kaple na úpatí Křížové hory v Nejdku, v níž se původně nacházelo sousoší Olivetské hory

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Krakow Ogrojec.JPG
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 3.0
Wnętrze kaplicy cmentarnej zwanej "Ogrojec" przy kościele Św. Barbary w Krakowie.